Mladí lidé se ptají . . .

Rodič je alkoholik — co mám dělat?

„Velmi nerad jsem chodil domů. Nevěděl jsem, jestli tam máma bude a jestli nebude opilá a nezačne vykládat, jaký jsem špatný syn.“ — Robert.

„Bylo mi trapné přivést někoho domů. . . Velmi jsem se za svou rodinu styděla.“ — Patricia

MILIÓNY mladých lidí každodenně snášejí zmatek, který provází život s rodičem alkoholikem. Kniha Teen Troubles (Problémy dospívajících) říká: „Žít s rodičem alkoholikem znamená žít ve stresu — ve stresu, který vzniká z desítek různých příčin.“

Mnoho rodičů alkoholiků své děti tělesně týrá nebo sexuálně zneužívá. * Avšak i tehdy, když situace není tak vyhrocená, „dost zlé je už to, že [rodič alkoholik] je v důsledku pití nevypočitatelný, nezodpovědný, bezohledný nebo náladový“, podotýká kniha Options (Možnosti volby).

Není tedy divu, že někdy možná pocítíš hněv, rozpaky nebo bezmocnost. Život s rodičem alkoholikem je sice těžký, ale ty se můžeš naučit, jak se s tím vypořádat.

Pochopit problém

V první řadě ti pomůže, když získáš určité hlubší porozumění, proč se tvůj rodič vůbec dal na pití. * „Člověk s porozuměním je ten, jenž získává obratné vedení,“ říká Přísloví 1:5.

Alkoholik není prostě člověk, který se tu a tam opije, a alkoholik také nutně nemusí být opilec. Odborníci definují alkoholismus jako chronickou poruchu, která působí bolestivé problémy. Tyto problémy ovlivňují život člověka, jeho práci i zdraví. Pozornost alkoholika je zaměřena především na alkohol, stává se jím posedlý a jednoduše se nedokáže v jeho konzumaci ovládat. Většina odborníků souhlasí s tím, že alkoholismus je možné zvládnout jedině naprostou abstinencí. *

Určitou roli mohou u alkoholismu sehrát jisté fyziologické zvláštnosti, které působí, že někteří lidé snáze propadnou závislosti na alkoholu. Zdá se, že svůj vliv zde mají i emocionální činitele. Za fasádou alkoholika se například často skrývá chronický  pocit nelibosti vůči sobě samému. (Srovnej Přísloví 14:13.) „Ve své praxi,“ říká dr. Abraham Twerski, „jsem se nikdy nesetkal s alkoholikem, který měl kladné mínění o své vlastní hodnotě, pocit dostatečnosti a sebedůvěry, než si začal s alkoholem.“ Mnoho alkoholiků dokonce vyrůstalo v alkoholických rodinách a pití jim dnes možná slouží jako prostředek k utlumení bolesti z citových poranění z dětství.

Avšak pitím se problémy alkoholika jen množí. Jak říká kniha Under the Influence (Pod vlivem), jeho „činy, myšlenky a emoce jsou pokřiveny alkoholem“. Pro alkoholika tedy není problémem jen pití, ale také jeho hluboce zakořeněný způsob uvažování. Má-li přestat pít, bude možná potřebovat značnou pomoc, snad i od školeného odborníka. Nicméně, když alkoholismu trochu porozumíš, přinejmenším se budeš moci začít na svého rodiče dívat s jistou dávkou soucitu. — Přísloví 19:11.

Jak se tě to dotýká

Je-li jeden z rodičů alkoholik, dotýká se to všech členů rodiny. (Srovnej 1. Korinťanům 12:26.) Tvůj život je možná plný nejistoty. Až přijde táta domů, bude střízlivý, nebo opilý? Pohladí tě, nebo tě uhodí? Ano, rodič alkoholik často přechází z extrému do extrému. „Když je střízlivý, umí jednat láskyplně a odpovědně, ale když se napije, je nesmyslně násilnický a hrubý,“ poznamenává dr. James P. Comer. Při takové nejistotě se z tvého života stává ‚emocionální houpačka‘. V jednu chvíli svého rodiče miluješ, v druhou chvíli k němu cítíš odpor. „Byly dny, kdy jsem si přála, aby nežil,“ přiznala jedna mladá žena.

Následky dětství stráveného ve společné domácnosti s alkoholikem se někdy neprojeví dlouhá léta. Děti alkoholiků se často samy stávají alkoholiky — nebo vstoupí do manželství s alkoholikem. Jedna mladá křesťanka navázala citový vztah s mužem, o němž řekla, že „se z něho stává alkoholik“. Znala sice několik slušných, vyrovnaných křesťanů, ale neměla o ně zájem. Proč ji tolik přitahoval alkoholik? Vyjádřila se i za jiné, které na tom jsou podobně: „Jsou to jediní muži, jaké jsme dosud znaly a kterým dokážeme rozumět.“

Jeden křesťanský starší měl možnost pomoci jí, aby upravila v tomto ohledu své smýšlení a osvobodila se od zhoubného bludného kruhu alkoholismu. Je tedy zřejmé, že nejsi odsouzen k nešťastnému životu jen proto, že žiješ v jedné domácnosti s alkoholikem. Případnou škodu je možné minimalizovat, a snad dokonce můžeš svému rodiči alkoholikovi pomoci.

