Lapis lazuli — Modrý drahokam z And

Od dopisovatele Probuďte se! v Chile

DIAMANTY, smaragdy, rubíny, safíry — tyto na pohled překrásné drahé kameny všichni dobře známe. Slyšeli jste však někdy o lapisu lazuli? Jeho název zní možná podivně, ale znamená prostě modrý (arabsky lazuli) kámen (latinsky lapis). Pro jeho intenzívní tmavomodré zbarvení a proto, že jej často krášlí třpytivé tečky zlatého pyritu, bývá připodobňován k noční obloze, která je posetá mihotavými hvězdami.

Dlouhé dějiny

Západní svět slyšel o kráse lapisu lazuli poprvé v roce 1271 od Marka Pola. Tento drahý kámen se ovšem ve starověké Mezopotámii a v Egyptě používal již dávno předtím. V rozvalinách Uru se například našel sumerský náhrdelník vyrobený z tohoto drahého kamene. Oči a obočí na zlaté posmrtné masce faraóna Tutanchamóna jsou rovněž zhotoveny z lapisu lazuli. Starověcí Egypťané drtili tento modrý kámen na prášek a využívali jej jako malířský pigment a pro výrobu očních stínů. V Číně se z něj vyráběly královské pečeti a nejrůznější umělecké předměty.

Lapis lazuli se v minulosti těžil převážně v Afghánistánu a na Sibiři v blízkosti Bajkalského jezera. V nedávných letech se však hlavním dodavatelem tohoto krásného kamene stalo Chile. Navštívíte-li Chile, setkáte se s ním v mnoha krámcích s upomínkovými předměty i v elegantních klenotnictvích. Ale vydejme se na cestu, abychom viděli, kde je většina míst, odkud tyto kameny pocházejí.

Důl v Andách

K jednomu z hlavních dolů je možné se dostat pouze na mezcích. Vede k němu úzká záludná stezka, která se klikatí k vyprahlému, pustému hnízdišti kondorů v nadmořské výšce 3 600 metrů.

Nově příchozího mohou v této výšce postihnout bolesti hlavy a závratě. Zem tu asi sedm měsíců v roce pokrývá sníh. A tak se během krátkého léta vynakládá veliké úsilí, aby se z povrchového dolu vytěžilo co největší množství kamene. Pracovní doba je dlouhá a podmínky drsné. Nářadí je na dnešní měřítka primitivní: krumpáče, lopaty, kolečka a vrtačky na díry pro dynamit. Práce je vyčerpávající  a vyžaduje tělesnou sílu a vytrvalost.

Na sklonku dne utichají rány explozí i řinčení krumpáčů a lopat. Noc se hrouží do hlubokého ticha. Je slyšet pouze kvílení větru v kaňonu a vzdálený rachot padajících kamenů. Vyčerpaní dělníci tomu však nevěnují pozornost. Rychle usínají pod hvězdnatým nebem.

Není zde k dispozici žádný moderní dopravní prostředek, a proto důležitou roli hrají mezkaři. Znají tyto rozeklané hory a klikaté stezky, a vedou dolů do údolí svá pevně našlapující zvířata, obtěžkaná pytli plnými vybraných kamenů. Odtud se kameny přepravují do Santiaga nebo se exportují. Ročně se tímto způsobem vytěží asi dvacet tun kamene, který se dostává k řemeslníkům a klenotníkům do celého světa.

Návštěva u řemeslníka

Chilští řemeslníci přetvoří 30 až 40 procent kamenů, které dostanou z dolů, na překrásné náušnice, náhrdelníky, náramky a prsteny. Nejkvalitnější kameny vsazují do zlata a vyvážejí. Kameny o něco nižší kvality vsazují do stříbrných šperků, a z kamenů ještě méně kvalitních vyrábějí roztodivné figurky, například slony, lvy nebo želvy, rukojeti nožů na dopisy, a dokonce i svrchní desky malých stolků.

Don José je nadaný řemeslník. Když jsme se u něj zastavili, vyrušili jsme ho v siestě, ale přesto nás vřele přivítal a ukázal nám svůj taller (dílnu) na dvoře.

„Nepředvedete nám něco, done José?“ zeptali jsme se.

„Perfecto!“

Nejprve je třeba diamantovým kotoučem nebo pilou rozřezat velký kámen o váze 2 až 3 kilogramy. Vysvětlil nám, že el artesano (řemeslník) musí svůj kámen znát a mít smysl pro to, aby byl řez přesný a aby se odstranily bílé žilky, ale přitom aby zbylo co nejvíce kvalitního kamene.

„Proč kámen máčíte?“ zeptal se někdo.

„Abych dosáhl většího kontrastu mezi bílými žilkami a lapisem lazuli, který chci zachovat,“ odpovídá náš přátelský artesano, zatímco řeže kámen na několik menších kusů.

Pak nám předvedl další krok. Menším brusným kotoučem upravoval malé kameny do požadovaných tvarů. S profesionální zručností rychle tvaroval kousky kamenů v korálky, půlměsíce do náušnic a v kabošony (oblé neboli konvexní tvary).

Potom jednotlivé kousky očistil a vyhladil kotoučovým syntetickým kartáčem. Nanesl na ně trochu brusné pasty a vyleštil je do vysokého lesku. Nyní se dají vsadit do prstenu nebo připnout k řetízku na krk. Konečné úpravy se provádějí pomocí kartáčku na zuby v teplé lázni se šampónem. Don José tento poslední krok doporučil jako prostředek k udržování krásy šperků z lapisu lazuli.

Ano, v rukou zručných a nadaných řemeslníků, jakým je don José, se bohatství země může proměnit v umělecká díla, která působí potěšení a radost těm, kteří se na ně dívají, i těm, kteří je používají. Lapis lazuli, nádherný modrý kámen z nalezišť vysoko v Andách, je jen jedním takovým bohatstvím, které nám milující Stvořitel poskytl pro potěšení.