Job 12:1–25
12 Job na to řekl:
2 „Vy jste ti, co všemu rozumí,a s vámi moudrost vymře!
3 Ale já mám také rozum,*nejsem horší než vy.
To, co říkáte, ví každý.
4 Svým přátelům jsem pro smích,+já, který volám k Bohu, aby mi odpověděl.+
Čestný* a bezúhonný člověk je pro smích!
5 Bezstarostný opovrhuje neštěstím,myslí si, že postihuje jen ty, kterým se podlamují* nohy.
6 Ve stanech lupičů panuje klid+a ti, kdo dráždí Boha, žijí v bezpečí,+ti, kdo drží v rukou svého bůžka.
7 Ale zeptej se prosím zvířat a ta tě poučía nebeských ptáků a oni ti řeknou.
8 Nebo si všímej země* a ta tě poučía mořské ryby ti to oznámí.
9 Kdo z nich neví,že to udělala Jehovova ruka?
10 V jeho ruce je život všeho živéhoa duch* každého člověka.*+
11 Copak ucho neprověřuje slova,tak jako jazyk* ochutnává jídlo?+
12 Copak není moudrost u lidí pokročilého věku+a nepřichází porozumění s léty?
13 U Boha je moudrost a moc,+má záměr* a porozumění.+
14 Co zboří, to se nedá znovu postavit,+co zavře, už nikdo neotevře.
15 Když zadrží vody, všechno vyschne,+a když je vypustí, zaplaví zemi.+
16 U něho je síla a moudrost,+jemu patří ten, kdo schází z cesty, i ten, kdo k tomu svádí druhé.
17 Rádce nechává chodit bosé*a ze soudců dělá blázny.+
18 Uvolňuje pouta, která nasadili králové,+a je samotné svazuje.
19 Kněze nechává kráčet bosé+a ty, kdo se dlouho drží u moci, svrhává,+
20 spolehlivým rádcům zavírá ústaa starce* zbavuje dobrého úsudku,
21 na urozené vylévá hanbu+a mocné zbavuje síly.*
22 Odhaluje hluboké věci ukryté ve tmě,+hlubokou temnotu vynáší na světlo,
23 dává národům velikost a pak je ničí,zvětšuje národy a pak je odvádí do vyhnanství.
24 Vůdce lidu připravuje o rozum*a nechává je bloudit pustinou bez cest.+
25 Tápou ve tmě,+ kde není světlo,a nechává je bloudit jako opilce.+
Poznámky
^ Dosl. „srdce“.
^ Nebo „spravedlivý“.
^ Nebo „podkluzují“.
^ Nebo možná „promluv si se zemí“.
^ Nebo „dech“.
^ Dosl. „všeho lidského těla“.
^ Dosl. „patro“.
^ Nebo „radu“.
^ Nebo „svléká donaha“.
^ Nebo „starší“.
^ Dosl. „uvolňuje opasek mocných“.
^ Dosl. „srdce“.