Jak se s tím vyrovnat

Dr. Stanton E. Samenow podotýká: „Prostředí, z něhož člověk pochází, není podstatné tolik jako osobní rozhodnutí, kterým na toto prostředí reaguje.“ Ano, i když se záležitosti doma zdají nezvladatelné, můžeš se ujmout vedení svého vlastního života. Jak?

Nepřebírej odpovědnost za to, že tvůj rodič pije. „Rodiče mi říkali, že to je moje vina,“ říká třináctiletá Beth. Vinu za své pití dávali tomu, že zlobila. „Měla jsem silný pocit viny,“ připustila. Za to, že je tvůj rodič alkoholik, však nese odpovědnost jen on sám, a nikdo jiný. „Každý totiž ponese svůj vlastní náklad,“ říká Galaťanům 6:5.

Svého rodiče alkoholika tedy nemůžeš vyléčit. Křikem, hněvem, pláčem ani hádáním ničeho nedosáhneš. Na druhé straně nejsi povinen chránit jej před následky pití tím, že za něj budeš lhát nebo že ho odvlečeš domů, když zpitý do němoty upadne před domem.

Povzbuzuj jej, aby si dal pomoci. To obvykle vyžaduje spolupráci ze strany rodiče, který není alkoholik, a ze strany tvých sourozenců. * Anglické Probuďte se! z 8. prosince 1982 poskytlo konkrétní podněty, jak mohou členové rodiny 1. pomoci alkoholikovi čelit následkům pití a 2. přímo ho konfrontovat s jeho pitím. Takový přístup  k věci by ho mohl podnítit, aby si uvědomil, že potřebuje pomoc.

Odejdi z místa konfliktu. Přísloví 17:14 říká: „Začátek sváru je, jako když někdo vypouští vody; proto dříve, než propukne hádka, rozluč se.“ Nevystavuj se riziku tím, že by ses vmísil do rodičovské hádky. (Přísloví 26:17) Pokud je to možné, odejdi do svého pokoje nebo ke kamarádovi (kamarádce). Hrozí-li násilí, bude snad zapotřebí pomoc zvenku.

Přiznej si své pocity. Někteří mladí lidé mají pocit viny, protože občas pocítí ke svému otci odpor. Ale takový pocit je zcela přirozený, zvláště když otci pití brání, aby ti neposkytoval potřebnou péči a oporu. Je sice pravda, že Bible tě zavazuje, abys svého rodiče ctil. (Efezanům 6:2, 3) Ale „ctít“ znamená respektovat jeho rodičovskou autoritu tak, jako respektuješ policistu nebo soudce. Neznamená to, že bys měl schvalovat jeho pití. (Římanům 12:9) A když tě jeho pití odpuzuje, neznamená to, že jsi špatný člověk; opilství skutečně odpudivé je! (Viz Přísloví 23:29–35.) Možná by ses však mohl učit soustředit svou nenávist na jeho alkoholismus, a ne na něho osobně. — Srovnej Judu 23.

Vyhledej budující společenství: Je-li život doma chaotický, mohl bys ztratit ze zřetele, jak má vypadat normální život. Je proto důležité těšit se ze společenství se zralými a citově zdravými lidmi. Křesťanský sbor je zdrojem „bratrů a sester a matek“, kteří mohou poskytnout ve značné míře výchovnou péči i oporu. (Marek 10:30) Můžeš mezi nimi nalézt také chvíle oddechu od rodinného napětí. Společenství s křesťanskými rodinami ti dále může být vzorem zdravého rodinného života, a ten může upravit pokřivený vzor, který znáš z domova.

Přijmi pomoc. Velmi pomáhá, když se člověk může podělit o své pocity se zralou dospělou osobou, ke které má důvěru. Tuto úlohu často plní sboroví starší. Dr. Timmen Cermak připomíná: „Bez ohledu na to, jak zle se cítíš, pamatuj, že nemusíš být se svým utrpením sám.“

Ne, situaci doma možná nebudeš schopen změnit, ale jak napsala dr. Claudia Blacková: „Rodinní příslušníci mohou změnit způsob, jímž to ovlivňuje jejich život.“ Nepokoušej se alkoholika zvládnout, ale spíše se soustřeď na jedinou osobu, kterou zvládnout můžeš — na sebe. Pečuj o své duchovní potřeby. (Matouš 5:3; 24:14; Hebrejcům 10:24, 25) „Pracujte stále na své vlastní záchraně,“ říká Bible ve Filipanům 2:12. Když to budeš dělat, pomůže ti to, aby sis udržel pozitivní smýšlení, a tvého rodiče by to dokonce mohlo podnítit, aby vyhledal pomoc ve svém problému.

[Poznámky pod čarou]

[Obrázek na straně 17]

Otevřeně si o svých pocitech promluv s dospělou osobou, k níž máš důvěru