NENÍ to tajuplný neznámý, samotář číhající v křoví, kdo představuje největší nebezpečí pro děti. Je to člen rodiny. V převážné většině případů dojde k pohlavnímu zneužití doma. Co udělat pro to, aby doma nehrozilo zneužití?

Historik doktor Sander J. Breiner ve své knize Slaughter of the Innocents (Vraždění neviňátek) rozebírá doklady o zneužívání dětí v pěti starověkých civilizacích — Egyptě, Číně, Řecku, Římě a Izraeli. Dochází k závěru, že ačkoli v Izraeli zneužívání dětí existovalo, vyskytovalo se poměrně zřídka ve srovnání s ostatními čtyřmi civilizacemi. Proč? Na rozdíl od sousedních národů byli lidé v Izraeli vedeni k úctě vůči ženám a dětem — byl to osvícený názor, za který vděčili Svatým písmům. Když Izraelité uplatňovali Boží zákon v rodinném životě, předcházeli tím zneužívání dětí. Tato čistá, praktická měřítka jsou pro dnešní rodiny potřebná více než kdykoli dříve.

Mají biblické zákony vliv na vaši rodinu? Ve třetí Mojžíšově 18:6 například čteme: „Nepřiblížíte se nikdo z vás k žádnému svému blízkému tělesnému příbuznému, abyste obnažili nahotu. Já jsem Jehova.“ Podobně i dnešní křesťanský sbor důsledně uplatňuje zákony zakazující všechny formy pohlavního zneužívání. Každý, kdo pohlavně zneužije nějaké dítě, riskuje odnětí pospolitosti, vyloučení ze sboru. * — 1. Korinťanům 6:9, 10.

Všechny rodiny by měly tyto zákony znát a společně si je připomínat. Pátá Mojžíšova 6:6, 7 vybízí: „A prokáže se, že tato slova, která ti dnes přikazuji, budou na tvém srdci; a budeš je vštěpovat svému synovi a mluvit o nich, když budeš sedět ve svém domě a když půjdeš po silnici a když budeš uléhat a když budeš vstávat.“ Vštěpování těchto zákonů znamená více než občasné poučování dětí. Patří k tomu pravidelné vzájemné rozhovory. Čas od času by měli jak otec, tak matka znovu zdůraznit  Boží zákon ohledně krvesmilstva a láskyplné důvody pro existenci tohoto zákona.

Můžete také použít příběhy, jako je ten o Davidových dětech Tamar a Amnonovi, abyste dětem ukázali, že v sexuálních záležitostech existují určité hranice, které nikdo — ani ti nejbližší — nikdy nesmí překročit. — 1. Mojžíšova 9:20–29; 2. Samuelova 13:10–16.

Úctu k těmto zásadám lze projevit také praktickým uspořádáním bydlení. Výzkum v jedné orientální zemi ukázal, že ke krvesmilstvu docházelo většinou v rodinách, kde děti spaly s rodiči přesto, že to z ekonomických důvodů nebylo nutné. Podobně, pokud to není nezbytné, je většinou nemoudré, aby sdíleli postel nebo pokoj sourozenci opačného pohlaví, když už jsou větší. V případě, že stísněné podmínky bydlení jsou faktem, se kterým se nedá nic dělat, rodiče by měli použít dobrý úsudek při rozhodování, kde má který člen rodiny spát.

Biblický zákon zakazuje opilství a upozorňuje, že opilství může vést ke zvrácenému jednání. (Přísloví 23:29–33) Podle jedné studie přibližně 60–70 procent obětí krvesmilstva uvedlo, že v době, kdy je rodič zneužil, byl pod vlivem alkoholu.

Odborníci zjistili, že zneužívání je daleko běžnější v rodinách, kde je despotický manžel. Široce rozšířený názor, že ženy jsou zde pouze proto, aby uspokojovaly potřeby mužů, je z biblického hlediska nesprávný. Někteří muži používají tento nekřesťanský názor, aby ospravedlnili to, že požadují od dcery všechno, co nemohou dostat od manželky. Tento typ útisku může způsobit, že ženy v takové situaci ztrácejí citovou rovnováhu. Mnohé ženy ztratí dokonce i přirozenou touhu chránit své děti. (Srovnej Kazatele 7:7.) Jedna studie na druhé straně ukázala, že když je otec posedlý prací a většinou není doma, zvrhne se někdy vztah mezi matkou a synem v pohlavní zneužívání.

