Skutky apoštolů 19:1–41
19 Zatímco byl Apollos+ v Korintu, Pavel prošel vnitrozemím a dorazil do Efezu.+ Tam našel nějaké učedníky
2 a zeptal se jich: „Dostali jste svatého ducha, když jste uvěřili?“+ Odpověděli mu: „O svatém duchu jsme nikdy ani neslyšeli.“
3 Zeptal se: „Jak jste tedy byli pokřtěni?“ Řekli mu: „Janovým křtem.“+
4 Pavel na to reagoval: „Jan křtil na znamení pokání+ a říkal lidem, aby uvěřili v toho, kdo přijde po něm,+ v Ježíše.“
5 Když to slyšeli, dali se pokřtít ve jménu Pána Ježíše.
6 Potom co na ně Pavel položil ruce, přišel na ně svatý duch+ a začali mluvit cizími jazyky a prorokovat.+
7 Těch mužů bylo asi 12.
8 Pavel vešel do synagogy+ a tři měsíce odvážně mluvil, přednášel a přesvědčivě kázal o Božím království.+
9 Ale když někteří zatvrzele odmítali uvěřit* a přede všemi se o té Cestě+ vyjadřovali urážlivě, odešel od nich+ a odvedl s sebou učedníky. Každý den potom přednášel v posluchárně Tyrannovy školy.
10 Vyučoval tam dva roky, takže všichni, kdo žili v provincii Asie, Židé i Řekové, slyšeli Pánovo slovo.
11 Bůh dělal prostřednictvím Pavla mimořádné zázraky.*+
12 Lidé dokonce nosili nemocným šátky a zástěry, které se dotkly jeho těla,+ a nemoci je opouštěly a zlí duchové z nich vycházeli.+
13 Někteří Židé, kteří cestovali z místa na místo a vyháněli démony, se také pokoušeli používat jméno Pána Ježíše. Nad těmi, kdo byli posedlí zlými duchy, říkali: „Ve jménu Ježíše, kterého zvěstuje Pavel, vás zapřísahám, abyste vyšli.“+
14 Tak to dělalo sedm synů jistého Skevy, židovského předního kněze.
15 Jednou se stalo, že jim zlý duch řekl: „Znám Ježíše+ a vím i o Pavlovi,+ ale kdo jste vy?“
16 Ten člověk, ve kterém byl zlý duch, na ně pak skočil a jednoho po druhém přemohl, takže z toho domu utekli nazí a zranění.
17 Dozvěděli se o tom všichni Židé i Řekové, kteří v Efezu žili. Všichni dostali strach a jméno Pána Ježíše bylo chváleno.
18 Mnozí z těch, kdo uvěřili, přicházeli, vyznávali své hříchy a otevřeně mluvili o svém jednání.
19 A mnoho lidí, kteří se zabývali magií, přineslo své knihy a přede všemi je spálili.+ Když spočítali jejich cenu, zjistili, že měly hodnotu 50 000 kousků stříbra.
20 A tak se Jehovovo* slovo mocně šířilo a vítězilo.+
21 Po těchto událostech se Pavel rozhodl,* že potom co projde Makedonií+ a Achaií, půjde do Jeruzaléma.+ Řekl: „Až se tam dostanu, musím se vydat i do Říma.“+
22 Do Makedonie poslal dva ze svých pomocníků, Timotea+ a Erasta,+ ale sám ještě nějakou dobu zůstal v provincii Asie.
23 Tehdy nastal kvůli té Cestě+ velký rozruch.+
24 Jeden stříbrotepec jménem Demetrios vyráběl stříbrné napodobeniny Artemidina chrámu a zajišťoval tak řemeslníkům velký zisk.+
25 Svolal je a také ostatní, kdo se věnovali stejnému řemeslu, a řekl: „Dobře víte, že této práci vděčíme za svůj blahobyt.
26 Ale jak teď vidíte a slyšíte, tento Pavel přesvědčil a svedl velmi mnoho lidí nejen v Efezu,+ ale téměř v celé provincii Asie. Tvrdí totiž, že bohové vyrobení rukama ve skutečnosti nejsou bohové.+
27 Hrozí tedy nebezpečí, že naše řemeslo přijde o svou pověst, ale také že si lidé přestanou vážit chrámu velké bohyně Artemidy a že ta, kterou uctívá celá provincie Asie i celý svět, bude připravena o svou slávu.“
28 Když to slyšeli, rozzuřili se a začali křičet: „Velká je Artemis Efezanů!“
29 V celém městě zavládl zmatek. Všichni se hnali do divadla a vlekli s sebou Makedonce Gaia a Aristarcha,+ Pavlovy společníky na cestách.
30 Pavel chtěl vejít mezi lidi, ale učedníci mu to nedovolili.
31 Dokonce i někteří z významných mužů zodpovědných za slavnosti a hry, kteří mu byli přátelsky nakloněni, mu poslali vzkaz a naléhavě ho žádali, aby neriskoval a do divadla nechodil.
32 Každý v davu vykřikoval něco jiného. Byl tam zmatek a většina lidí ani nevěděla, proč se sešli.
33 Vyvedli z davu Alexandra, kterého Židé postrčili dopředu. Alexandr pokynul rukou a chtěl před lidmi přednést obhajobu.
34 Ale když zjistili, že je Žid, všichni asi dvě hodiny jednohlasně křičeli: „Velká je Artemis Efezanů!“
35 Když městský tajemník utišil dav, prohlásil: „Efezští muži, kdo by nevěděl, že Efez je strážcem chrámu velké Artemidy a její sochy, která spadla z nebe?
36 Nikdo to nemůže popřít. Proto zachovejte klid a nejednejte ukvapeně.
37 Přivedli jste sem tyto muže, i když nevykrádají chrámy ani se nerouhají naší bohyni.
38 Pokud Demetrios+ a řemeslníci, kteří jsou s ním, chtějí někoho žalovat, jsou tu od toho soudní dny a prokonzulové.* Ať jeden proti druhému podají žalobu.
39 Ale pokud vám jde o něco jiného, musí se o tom rozhodnout v řádném shromáždění.
40 Hrozí nám totiž, že budeme kvůli dnešku obviněni z povstání, a není nic, čím bychom mohli tento rozruch vysvětlit.“
41 S těmito slovy shromáždění rozpustil.
Poznámky
^ Nebo „zatvrzovali se a nevěřili“.
^ Nebo „mocné skutky“.
^ Viz příloha A5.
^ Nebo „v duchu rozhodl“.
^ Prokonzul byl místodržitel římské provincie. Viz Slovníček pojmů.
