Skutky apoštolů 2:1–47

  • Vylití svatého ducha o Letnicích (1–13)

  • Petrova řeč (14–36)

  • Reakce lidí na Petrova slova (37–41)

    • 3 000 lidí je pokřtěno (41)

  • Křesťané si pomáhají a tráví spolu čas (42–47)

2  Když přišel den Letnic,+ všichni byli spolu na jednom místě.  Najednou se z nebe ozval hluk, jako když se přižene prudký vítr, a naplnil celý dům, ve kterém seděli.+  Objevily se jim jakoby ohnivé jazyky, rozdělily se a na každém z nich se usadil jeden.  Všechny naplnil svatý duch+ a začali mluvit různými jazyky, tak jak jim to duch umožnil.+  V té době byli v Jeruzalémě zbožní Židé ze všech národů pod nebem.+  Když se ozval ten hluk, sešel se velký dav. Lidé byli zmatení, protože když slyšeli učedníky mluvit, každý rozeznal svůj vlastní jazyk.  Všichni žasli a s údivem se jeden druhého ptali: „Copak všichni, kdo tu mluví, nejsou Galilejci?+  Jak to, že každý z nás slyší svůj rodný jazyk?  Parthové, Médové,+ Elamité,+ obyvatelé Mezopotámie, Judeje, Kappadokie, Pontu, provincie Asie,+ 10  Frýgie, Pamfýlie, Egypta a oblastí Libye poblíž Kyréné, návštěvníci z Říma, jak Židé, tak proselyté,+ 11  Kréťané a Arabové – my všichni je slyšíme mluvit našimi jazyky o velkolepých Božích věcech.“ 12  Všichni žasli a rozpačitě se jeden druhého ptali: „Co se to děje?“ 13  Ale jiní se jim posmívali a říkali: „Opili se sladkým* vínem.“ 14  Nato Petr s těmi jedenácti+ vstal a silným hlasem k nim promluvil: „Judejští muži a všichni obyvatelé Jeruzaléma, pozorně poslouchejte, co vám chci říct. 15  Tito lidé nejsou opilí, jak si myslíte, vždyť je teprve devět hodin ráno.* 16  Ale děje se to, co bylo řečeno prostřednictvím proroka Joela: 17  ‚„V posledních dnech,“ říká Bůh, „vyliji něco ze svého ducha na lidi všeho druhu. Vaši synové a dcery budou prorokovat, vaši mladí muži budou mít vidění a vaši starci budou mít sny.+ 18  V těch dnech vyliji něco ze svého ducha dokonce i na své otroky a otrokyně, a budou prorokovat.+ 19  Ukážu zázraky* nahoře na nebi a znamení dole na zemi, krev a oheň a oblaka dýmu. 20  Slunce se změní v tmu a měsíc v krev, než přijde velký a slavný Jehovův* den. 21  A každý, kdo vzývá Jehovovo* jméno, bude zachráněn.“‘+ 22  Izraelští muži, slyšte tato slova: Bůh vám jasně ukázal, že poslal Ježíše Nazaretského, když mezi vámi jeho prostřednictvím konal mocné skutky,+ zázraky* a znamení, jak sami víte. 23  Toho muže, který vám byl vydán v souladu s Božím stanoveným záměrem*+ a znalostí budoucích věcí, jste rukou zločinců přibili na kůl a zabili jste ho.+ 24  Ale Bůh ho vzkřísil+ a vysvobodil ho ze smrti,* protože nebylo možné, aby ho smrt držela ve své moci.+ 25  Vždyť David o něm říká: ‚Jehovu* mám stále před sebou.* Je po mé pravici, takže mnou nic neotřese. 26  Proto se mé srdce raduje a můj jazyk jásá. Budu žít* v naději, 27  protože mě* nenecháš v hrobě* ani nedovolíš, aby tělo tvého věrného služebníka podlehlo zkáze.*+ 28  Dal jsi mi poznat cesty života. Před svou tváří mě naplníš velkou radostí.‘+ 29  Bratři, o praotci* Davidovi je možné otevřeně* říct, že zemřel a byl pohřben.+ Jeho hrobka je mezi námi dodnes. 30  David byl prorok a věděl, že se mu Bůh zavázal přísahou, že na jeho trůn posadí jednoho z jeho potomků.*+ 31  Předem proto věděl o Kristově vzkříšení a mluvil o něm, když řekl, že nebude zanechán v hrobě* a že jeho tělo nepodlehne zkáze.*+ 32  Toho Ježíše Bůh vzkřísil a my všichni jsme toho svědky.+ 33  A protože byl vyvýšen k Boží pravici+ a dostal od Otce slíbeného svatého ducha,+ vylil ho na nás, jak vidíte a slyšíte. 34  Vždyť David nevystoupil do nebes, ale říká: ‚Jehova* řekl mému Pánu: „Seď po mé pravici, 35  dokud nepoložím tvé nepřátele jako podnožku pod tvé nohy.“‘+ 36  Proto ať celý izraelský národ jasně pochopí, že toho Ježíše, kterého jste přibili na kůl,+ Bůh učinil Pánem+ a Kristem.“ 37  Když to slyšeli, bodlo je u srdce a řekli Petrovi a ostatním apoštolům: „Bratři, co máme dělat?“ 38  Petr jim odpověděl: „Čiňte pokání+ a ať se každý z vás dá pokřtít+ ve jménu Ježíše Krista, aby vám byly odpuštěny hříchy,+ a dostanete dar svatého ducha. 39  Tento slib+ je totiž určen vám, vašim dětem i všem, kdo jsou daleko – všem, které Jehova,* náš Bůh, povolá k sobě.“+ 40  A mnoha dalšími slovy důkladně svědčil a vybízel je: „Oddělte se od této pokřivené generace+ a zachraňte se.“ 41  Ti, kdo s radostí přijali jeho slova, se dali pokřtít+ a ten den se k učedníkům přidalo asi 3 000 lidí.+ 42  A dál pozorně naslouchali vyučování od apoštolů, trávili spolu čas,* společně jedli+ a modlili se.+ 43  Všech se zmocnila bázeň, protože apoštolové dělali mnoho zázraků* a znamení.+ 44  Všichni, kdo uvěřili, byli spolu a měli všechno společné. 45  Prodávali své pozemky a majetek+ a rozdělovali peníze mezi všechny podle toho, co kdo potřeboval.+ 46  Každý den se jednotně scházeli v chrámu, navštěvovali se, společně jedli a dělili se o jídlo s velkou radostí a upřímným srdcem. 47  Chválili Boha a získávali přízeň všech lidí. A Jehova* k nim denně přidával další, kdo byli zachraňováni.+

Poznámky

Nebo „mladým“.
Dosl. „třetí denní hodina“.
Nebo „dám předzvěsti“.
Nebo „předzvěsti“.
Nebo „radou“.
Nebo možná „z provazů smrti“, dosl. „z bolestí smrti“.
Nebo „před očima“.
Dosl. „mé tělo bude přebývat“.
Nebo „vidělo porušenost“.
Nebo „hádu“, tj. obrazném hrobě lidstva. Viz Slovníček pojmů.
Nebo „mou duši“.
Nebo „patriarchovi“.
Nebo „s volností řeči“.
Dosl. „jednoho z plodů jeho beder“.
Nebo „neuvidí porušenost“.
Nebo „hádu“, tj. obrazném hrobě lidstva. Viz Slovníček pojmů.
Nebo „o všechno se dělili“.
Nebo „předzvěstí“.