V POSLEDNÍCH letech se šíří celosvětové pobouření nad necudným obtěžováním dětí. Skutečnost, že sdělovací prostředky překypují chválou lidí, kteří veřejně odhalují své vlastní zážitky z dětství, kdy byli zneužiti, však vedla k tomu, že jsou obecně rozšířeny některé mylné představy. Někteří lidé se na to dívají tak, že všechny ty řeči kolem útoků na děti jsou prostě novou módou. Ale po pravdě řečeno, tento druh znásilňování není ničím novým. Je starý skoro jako samotné lidské dějiny.

Před čtyřmi tisíci lety byla města Sodoma a Gomora proslulá svou zkažeností. Mezi mnohé neřesti, jež se pěstovaly v této oblasti, patřila zjevně pedofilie. První Mojžíšova 19:4 popisuje dav Sodomitů posedlý sexem „od chlapce po starce“, když chtěli znásilnit Lotovy dva hosty. Uvažujte: proč by byli obyčejní chlapci nadšeni myšlenkou znásilnit muže? Zřejmě již měli zkušenosti s homosexuálními zvrácenostmi.

O staletí později přišel izraelský národ do oblasti Kanaánu. Země byla do té míry naplněna krvesmilstvem, pohlavní zvráceností, sodomií, prostitucí, a dokonce rituálním obětováním malých dětí démonským bohům, že všechny takové odporné skutky musely být mojžíšským Zákonem výslovně zakázány. (3. Mojžíšova 18:6, 21 až 23; 19:29; Jeremjáš 32:35) Navzdory božskému varování vzpurní Izraelité včetně některých jejich panovníků přejali tyto ohavné zvyky. — Žalm 106:35–38.

Mnohem horší než Izrael bylo v tomto ohledu starověké Řecko a Řím. Zabíjení novorozeňat bylo v obou národech běžné a v Řecku byl běžně přijímán zvyk, že starší muži měli pohlavní styky s malými chlapci. V každém starověkém řeckém městě vzkvétaly veřejné domy s dětskými prostituty. V římské říši byla dětská prostituce tak rozšířená, že v souvislosti s touto živností byly zavedeny zvláštní poplatky a svátky. V arénách byly dívky znásilňovány a nuceny k pohlavním stykům se zvířaty. Podobné hrůzy byly rozšířeny v mnoha jiných starověkých národech.

A co v moderní době? Je lidstvo do té míry civilizované, že takové hnusné sexuální zvyky dnes nebují? Lidé, kteří studují Bibli, takový názor nemohou přijmout. Dobře vědí, že apoštol Pavel charakterizoval naši dobu jako „kritické časy, s nimiž bude těžké se vyrovnat“. Podrobně popsal široce rozšířenou sebelásku, lásku k rozkoším  a rozpad přirozené lásky v rodině, kterými je moderní společnost prosáklá, a dodal: „Ale ničemové a podvodníci budou postupovat od špatného k horšímu.“ (2. Timoteovi 3:1–5, 13; Zjevení 12:7–12) Postoupilo necudné obtěžování dětí, kterého se tak často dopouštějí „ničemové a podvodníci“, k horšímu?

Útoky na děti jsou často zahaleny tajemstvím do té míry, že byly označeny snad za nejméně často hlášené zločiny. Přesto však počet takových zločinů v posledních desetiletích očividně stoupá. Ve Spojených státech provedl v této věci průzkum list Los Angeles Times. Zjistilo se, že dvacet sedm procent žen a šestnáct procent mužů bylo v dětství pohlavně zneužito. Tyto statistiky jsou šokující, ale jiné pečlivé odhady ukázaly, že jsou ve Spojených státech tato čísla značně vyšší.

Počet ohlášených případů necudného obtěžování dětí v Malajsii se za poslední desetiletí zvýšil čtyřnásobně. Při jednom průzkumu v Thajsku připustilo asi sedmdesát pět procent mužů, že měli pohlavní styk s prostituujícími dětmi. Odborníci v Německu odhadují, že každý rok je pohlavně zneužito až 300 000 dětí. Podle jihoafrického listu Cape Times počet hlášení takovýchto znásilnění za poslední tři roky stoupl o 175 procent. Odborníci v Nizozemsku a v Kanadě zjistili, že v dětství byla pohlavně zneužita asi třetina všech žen. Ve Finsku uvedlo osmnáct procent dívek z deváté třídy (ve věku 15 až 16 let) a sedm procent chlapců, že měli pohlavní styk s někým, kdo byl nejméně o pět let starší než oni.

V různých zemích vyšly najevo zneklidňující zprávy o různých náboženských kultech, kdy jsou děti mučeny a zneužívány při sadistických sexuálních obřadech. Ti, kdo oznámí, že byli obětí takového zločinu, se často setkávají s nedůvěrou místo se soucitem.

Necudné obtěžování dětí tedy není ani něčím novým, ani něčím neobvyklým; je to odvěký problém, který se dnes stal epidemií. Jeho dopad může být ničivý. Mnozí z těch, kdo zažili takové obtěžování, trpí pocity hluboké mravní bezcennosti a nízkou sebeúctou. Odborníci na tyto otázky vytvořili seznam některých přetrvávajících důsledků krvesmilstva, které jsou běžné u dívek. Patří sem náhlý útěk z domova, zneužívání drog a alkoholu, deprese, sebevražedné pokusy, delikventní chování, střídání partnerů, poruchy spánku a problémy s učením. Mezi dlouhodobé následky může patřit nezpůsobilost k rodičovství, frigidita, nedůvěra k mužům, uzavření manželství s pedofilem, lesbická láska, prostituce a to, že taková žena sama zneužívá děti.

Každá oběť nemusí nezbytně trpět těmito druhotnými následky; rovněž nemůže nikdo právem omlouvat své špatné chování na základě toho, že byl v minulosti pohlavně zneužit. Prožít pohlavní zneužití neznamená, že takový člověk je předurčen k tomu, že bude nemravný nebo delikventní; ani ho to nezbavuje osobní odpovědnosti za to, jaká rozhodnutí později v životě udělá. Tyto následky jsou však běžné, a to představuje pro oběti opravdové nebezpečí. Dodávají naléhavost otázce: Jak můžeme chránit své děti před necudným obtěžováním?