Proč tolik trpí právě Afrika?

DVAAČTYŘICETILETÝ Jacob je nemocný. Má AIDS. Nakazil i svou manželku. „Manželka ví, že to dostala ode mne,“ připouští Jacob.

Ale jak se Jacob tímto smrtonosným virem nakazil? Vysvětluje: „Žil jsem sám v Harare a jezdil jsem ze Zambie přes Zimbabwe až dolů do Botswany a Svazijska. Manželka bydlela s dětmi v Manicalandu [v Zimbabwe]. A my řidiči jsme dělali určité věci, na které jsme měli být opatrnější.“

Epidemie promiskuity

Hlavní příčinou šíření AIDS v Africe je dnes nevázané sexuální chování. Jednoduše řečeno „pravidla sexuálního chování se povětšině zhroutila“, vysvětluje Dawn Mokhobová, výzkumnice v oboru AIDS. Časopis African Affairs píše, že „subsaharská Afrika si vysoce cení dětí, ale manželství si cení minimálně. Pohlavní styky mimo manželství, dokonce. . . i tehdy, vedou-li k těhotenství, se nesetkávají s odsouzením.“ Podle časopisu Nature začíná typická cesta nákazy u prostitutky. V článku se uvádí: „Zdrojem nákazy většiny monogamních žen jsou prostitutky, které stykem infikují jejich promiskuitní manžely.“

Není mnoho těch, kteří jsou ochotni změnit svůj způsob chování. Panos Document o AIDS v Africe uvádí následující zkušenost jednoho lékařského výzkumného pracovníka v Zairu: „Jednou jsem na venkově prováděl se svými zairskými kolegy krevní zkoušky. Večer odešli tito lékaři s místními dívkami. Spali s nimi a jen jeden z nich použil kondom.“ Když se jich zeptal, proč riskují, „smáli se a říkali, že člověk nemůže přestat žít jen proto, aby nedostal nějakou nemoc“. Ano, mnoho lidí si myslí, že příležitostný sex znamená „život“, tedy zábavu a rozptýlení.

Stejně jako v mnoha jiných částech světa i tady mají k promiskuitě největší sklon mladí lidé. Nedávný průzkum v Jižní Africe, kterého se zúčastnilo 377 chlapců a dívek, odhalil, že více než 75 procent z nich již mělo pohlavní styk. Jeden misionář na jihu centrální Afriky si povšiml, že je tam „jen málo patnáctiletých dívek, které ještě nejsou těhotné“. Dodává: „Vidíte mladou svobodnou dívku a říkáte si: ‚Příští rok touto dobou bude těhotná.‘“

Avšak v případě Afriky jsou tu i některé další činitele, jež urychlily šíření nemoci AIDS.

 Odloučení od rodin

„Dokud bude mnoho mužů ve věku od dvaceti do čtyřiceti let nuceno pracovat v odloučení od svých manželek a od svých rodin — ať už ve městě v továrnách, dolech, na plantážích, nebo jako řidiči nákladních automobilů — bude se AIDS i nadále šířit nezmenšenou měrou,“ píše časopis Africa South. Migrující Afričané mají těžký život. Odděleni od svých manželek a rodin mnozí s obtížemi hledají ve městech ubytování a práci. Podle časopisu African Affairs prožívá migrující dělník stres, když se snaží uživit sebe i rodinu, kterou má doma. Tento stres v něm vyvolává „pocit zklamání a nedostatečnosti“. Časopis dále píše, že to vše často vede migranta k tomu, „že se zcela zřekne svých závazků“.

Ze všech smrtonosných cest, jimiž se AIDS šíří, bývá zvláště poukazováno na trasy nákladních automobilů. Jeden řidič nákladního automobilu například řekl: „Ať jedu kamkoli, vždy si opatřím nějakou přítelkyni, která se o mě bude starat.“ Typickým semeništěm AIDS je skupina domků v jedné východoafrické chudinské čtvrti, kde provozuje své řemeslo šest set prostitutek. Mnozí jejich zákazníci jsou řidiči nákladních automobilů, kteří si tam zaskočí, jak říkají, „na čaj“. Podle zjištění je více než osmdesát procent těchto prostitutek nakaženo virem HIV. Infikovaní řidiči mezitím jedou dál na další „čaj“ a potom domů — a celou tu dobu šíří smrtelnou chorobu, kterou v sobě nosí.

A pak jsou tu občanské války a politické sváry, které plodí milióny uprchlíků. Alan Whiteside, odborník na problematiku AIDS, poznamenává: „Kde je politická nebo občanská válka, tam dochází k rozkladu normálního společenského chování. . . Uprchlíci, kteří putují z místa na místo, mohou být velkým zdrojem infekce a dá se u nich také očekávat, že budou mít větší počet sexuálních partnerů.“

Katastrofa pro lékaře

Finančně tísněná Afrika se nemůže vypořádat se svými zdravotními problémy. „Státní rozpočty mnoha afrických zemí předpokládají takové roční výdaje na zdravotní péči pro jednoho obyvatele, jaké by nestačily ani na jedinou krevní zkoušku na virus AIDS,“ vysvětluje brožura Understanding & Preventing AIDS (Pochopení a prevence AIDS). Podobně i Keith Edelston, autor knihy AIDS—Countdown to Doomsday (AIDS — Odpočítávání času do soudného dne), podotýká, že „často se nedostává dokonce ani mýdla pro sterilizaci zařízení nebo obyčejné desinfekce k čištění v domácnosti“.

