Jozue 22:1–34
22 Tehdy Jozue svolal Rubenovce, Gadovce a polovinu kmene Manasse
2 a řekl jim: „Udělali jste všechno, co vám přikázal Jehovův služebník Mojžíš.+ I mě jste poslechli ve všem, co jsem vám přikázal.+
3 Neopustili jste své bratry celou tu dobu až dodnes+ a splnili jste příkaz, který vám dal Jehova, váš Bůh.+
4 Jehova, váš Bůh, teď dopřál vašim bratrům odpočinek, jak jim slíbil.+ A tak se můžete vrátit do svých stanů v zemi, kterou vám Jehovův služebník Mojžíš dal do vlastnictví na druhé straně* Jordánu.+
5 Jen pečlivě dodržujte přikázání a zákon, který vám dal Jehovův služebník Mojžíš:+ Milujte Jehovu, svého Boha,+ choďte po všech jeho cestách,+ řiďte se jeho přikázáními,+ věrně se ho držte+ a služte mu+ celým srdcem a celou duší.“*+
6 Pak jim Jozue požehnal a propustil je a oni odešli ke svým stanům.
7 Jedné polovině kmene Manasse dal už dřív Mojžíš dědictví v Bašanu+ a druhé polovině dal Jozue zemi na západní straně Jordánu,+ spolu s jejich bratry. Když je Jozue propouštěl, aby šli ke svým stanům, požehnal jim
8 a řekl: „Vraťte se do svých stanů s velkým bohatstvím, velkým množstvím dobytka, stříbrem, zlatem, mědí a železem a spoustou oděvů.+ Vezměte si svůj díl kořisti,+ kterou jste získali od nepřátel, a podělte se o ni se svými bratry.“
9 Rubenovci, Gadovci a polovina kmene Manasse potom odešli ze Šila v kananejské zemi od ostatních Izraelitů a vrátili se do gileadské země,+ do země, kterou získali do vlastnictví a kde se usadili na Jehovovo nařízení dané prostřednictvím Mojžíše.+
10 Když Rubenovci, Gadovci a polovina kmene Manasse přišli k Jordánu v kananejské zemi, postavili tam velký, nápadný oltář.
11 Za nějakou dobu se k ostatním Izraelitům doneslo:+ „Rubenovci, Gadovci a polovina kmene Manasse postavili oltář u Jordánu na hranici kananejské země, na straně, která patří Izraelitům.“
12 Když se o tom Izraelité doslechli, všichni se shromáždili v Šilu,+ aby proti nim vytáhli do boje.
13 Izraelité potom vyslali k Rubenovcům, Gadovcům a polovině kmene Manasse do gileadské země Pinechase,+ syna kněze Eleazara,
14 a s ním deset náčelníků – po jednom náčelníkovi z každého rodu,* z každého izraelského kmene. Každý z nich byl vůdcem jednoho izraelského rodu.*+
15 Když přišli k Rubenovcům, Gadovcům a polovině kmene Manasse do Gileadu, řekli jim:
16 „Toto říká celý Jehovův lid: ‚Jak jste mohli takhle zradit Boha Izraele?+ Přestali jste dnes následovat Jehovu. Postavili jste si oltář a vzbouřili se proti Jehovovi.+
17 To nám nestačilo provinění, kterého jsme se dopustili u Peoru? Až dodnes jsme se od něho neočistili, i když na Jehovův lid přišla pohroma.+
18 A vy teď chcete přestat následovat Jehovu! Pokud se dnes proti Jehovovi bouříte, on se zítra rozhořčí na celý Izrael.+
19 Pokud je vaše země nečistá, přejděte do Jehovovy země,+ kde stojí Jehovův svatostánek,+ a usaďte se mezi námi. Ale nebouřete se proti Jehovovi a nedělejte buřiče z nás tím, že si k oltáři Jehovy, našeho Boha, stavíte ještě další oltář.+
20 Když se Zerachův syn Achan+ dopustil zrady ohledně toho, co se mělo zničit,* nepřišlo snad rozhořčení na celý Izrael?+ A nebyl sám, kdo kvůli tomu provinění zemřel.‘“+
21 Nato Rubenovci, Gadovci a polovina kmene Manasse odpověděli vůdcům izraelských rodů:*+
22 „Jehova je Bůh bohů!* Jehova je Bůh bohů!+ On to ví a dozví se to i Izrael. Pokud jsme se vzbouřili a zradili jsme Jehovu, ať nás dnes neochrání.
