Jak zlé je to s AIDS v Africe?

Od dopisovatele Probuďte se! v Africe

PRAVDĚPODOBNĚ jste už o těchto předpovědích slyšeli. Při pomyšlení na ně běhá mráz po zádech. Milióny obyvatel afrického kontinentu dostanou AIDS. Jejich imunitní systém se zhroutí, tělo ztratí přirozenou schopnost bránit se strašlivým chorobám. Následovat bude smrt a zkáza nevídaného rozsahu, jako to bylo za morové epidemie, která postihla Evropu ve 14. století.

Potom nastala odmlka. Sdělovací prostředky byly přesycené senzačními předpověďmi o záhubě lidstva a veřejnost to začalo unavovat. Bude to opravdu tak zlé? Jaký je skutečný rozsah epidemie AIDS v Africe?

„Nikdo neví, kolik bude v budoucnu obětí,“ říká dr. Andre Spier, odborník na AIDS. Není však optimista. „Počet to bude značný a pro celou společnost velmi zhoubný.“ Na mezinárodní konferenci o AIDS ve Stockholmu (Švédsko) v roce 1988 předpovídal podobně dr. Lars Kallings, že „za pouhých několik let. . . [bude] děsivě mnoho mrtvých“.

Od této předpovědi uplynulo více než oněch „několik let“. Mnohé z takových předpovědí se dnes zkázonosně plní. Někdejší statistické údaje se mění v skutečnost. A to nejhorší nás teprve čeká.

Mrtví a umírající

Mnohými částmi subsaharské Afriky si klestí cestu smrt a zkáza. Vědecký časopis Nature nedávno uveřejnil zprávu: „V centrech některých měst je AIDS v současné době nejčastější příčinou úmrtí dospělých obyvatel a jedním z rozhodujících činitelů při úmrtí kojenců.“ Kněží v jistém africkém velkoměstě jen stěží zvládají desítky pohřbů osob, které zemřely na AIDS.

V říjnu 1991 se v Harare v Zimbabwe sešly hlavy států Společenství. Bylo jim předloženo zlověstné memorandum o nemoci AIDS v Africe. Odhalovalo, že v některých afrických zemích je v současné době 50 až 80 procent veškerých nemocničních lůžek obsazeno pacienty s AIDS. Dr. Stan Houston, odborník na AIDS, sdělil, že v těžce postižené Ugandě již AIDS usmrtil více osob, než kolik si jich v této zemi vyžádala patnáct let trvající občanská válka.

Stejně znepokojující jsou i zjištění lékařů a vědců v Abidjanu na Pobřeží slonoviny. Po několik měsíců byla ohledávána všechna těla ve dvou největších městských márnicích. S jakým výsledkem? Reportáž, která o tom vyšla v časopise Science, zveřejnila zjištění, že AIDS je „hlavní příčinou smrti“ dospělých mužů v Abidjanu. Časopis dodává, že uváděná čísla „pravděpodobně podhodnocují skutečný počet úmrtí osob nakažených HIV [virem lidské imunodeficience]“.

Dokonce i WHO (Světová zdravotnická organizace), která sleduje šíření této  nemoci celosvětově, souhlasí, že je to jen špička ledovce. Časopis New Scientist uvádí, že WHO „je přesvědčena, že mnoho zemí východní a střední Afriky ohlásilo pouze asi desetinu všech případů AIDS. . . Pozorování se provádějí primitivně, a zprávy jsou proto neúplné a nepřesné“.

Latentní nákaza

Jedním z děsivých rysů AIDS je, že infekce je v těle dlouhou dobu, než se projeví tělesné příznaky plně rozvinuté nemoci AIDS. Nakažený nositel může mít v těle smrtonosný HIV i po dobu deseti let. Může zdravě vypadat a také se tak cítit. Pokud nepodstoupí test na AIDS, vůbec se nedoví, že má smrtelnou nemoc — dokud se neobjeví příznaky! Právě tato napohled zdravá, nicméně nakažená část populace nevědomky šíří AIDS.

Rozsah, v jakém se tato smrtelná epidemie v Africe šíří, je vidět z testů, které mají určit stupeň nakázy virem HIV. Časopis African Affairs například poukazuje na to, že „z hustě obydlených oblastí podél břehů Viktoriina jezera. . . přicházejí zprávy o velkém výskytu [HIV]. . ., který postihuje 10 až 18 procent dospělého obyvatelstva, považovaného za slabě nebo středně rizikové. Mezi obyvateli, kteří mají velmi mnoho sexuálních partnerů, je až 67 procent postižených.“ Podobně odhaduje časopis Nature, že „mezi průměrnou dospělou populací se nákaza pozvolna šíří od roku 1984 a v nejvíce zasažených městech již postihla 20–30% obyvatel“. Jen si to představme — téměř třetina dospělé populace je pod rozsudkem smrti, která ji čeká v nejbližších deseti letech!

Vlády a vedoucí představitelé, kteří se kdysi zdráhali odhalit rozsah rozšíření AIDS, nyní procitají a začínají si plně uvědomovat hrůznou skutečnost této epidemie. Jeden bývalý africký prezident svolil k boji s AIDS teprve poté, co na tuto nemoc zemřel jeho syn. Jiný vedoucí vládní činitel nedávno varovně prohlásil, že v jeho zemi je 500 000 osob nakažených virem HIV. Většina těch lidí nevěděla, že jsou smrtelně nemocní, a svým promiskuitním chováním šířili pohromu dál.

„Řekněte všem, co se tu stalo“

Procento osob postižených nákazou virem HIV stále roste, a proto nápadně stoupne i počet těch, kteří časem vážně onemocní a zemřou. Zanechají za sebou nevýslovný zármutek a utrpení. V oblasti pustošené nemocí AIDS — na hranici Ugandy a Tanzanie — se to stalo devětapadesátiletému Khamluovi. Od roku 1987 již pochoval jedenáct dětí a vnoučat, které všechny padly za oběť AIDS. „Vykřičte můj žal do světa,“ volá, zdrcený touto tragédií. „Řekněte všem lidem, co se tu stalo.“

Právě pro způsoby, jimiž se AIDS šíří, hrozí i v mnoha jiných částech světa to, co v Africe postihlo Khamluu. Možná se ale ptáte: ‚Ale proč právě Afrika musí snášet tolik lidského utrpení a bolesti?‘

[Praporek na straně 3]

V některých rozvojových zemích „se AIDS stane do roku 1993 nejčastější příčinou smrti“. — The World Today, Anglie