V některých afrických zemích je obvyklé, že se tytéž injekční stříkačky používají pro mnoho pacientů. Tato skutečnost podnítila pana Edelstona k varování: „V Africe. . . buďte opatrní, když potřebujete injekci. . . Vyžádejte si novou injekční stříkačku a novou jehlu, která bude před vašima očima vybalena ze sterilního obalu.“

Riziko náhodné infekce způsobuje závažný pokles počtu profesionálních pracovníků ve zdravotnictví. Dva lékaři, kteří byli přiděleni do jedné jihoafrické nemocnice, se při ošetřování pacientů s AIDS škrábli injekční jehlou. Nakazili se a zemřeli. Následkem toho šest zahraničních lékařů dalo z této nemocnice výpověď.

Za takových okolností se nelze divit, že mnoho lidí přehodnocuje svůj názor na jeden z největších zdrojů nákazy AIDS — transfúzi krve. „Kontaminovaná krev je i nadále významným prostředkem šíření [AIDS],“ říká South African Medical Journal a dodává, že „v centrální Africe se dosud prakticky vůbec neprovádějí systematické testy, přičemž nejméně 60 procent darované krve je infikováno“.

A tak Afrika, sužovaná již tolika tragédiemi, opět trpí. A jedním z nejtragičtějších důsledků epidemie AIDS v Africe je to, co postihuje ženy a děti.

 Trpí nevinní

Lucy je nevinná oběť AIDS. Nakazil ji její promiskuitní manžel. Dnes je jí 23 let, je vdovou a bojuje se svými city. Říká: „Stále se snažím ujasnit si, zda mám milovat jeho památku, nebo zda jej mám nenávidět za to, že mě nakazil.“ Pocity, které Lucy má, jsou typické pro nevinné oběti, jimž AIDS způsobil intenzívní bolest a utrpení.

„I když v rozvojových zemích HIV zasáhne rovným dílem jak ženy, tak muže,“ píše časopis The World Today, „dopad na ženy bude pravděpodobně. . . nepřiměřeně krutý.“ Zvláště to platí pro Afriku. Místní ženy — silně znevýhodněné negramotností, chudobou a migrací manželů — mlčky snášejí utrpení.

Nejtragičtěji se však AIDS podepisuje na dětech. UNICEF (Dětský fond OSN) odhaduje, že v tomto desetiletí v Africe zemře na AIDS 2,9 miliónu žen a na 5,5 miliónu dětí osiří. Představitel jedné země, která má následkem AIDS přinejmenším 40 000 sirotků, sděluje, že dnes již „existují vesnice. . ., kde žijí jen děti“.

Pro toto dilema jsou typické nakažené matky, které mají nakažené děti. Časopis South African Medical Journal vysvětluje, že „otázka, kterou matky séropozitivních dětí často kladou, zní: ‚Kdo z nás zemře první?‘“

Není divu, že se mnohé ženy cítí vůči AIDS bezmocné. Zambijský lékař M. Phiri říká: „Přicházejí k nám ženy, které se ptají, zda by mohly něco preventivně užívat, aby tuto nemoc nedostaly. . . Obávají se, že ačkoli si samy na sebe dají pozor, jejich partneři nebo manželé jim tolik věrní nebudou. A to jim dělá starost.“

Co tedy mohou lidé dělat, když zjistí, že jejich manželský partner měl mimomanželský pohlavní styk? Jestliže chtějí odpustit a smířit se s partnerem, měl by se vinný partner podrobit lékařským testům na zjištění, zda není nakažen virem HIV. (Srovnej Matouše 19:9; 1. Korinťanům 7:1–5.) Manželé, kteří se octli v takové situaci, se mohou rozhodnout, že dokud se nedozvědí výsledky, budou se zdržovat pohlavních styků nebo alespoň budou používat ochranné prostředky proti nákaze.

Vzhledem k tomu, že AIDS má dlouhou inkubační dobu, měli by mladí lidé, kteří uvažují o manželství, být opatrní, než se rozhodnou uzavřít sňatek s někým, kdo má z morálního hlediska pochybnou minulost, a to i tehdy, pokud nyní tato osoba žije v souladu s křesťanskými měřítky. S ohledem na tuto rizikovou skupinu radí jeden tanzanijský odborník na AIDS, dr. S. M. Tibangayuka, aby se mladí lidé preventivně „nechali před uzavřením manželství vyšetřit na HIV“.

Skutečnost je taková, že dokud je v Africe i jinde na světě AIDS, budou trpět nevinné oběti, včetně manželských partnerů a dětí.

[Obrázek na straně 7]

Je mnoho důvodů, proč si AIDS v Africe vybírá tak hrozivou daň

[Podpisek]

WHO/E. Hooper