23 Pokud jsme si postavili oltář proto, že jsme už nechtěli následovat Jehovu a chtěli jsme na něm obětovat zápalné oběti, obilné oběti a oběti společenství, ať nás Jehova potrestá.+
24 Udělali jsme to proto, že jsme se báli, aby v budoucnu vaši synové neřekli našim synům: ‚Jakým právem uctíváte Jehovu, Boha Izraele, spolu s námi?*
25 Jehova stanovil mezi námi a mezi vámi, Rubenovci a Gadovci, jako hranici Jordán. Nemáte s Jehovou nic společného.‘ A vaši synové zabrání našim synům uctívat* Jehovu.
26 A tak jsme si řekli: ‚Pojďme postavit oltář. Nebude sloužit pro zápalné ani jiné oběti,
27 ale bude svědkem mezi vámi a námi+ i našimi potomky,* že budeme uctívat Jehovu svými zápalnými oběťmi, oběťmi společenství a jinými oběťmi.+ Vaši synové pak nebudou moct někdy v budoucnu říct našim synům: „Nemáte s Jehovou nic společného.“‘
28 Řekli jsme si: ‚Kdyby to v budoucnu nám a našim potomkům* řekli, odpovíme jim: „Podívejte se na napodobeninu Jehovova oltáře, kterou udělali naši předkové, ne pro zápalné ani jiné oběti, ale aby byl svědkem mezi vámi a námi.“‘
29 Rozhodně bychom si nedovolili vzbouřit se proti Jehovovi a přestat Jehovu následovat.+ Nechtěli jsme postavit oltář pro zápalné, obilné ani jiné oběti, protože už máme oltář Jehovy, našeho Boha, který stojí před svatostánkem!“+
30 Když kněz Pinechas, náčelníci a vůdci izraelských rodů* slyšeli, co řekli potomci Rubena, Gada a Manasseho, byli s tím spokojení.+
31 Pinechas, syn kněze Eleazara, tedy řekl potomkům Rubena, Gada a Manasseho: „Dnes jsme se přesvědčili, že Jehova je stále v našem středu, protože jste Jehovu nezradili. Zachránili jste Izraelity před Jehovovou rukou.“
32 Pinechas, syn kněze Eleazara, a náčelníci pak odešli z gileadské země od Rubenovců a Gadovců a vrátili se do Kanaánu k ostatním Izraelitům a podali jim zprávu.
33 A Izraelity ta zpráva potěšila. Chválili Boha a přestali mluvit o tom, že vytáhnou do boje proti Rubenovcům a Gadovcům, aby zničili jejich zemi.
34 A tak Rubenovci a Gadovci oltář pojmenovali* a řekli: „Je svědkem mezi námi, že Jehova je pravý Bůh.“
Poznámky
^ Tj. na východní straně.
^ Viz Slovníček pojmů.
^ Nebo „otcovského domu z izraelských tisíců“.
^ Dosl. „otcovského domu“.
^ Nebo „zasvěceného zničení“.
^ Dosl. „tisíců“.
^ Nebo: „Ten Božský, Bůh, Jehova!“
^ Nebo: „Co máte společného s Jehovou, Bohem Izraele?“
^ Dosl. „bát se“.
^ Dosl. „našimi generacemi po nás“.
^ Dosl. „generacím“.
^ Dosl. „tisíců“.
^ Z uvedeného vysvětlení vyplývá, že oltář pravděpodobně pojmenovali Svědek.
