Joel 2:1–32

  • Jehovův den a jeho velké vojsko (1–11)

  • Výzva k návratu k Jehovovi (12–17)

    • „Roztrhněte své srdce“ (13)

  • Jehova odpovídá lidu (18–32)

    • „Vyliji svého ducha“ (28)

    • Zázraky v nebesích i na zemi (30)

    • Kdo vzývá Jehovovo jméno, bude zachráněn (32)

2  „Zatrubte na Sionu na roh!+ Na mé svaté hoře vydejte válečný pokřik. Ať se všichni obyvatelé země třesou,protože Jehovův den přichází.+ Je blízko!   Je to den šera a tmy,+den mraků a husté temnoty,+jako když se úsvit rozlévá po horách. Je tu lid početný a mocný,+žádný takový ještě nebyla nikdy, v žádné další generaci,už podobný nebude.   Před ním hltá oheň,za ním stravuje plamen.+ Země před ním je jako zahrada Eden,+za ním je bezútěšná pustina. Nic neunikne.   Vzhledem se podobají koním,běží jako váleční koně.+   Když skáčou po vrcholcích hor, je to jako rachot válečných vozů,+jako hukot ohně, který pohlcuje strniště. Jsou jako mocný lid v bojovém šiku.+   Národy budou kvůli nim prožívat muka,všichni budou mít ve tváři strach.*   Ženou se jako válečníci,jako vojáci přelézají hradby,všichni drží svůj směra neuhýbají z cesty.   Nevrážejí do sebe,každý postupuje svým směrem. Když někdo padne zasažený střelou,*ostatní neopustí řady.   Řítí se do města, běží po hradbách. Vylézají na domy, vnikají okny jako zloděj. 10  Země se před nimi třese a nebe se kymácí. Slunce i měsíc se zatměly,+hvězdy pohasly. 11  Jehova před svým vojskem+ pozvedne hlas, jeho tábor je velmi početný.+ Ten, kdo provádí jeho slovo, je mocný. Jehovův den je velký a nahání strach.+ Kdo ho může snést?“+ 12  „Proto se ještě teď ke mně vraťte celým srdcem,+s půstem,+ pláčem a naříkáním,“ prohlašuje Jehova. 13  „Roztrhněte své srdce,+ a ne svůj oděv+a vraťte se k Jehovovi, svému Bohu. Je totiž soucitný* a milosrdný, trpělivý*+ a plný věrné lásky.+ Změní svůj názor* a nezpůsobí neštěstí. 14  Kdo ví, snad se obrátí zpět, změní názor*+a zanechá za sebou požehnání,abyste mohli přinášet Jehovovi, svému Bohu, obilnou a tekutou oběť. 15  Zatrubte na Sionu na roh! Vyhlaste* půst. Svolejte slavnostní shromáždění.+ 16  Shromážděte lid. Posvěťte sbor.+ Shromážděte starce,* děti i kojence.+ Ať ženich vyjde ze své vnitřní místnosti a nevěsta ze svého pokoje. 17  Ať kněží, Jehovovi služebníci,pláčou mezi předsíní a oltářem+ a říkají: ‚Jehovo, slituj se přece nad svým lidem. Nedopusť, aby se tvým dědictvím pohrdalo,aby nad ním panovaly národy. Proč by měly národy říkat: „Kde je jejich Bůh?“‘+ 18  Pak začne Jehova horlivě pomáhat své zemia projeví svému lidu soucit.+ 19  Jehova svému lidu odpoví: ‚Posílám vám obilí, mladé víno a oleja nasytíte se.+ Nedovolím, aby vámi národy dál pohrdaly.+ 20  Seveřana odeženu daleko od vás,zaženu ho do vyprahlé a pusté země,jeho přední voj* k východnímu moři*a jeho zadní voj k západnímu moři.* Vystoupí z něj odporný puch,bude z něj vystupovat zápach.+ Bůh totiž udělá velké věci.‘ 21  Neboj se, země. Měj radost a raduj se, vždyť Jehova udělá velké věci. 22  Nebojte se, divoká zvířata,vždyť pastviny v pustině se zazelenají+a stromy ponesou ovoce.+ Fíkovník a réva přinesou bohatou úrodu.+ 23  Vy, synové Sionu, mějte radost a jásejte nad tím, co udělá Jehova, váš Bůh,+protože vám dá podzimní déšť ve správné mířea sešle vám liják,podzimní déšť a jarní déšť jako dřív.+ 24  Mlaty budou plné obilía lisy budou přetékat mladým vínem a olejem.+ 25  A dám vám náhradu za roky,kdy vám úrodu sežrala sarančata, hejna sarančat a larvy,kdy vám všechno sežrala nenasytná sarančata,*moje velké vojsko, které jsem mezi vás poslal.+ 26  Budete jíst do sytosti+a budete chválit jméno Jehovy, svého Boha,+který pro vás dělá neobyčejné věci. Můj lid už nikdy nebude zahanben.+ 27  A poznáte, že jsem uprostřed Izraele+a že já jsem Jehova, váš Bůh,+ a žádný jiný není. Můj lid už nikdy nebude zahanben. 28  Potom vyliji svého ducha+ na lidi všeho druhu. Vaši synové a dcery budou prorokovat,vaši starci budou mít snya vaši mladí muži budou mít vidění.+ 29  V těch dnech vyliji svého duchadokonce i na své otroky a otrokyně. 30  A ukážu zázraky* v nebesích i na zemi,krev a oheň a sloupy dýmu.+ 31  Slunce se změní v tmu a měsíc v krev,+než přijde velký a strach nahánějící Jehovův den.+ 32  A každý, kdo vzývá Jehovovo jméno, bude zachráněn.+ Na hoře Sion a v Jeruzalémě budou ti, kdo unikli,+ jak řekl Jehova,ti, kdo přežili, ti, které Jehova povolává.“

Poznámky

Nebo „ve tváři zčervenají“.
Nebo „zbraní“.
Nebo „milostivý“.
Nebo „pocítí lítost“.
Nebo „pomalý k hněvu“.
Nebo „pocítí lítost“.
Dosl. „posvěťte“.
Nebo „starší“.
Dosl. „obličej“.
Tj. Mrtvému moři.
Tj. Středozemnímu moři.
Hebr. text zde používá čtyři různé výrazy pro sarančata.
Nebo „dám předzvěsti“.