Skutky apoštolů 28:1–31

  • Na ostrově Malta (1–6)

  • Pavel uzdravuje Publiova otce (7–10)

  • Cesta do Říma (11–16)

  • Pavel v Římě mluví se Židy (17–29)

  • Pavel dva roky odvážně káže (30, 31)

28  Když jsme se dostali do bezpečí, dozvěděli jsme se, že se ten ostrov jmenuje Malta.+  Místní obyvatelé* k nám byli mimořádně laskaví.* Rozdělali oheň a o nás všechny se postarali, protože pršelo a bylo chladno.  Pavel nasbíral nějaké chrastí a dal ho na oheň. Z chrastí ale vylezla zmije a zakousla se mu do ruky.  Když místní lidé viděli, jak mu na ruce visí had, říkali si mezi sebou: „Ten člověk je určitě vrah! Zachránil se sice z moře, ale Spravedlnost* mu nedovolila zůstat naživu.“  Pavel ale hada setřásl do ohně a nic se mu nestalo.  Lidé předpokládali, že Pavel oteče nebo náhle padne mrtvý. Když už dlouho čekali a viděli, že se mu nic neděje, změnili názor a začali říkat, že je to bůh.  Poblíž toho místa měl pozemky přední muž ostrova jménem Publius. Ten nás přijal a tři dny nás laskavě hostil.  Publiův otec právě ležel s horečkou a úplavicí. Pavel k němu přišel, pomodlil se, položil na něj ruce a uzdravil ho.+  Potom k Pavlovi začali přicházet i ostatní nemocní z ostrova a on je uzdravoval.+ 10  Z vděčnosti nás zahrnuli mnoha dary, a když jsme odplouvali, dali nám všechno, co jsme potřebovali. 11  Po třech měsících strávených na ostrově jsme vypluli na lodi z Alexandrie, která měla ve znaku Diovy syny a která na ostrově přezimovala. 12  Dostali jsme se do přístavu v Syrakusách a zůstali jsme tam tři dny. 13  Odtamtud jsme se plavili dál a dopluli do Rhegia. Den nato se zvedl jižní vítr a následující den jsme dorazili do Puteoli. 14  Tam jsme našli bratry, kteří nás prosili, abychom u nich sedm dnů zůstali. Potom jsme se vydali do Říma. 15  Když se o nás doslechli tamní bratři, přišli nám naproti až k Appiovu tržišti a Třem krčmám. Jakmile Pavel bratry zahlédl, poděkoval Bohu a sebral odvahu.+ 16  Po našem příchodu do Říma dostal Pavel svolení bydlet sám. Byl s ním jen voják, který ho hlídal. 17  Za tři dny si Pavel zavolal významné židovské muže. Když se sešli, řekl jim: „Bratři, přestože jsem neudělal nic proti našemu lidu ani proti zvykům našich předků,+ byl jsem v Jeruzalémě uvězněn a vydán do rukou Římanů.+ 18  Ti mě vyslechli+ a chtěli mě propustit, protože nenašli nic, za co bych zasloužil smrt.+ 19  Židé se proti tomu postavili, a tak jsem byl nucen odvolat se k císaři+ – ale ne proto, že bych chtěl svůj národ z něčeho obžalovat. 20  Pozval jsem vás tedy, abych vás mohl vidět a mluvit s vámi. Tímto řetězem jsem totiž spoutaný kvůli naději, kterou má Izrael.“+ 21  Odpověděli mu: „Nedostali jsme o tobě z Judeje žádný dopis a nikdo z bratrů, kteří odtamtud přišli, nám o tobě nepodal zprávu ani neříkal nic špatného. 22  Ale rádi bychom slyšeli tvé názory, protože víme, že se proti této sektě+ všude mluví.“+ 23  Dohodli se, kdy ho navštíví, a když za ním v určený den přišli, bylo jich ještě víc. Od rána do večera s nimi mluvil, vydával jim důkladné svědectví o Božím království a přesvědčoval je o Ježíšovi+ na základě Mojžíšova zákona+ i Proroků.+ 24  Někteří jeho slovům uvěřili, jiní ne. 25  Protože se nedokázali shodnout, začali odcházet. Tehdy Pavel řekl: „Svatý duch výstižně mluvil k vašim předkům prostřednictvím proroka Izajáše, 26  když prohlásil: ‚Jdi k tomuto lidu a řekni: „Uslyšíte, ale nepochopíte a budete se dívat, ale neuvidíte.+ 27  Vždyť tito lidé přestali mít vnímavé srdce, zacpávají si uši a zavírají oči, aby očima neviděli, ušima neslyšeli, srdcem nepochopili a neobrátili se a já je nemohl uzdravit.“‘+ 28  Ať je vám tedy známo, že zpráva o záchraně od Boha byla vyslána k jiným národům.+ Ti jí budou naslouchat.“+ 29  *—— 30  Pavel zůstal celé dva roky ve svém pronajatém domě+ a laskavě přijímal všechny, kdo za ním přišli. 31  Kázal jim o Božím království a vyučoval je o Pánu Ježíši Kristu s velkou odvahou*+ a bez překážek.

Poznámky

Nebo „lidé mluvící cizím jazykem“.
Nebo „nám prokázali mimořádnou lidskou laskavost“.
Řecky dike. Možná šlo o bohyni spravedlivé odplaty Diké nebo o spravedlnost v abstraktním smyslu.
Nebo „s největší volností řeči“.