Skutky apoštolů 4:1–37

  • Petr a Jan jsou zatčeni (1–4)

    • Počet věřících mužů vzrostl na 5 000 (4)

  • Apoštolové před Sanhedrinem (5–22)

    • „Nemůžeme přestat mluvit“ (20)

  • Modlitba o odvahu (23–31)

  • Učedníci se dělí o svůj majetek (32–37)

4  Zatímco Petr a Jan mluvili k lidem, přišli k nim kněží, velitel chrámové stráže a saduceové.+  Zlobili se, protože apoštolové vyučovali lidi a oznamovali, že byl Ježíš vzkříšen z mrtvých.*+  Zmocnili se jich,* a protože už byl večer, nechali je do druhého dne ve vězení.+  Ale mnozí z těch, kdo slyšeli tu řeč, uvěřili. Počet mužů, kteří uvěřili, tak vzrostl asi na 5 000.+  Příští den se v Jeruzalémě shromáždili židovští vůdci, starší a znalci Zákona.  Byl tam i přední kněz Annáš,+ Kaifáš,+ Jan, Alexandr a všichni příbuzní předního kněze.  Postavili Petra a Jana doprostřed a začali je vyslýchat: „Jakou mocí a v čím jménu jste to udělali?“  Petr, naplněný svatým duchem,+ jim odpověděl: „Vůdci lidu a starší,  pokud nás dnes vyslýcháte kvůli dobrému skutku, který jsme udělali pro chromého muže,+ a ptáte se, kdo ho uzdravil, 10  ať je vám všem a celému izraelskému lidu známo, že se to stalo ve jménu Ježíše Krista Nazaretského,+ kterého jste přibili na kůl,+ ale kterého Bůh vzkřísil z mrtvých.+ Díky němu stojí tento muž před vámi zdravý. 11  Právě Ježíš je ten ‚kámen, kterým jste vy, stavitelé, pohrdli a který se stal hlavním úhelným kamenem‘.*+ 12  V nikom jiném není záchrana, protože pod nebem není žádné jiné jméno+ dané lidem, díky kterému je možné získat záchranu.“+ 13  Když viděli Petrovu a Janovu odvahu* a uvědomili si, že to jsou nevzdělaní* a obyčejní lidé,+ žasli. A poznali na nich, že bývali s Ježíšem.+ 14  Když viděli, jak u nich stojí ten uzdravený muž,+ neměli na to co říct.+ 15  Proto jim přikázali, ať jdou ze sálu Sanhedrinu ven, a začali se spolu radit. 16  Říkali: „Co s těmi lidmi uděláme?+ Vždyť všichni obyvatelé Jeruzaléma vědí, že se jejich prostřednictvím stal pozoruhodný zázrak,*+ a my to nemůžeme popřít. 17  Aby se to ale mezi lidmi ještě víc nešířilo, pohrozme jim a přikažme, aby už v tom jménu s nikým nemluvili.“+ 18  A tak je zavolali a přikázali jim, aby už v Ježíšově jménu nemluvili ani nevyučovali. 19  Petr a Jan jim odpověděli: „Jestli je v Božích očích správné poslouchat spíš vás než Boha, to posuďte sami. 20  My ale nemůžeme přestat mluvit o tom, co jsme viděli a slyšeli.“+ 21  A tak jim znovu pohrozili a propustili je, protože nenašli nic, za co by je mohli potrestat, a protože se báli lidu.+ Všichni totiž chválili Boha za to, co se stalo. 22  Vždyť tomu člověku, který byl zázračně uzdraven, bylo přes 40 let. 23  Po propuštění odešli za ostatními učedníky a vyprávěli jim, co jim řekli přední kněží a starší. 24  Když to učedníci slyšeli, začali se jednomyslně modlit k Bohu: „Svrchovaný pane, ty jsi stvořil nebe, zemi, moře i všechno, co je v nich.+ 25  Ty jsi prostřednictvím svatého ducha řekl ústy svého služebníka, našeho předka Davida:+ ‚Proč se národy bouří a lidé přemýšlí o něčem bezcenném? 26  Králové země povstali a vládci spojili síly proti Jehovovi* a jeho pomazanému.‘*+ 27  A opravdu, Herodes* a Pontius Pilát+ se v tomto městě spojili s lidmi z národů a s izraelským lidem proti tvému svatému služebníku Ježíšovi, kterého jsi pomazal.+ 28  Spojili se, aby udělali to, co předem určila tvá ruka a tvůj záměr.*+ 29  A teď, Jehovo,* věnuj pozornost jejich hrozbám a pomoz svým otrokům, aby odvážně oznamovali tvé slovo. 30  Dál vztahuj svou ruku, aby byli uzdravováni nemocní a aby se děla znamení a zázraky*+ ve jménu tvého svatého služebníka Ježíše.“+ 31  Když úpěnlivě poprosili, zatřáslo se místo, kde se shromáždili, všechny naplnil svatý duch+ a oni odvážně oznamovali Boží slovo.+ 32  Ti všichni, kdo uvěřili, byli jedné mysli* a jednoho srdce. Nikdo neříkal, že cokoli z toho, co má, patří jen jemu, ale všechno měli společné.+ 33  Apoštolové vydávali mocné svědectví o vzkříšení Pána Ježíše+ a Bůh všem ve velké míře projevoval nezaslouženou laskavost. 34  Nikdo z nich netrpěl nouzí,+ protože všichni, kdo měli pole nebo domy, je prodávali a získané peníze přinášeli 35  a dávali je k nohám apoštolů.+ Ti je pak rozdělovali a každý dostal podle toho, co potřeboval.+ 36  Také Josef, kterému apoštolové dali jméno Barnabáš+ (což v překladu znamená „syn útěchy“), Levita, rodák z Kypru, 37  prodal pole, které mu patřilo, a peníze přinesl a dal je k nohám apoštolů.+

Poznámky

Nebo „oznamovali vzkříšení z mrtvých na příkladu Ježíše“.
Nebo „zatkli je“.
Dosl. „hlavou rohu“.
Nebo „otevřenost“.
To neznamená, že byli negramotní, ale že neměli rabínské školy.
Dosl. „znamení“.
Nebo „jeho Kristu“.
Tj. Herodes Antipas.
Nebo „rada“.
Nebo „předzvěsti“.
Nebo „duše“.