Kazatel 3:1–22

  • Všechno má svůj čas (1–8)

  • Radost ze života je dar od Boha (9–15)

    • Lidé mají v srdci věčnost (11)

  • Bůh spravedlivě soudí všechny lidi (16, 17)

  • Lidé i zvířata nakonec zemřou (18–22)

    • Všichni se vrátí do prachu (20)

3  Všechno má svůj čas,svůj čas má každá činnost pod nebesy:   Je čas rodit* a čas umírat,čas sázet a čas vytrhávat, co bylo zasazeno,   čas zabíjet a čas uzdravovat,čas bořit a čas stavět,   čas plakat a čas se smát,čas naříkat a čas tančit,*   čas odhazovat kameny a čas sbírat kameny,čas objímat a čas zdržovat se objímání,   čas hledat a čas smířit se se ztrátou,čas uchovávat a čas zahazovat,   čas trhat+ a čas sešívat,čas mlčet+ a čas mluvit,+   čas milovat a čas nenávidět,+čas pro válku a čas pro mír.  Co má ten, kdo pracuje, z veškeré své námahy?+ 10  Viděl jsem práci, kterou dal Bůh lidským synům, aby se jí věnovali. 11  Všechno udělal krásné* a v pravý čas.+ Dokonce vložil do jejich srdce věčnost, a přesto lidstvo nikdy plně* nepochopí dílo, které pravý Bůh koná. 12  Došel jsem k závěru, že pro ně není nic lepšího, než aby se radovali a konali v životě dobro,+ 13  a také že by každý měl jíst a pít a mít radost z veškeré své tvrdé práce. Je to dar od Boha.+ 14  Poznal jsem, že všechno, co dělá pravý Bůh, přetrvá navždy. Není k tomu možné nic přidat ani z toho nic ubrat. Pravý Bůh to tak udělal, aby se ho lidé báli.+ 15  Cokoli se děje, to už se stalo, a co má přijít, to už bylo.+ Ale pravý Bůh vyhledává to, o co lidé usilují.* 16  Také jsem pod sluncem viděl toto: Tam, kde mělo být právo, byla ničemnost. Kde měla být spravedlnost, byla ničemnost.+ 17  A tak jsem si řekl: „Pravý Bůh bude soudit jak toho, kdo jedná správně,* tak ničemu.+ Vždyť každá činnost a každý skutek mají svůj čas.“ 18  O lidských synech jsem si řekl, že pravý Bůh je vyzkouší a ukáže jim, že se neliší od zvířat. 19  Lidi i zvířata totiž čeká stejný konec.+ Jako umírají jedni, tak umírají druzí a všichni mají stejného ducha.+ Člověk tedy není nijak nadřazený zvířeti. Všechno je marnost. 20  Všichni jdou na stejné místo.+ Všichni pochází z prachu+ a všichni se do prachu vrací.+ 21  Kdo ví, jestli duch lidí vystupuje vzhůru a jestli duch zvířat sestupuje dolů k zemi?+ 22  A viděl jsem, že pro člověka není nic lepšího, než aby měl radost ze své práce,+ protože to je jeho odměna.* Vždyť kdo mu umožní vidět, co bude po něm?+

Poznámky

Nebo „narodit se“.
Dosl. „poskakovat“.
Nebo „uspořádané, správné, vhodné“.
Dosl. „od začátku do konce“.
Nebo možná „to, co pominulo“.
Nebo „spravedlivého“. Viz heslo Spravedlnost ve Slovníčku pojmů.
Nebo „podíl“.