Skutky apoštolů 28:1–31
28 Když jsme se dostali do bezpečí, dozvěděli jsme se, že se ten ostrov jmenuje Malta.+
2 Místní obyvatelé* k nám byli mimořádně laskaví.* Rozdělali oheň a o nás všechny se postarali, protože pršelo a bylo chladno.
3 Pavel nasbíral nějaké chrastí a dal ho na oheň. Z chrastí ale vylezla zmije a zakousla se mu do ruky.
4 Když místní lidé viděli, jak mu na ruce visí had, říkali si mezi sebou: „Ten člověk je určitě vrah! Zachránil se sice z moře, ale Spravedlnost* mu nedovolila zůstat naživu.“
5 Pavel ale hada setřásl do ohně a nic se mu nestalo.
6 Lidé předpokládali, že Pavel oteče nebo náhle padne mrtvý. Když už dlouho čekali a viděli, že se mu nic neděje, změnili názor a začali říkat, že je to bůh.
7 Poblíž toho místa měl pozemky přední muž ostrova jménem Publius. Ten nás přijal a tři dny nás laskavě hostil.
8 Publiův otec právě ležel s horečkou a úplavicí. Pavel k němu přišel, pomodlil se, položil na něj ruce a uzdravil ho.+
9 Potom k Pavlovi začali přicházet i ostatní nemocní z ostrova a on je uzdravoval.+
10 Z vděčnosti nás zahrnuli mnoha dary, a když jsme odplouvali, dali nám všechno, co jsme potřebovali.
11 Po třech měsících strávených na ostrově jsme vypluli na lodi z Alexandrie, která měla ve znaku Diovy syny a která na ostrově přezimovala.
12 Dostali jsme se do přístavu v Syrakusách a zůstali jsme tam tři dny.
13 Odtamtud jsme se plavili dál a dopluli do Rhegia. Den nato se zvedl jižní vítr a následující den jsme dorazili do Puteoli.
14 Tam jsme našli bratry, kteří nás prosili, abychom u nich sedm dnů zůstali. Potom jsme se vydali do Říma.
15 Když se o nás doslechli tamní bratři, přišli nám naproti až k Appiovu tržišti a Třem krčmám. Jakmile Pavel bratry zahlédl, poděkoval Bohu a sebral odvahu.+
16 Po našem příchodu do Říma dostal Pavel svolení bydlet sám. Byl s ním jen voják, který ho hlídal.
17 Za tři dny si Pavel zavolal významné židovské muže. Když se sešli, řekl jim: „Bratři, přestože jsem neudělal nic proti našemu lidu ani proti zvykům našich předků,+ byl jsem v Jeruzalémě uvězněn a vydán do rukou Římanů.+
18 Ti mě vyslechli+ a chtěli mě propustit, protože nenašli nic, za co bych zasloužil smrt.+
19 Židé se proti tomu postavili, a tak jsem byl nucen odvolat se k císaři+ – ale ne proto, že bych chtěl svůj národ z něčeho obžalovat.
20 Pozval jsem vás tedy, abych vás mohl vidět a mluvit s vámi. Tímto řetězem jsem totiž spoutaný kvůli naději, kterou má Izrael.“+
21 Odpověděli mu: „Nedostali jsme o tobě z Judeje žádný dopis a nikdo z bratrů, kteří odtamtud přišli, nám o tobě nepodal zprávu ani neříkal nic špatného.
22 Ale rádi bychom slyšeli tvé názory, protože víme, že se proti této sektě+ všude mluví.“+
23 Dohodli se, kdy ho navštíví, a když za ním v určený den přišli, bylo jich ještě víc. Od rána do večera s nimi mluvil, vydával jim důkladné svědectví o Božím království a přesvědčoval je o Ježíšovi+ na základě Mojžíšova zákona+ i Proroků.+
24 Někteří jeho slovům uvěřili, jiní ne.
25 Protože se nedokázali shodnout, začali odcházet. Tehdy Pavel řekl:
„Svatý duch výstižně mluvil k vašim předkům prostřednictvím proroka Izajáše,
26 když prohlásil: ‚Jdi k tomuto lidu a řekni: „Uslyšíte, ale nepochopíte a budete se dívat, ale neuvidíte.+
27 Vždyť tito lidé přestali mít vnímavé srdce, zacpávají si uši a zavírají oči, aby očima neviděli, ušima neslyšeli, srdcem nepochopili a neobrátili se a já je nemohl uzdravit.“‘+
28 Ať je vám tedy známo, že zpráva o záchraně od Boha byla vyslána k jiným národům.+ Ti jí budou naslouchat.“+
29 *——
30 Pavel zůstal celé dva roky ve svém pronajatém domě+ a laskavě přijímal všechny, kdo za ním přišli.
31 Kázal jim o Božím království a vyučoval je o Pánu Ježíši Kristu s velkou odvahou*+ a bez překážek.
Poznámky
^ Nebo „lidé mluvící cizím jazykem“.
^ Nebo „nám prokázali mimořádnou lidskou laskavost“.
^ Řecky dike. Možná šlo o bohyni spravedlivé odplaty Diké nebo o spravedlnost v abstraktním smyslu.
^ Viz příloha A3.
^ Nebo „s největší volností řeči“.
