Job 29:1–25

  • Job vzpomíná, jak byl šťastný, než přišly zkoušky (1–25)

    • Uznávali ho v městské bráně (7–10)

    • Jednal spravedlivě (11–17)

    • Všichni naslouchali jeho radám (21–23)

29  A Job pokračoval ve své řeči:   „Kéž bych se měl jako kdysi,jako ve dnech, kdy mě Bůh chránil,   když mi nad hlavou nechával zářit svou lampua v jeho světle jsem kráčel tmou,+   když jsem byl na vrcholu sila ve svém stanu jsem se těšil z Božího přátelství,+   když byl ještě Všemohoucí se mnoua kolem mě byly moje děti,*   když jsem si nohy koupal v máslea ze skal mi tekly proudy oleje.+   Když jsem vycházel k městské bráně+a na náměstí si sedával na své místo,+   mladí muži ustupovali,* hned jak mě viděli,a dokonce i starci se zvedali a zůstávali stát.+   Knížata přestávala mluvit,rukou si zakrývala ústa. 10  Hlas významných mužů utichla jazyk jim přilnul k patru. 11  Kdo mě slyšel, dobře o mně mluvil,a kdo mě viděl, mluvil o mně s uznáním. 12  Zachraňoval jsem totiž chudého, který volal o pomoc,+i dítě bez otce* a každého, kdo neměl pomocníka.+ 13  Ti, které jsem zachránil před smrtí, mi žehnali+a srdce vdov jsem naplnil radostí.+ 14  Spravedlnost jsem si oblékal jako oděv. Právo mi bylo rouchem* a turbanem. 15  Slepému jsem se stal očimaa chromému nohama. 16  Pro chudé jsem byl otcem+a zabýval jsem se sporem těch, které jsem neznal.+ 17  Zločincům jsem lámal čelisti+a ze zubů jsem jim vytrhával kořist. 18  Říkal jsem si: ‚Zemřu doma*+a mých dnů bude jako zrnek písku. 19  Moje kořeny dosáhnou až k vodáma na mých větvích celou noc zůstane rosa. 20  Moje sláva nezvadnea luk v mé ruce nepřestane střílet.‘ 21  Lidé mi dychtivě naslouchalia mlčky čekali na moje rady.+ 22  Když jsem domluvil, neměli co dodat,moje slova lahodila jejich uším.* 23  Čekali na mě jako na déšť,otevírali ústa, jako když touží po jarním dešti.+ 24  Když jsem se na ně usmál, nemohli tomu uvěřit,světlo mého obličeje jim dodávalo jistotu.* 25  Usedal jsem v jejich čele a určoval jim cestu,žil jsem jako král mezi svými vojsky,+jako ten, kdo utěšuje truchlící.+

Poznámky

Nebo „sloužící“.
Dosl. „se schovávali“.
Nebo „sirotka“.
Nebo „pláštěm bez rukávů“.
Dosl. „ve svém hnízdě“.
Dosl. „na ně kanula“.
Nebo možná „neztemnili světlo mého obličeje“.