Jak je to s vaší rodinou? Berete vy, jako manžel, vážně úlohu hlavy rodiny, nebo jste to přenechal své manželce? (1. Korinťanům 11:3) Jednáte se svou manželkou s láskou, úctou a vážností? (Efezanům 5:25; 1. Petra 3:7) Berete v úvahu její názory? (1. Mojžíšova 21:12; Přísloví 31:26, 28) A jak je to s dětmi? Pokládáte je za drahocenné? (Žalm 127:3) Nebo se na ně díváte jako na pouhé břemeno, které se dá dobře využívat? (Srovnej 2. Korinťanům 12:14.) Odstraňte pokřivené nebiblické názory na to, jaké úlohy v rodině mají mít  jednotliví členové, a vytvoříte tak rodinu, kde nebude tolik hrozit zneužití dětí.

Jedna mladá žena, které budeme říkat Sandi, vypráví: „Situace v rodině splňovala všechny předpoklady pro to, aby došlo ke zneužívání. Rodina byla uzavřená, jednotliví členové neměli jeden s druhým nic společného.“ Nepřístupnost, tvrdost a posedlost utajováním — tyto nezdravé a nebiblické postoje jsou typickými znaky domova, ve kterém dochází ke zneužívání. (Srovnej 2. Samuelovu 12:12; Přísloví 18:1; Filipanům 4:5.) Vytvořte doma atmosféru, kde má dítě pocit citového bezpečí. Domov by měl být místem, kde dítě cítí posilu, kde má pocit, že může otevřít své srdce a mluvit bez zábran.

Děti mají rovněž velikou potřebu tělesných projevů lásky — mazlení, líbání, držení za ruku a dovádění. Nebuďte přehnaně úzkostliví vzhledem k nebezpečí pohlavního zneužití do té míry, že byste se vyhýbali těmto projevům lásky. Ukazujte svým dětem otevřenými, vřelými projevy náklonnosti a chvály, že si jich ceníte. Sandi si vzpomíná: „Moje maminka si myslela, že jakákoli pochvala za cokoli není správná. Mohlo by to vést k tomu, že bys zpychla.“ Sandi mlčky snášela nejméně deset let pohlavní zneužívání. Děti, které nemají jistotu, že jsou milovanými, hodnotnými lidmi, mohou být daleko vnímavější k pochvale a k „náklonnosti“ úchylného člověka nebo k jeho hrozbám, že je přestane mít rád.

Jeden pedofil, který během čtyřiceti let pohlavně zneužil několik set chlapců, připustil, že chlapci, kteří měli citovou potřebu přítele, jako byl například on, byli těmi „nejlepšími“ oběťmi. Nevytvářejte takovou potřebu ve svých dětech.

Job v těžké zkoušce řekl: „Má duše rozhodně cítí hnus k mému životu. Chci dát průchod své starosti o sebe. Chci mluvit v hořkosti své duše!“ (Job 10:1) Podobně mnozí rodiče zjistili, že mohou svým dětem pomoci tím, že pomohou sami sobě. Noviny The Harvard Mental Health Letter nedávno uvedly: „Tvrdé společenské sankce proti tomu, aby muži projevovali bolest, zjevně udržují bludný kruh zneužívání.“ Je, zdá se, větší pravděpodobnost, že muži, kteří nikdy neměli možnost projevit bolest nad tím, že byli sexuálně zneužíváni, budou sami zneužívat děti. The Safe Child Book uvádí, že většina těch, kdo zneužívají děti, byli sami v dětství zneužíváni a nikdy nedostali pomoc, aby se z toho zotavili. Svůj hněv a bolest projevují tím, že zneužívají jiné děti. * — Viz také Joba 7:11; 32:20.

Nebezpečí pro děti je možná větší také tehdy, jestliže se matky nedovedou vyrovnat se zneužitím, které samy prožily v minulosti. Odborníci například uvádějí, že ženy, které byly jako děti zneužity, se často vdávají za muže, kteří zneužívají děti. Dále, pro ženu, která se nedokáže vyrovnat s tím, že byla v minulosti zneužita, je pochopitelně těžké mluvit se svými dětmi o zneužívání. Pokud ke zneužití dojde, má taková žena méně předpokladů, že si toho všimne a začne jednat pozitivním způsobem. Děti tak platí hroznou cenu za matčinu nečinnost.

Zneužívání tedy může přecházet z jedné generace na druhou. Zdá se, že mnozí jednotlivci, kteří se rozhodli, že o svých bolestných zážitcích z minulosti nebudou mluvit, jsou schopni docela dobře se v životě zařadit, a to je chvályhodné. U mnoha lidí je však bolest hlubší, a aby se zahojily těžké rány z dětství, potřebují spojené úsilí —  včetně vyhledání odborné pomoci, je-li to nutné. Jejich cílem není pěstovat sebelítost. Potřebují prolomit tento nezdravý, bolestný bludný kruh zneužívání, který působí na celou rodinu. — Viz Probuďte se! z 8. října 1991, s. 3–11.

Jestliže se uvedené informace správně uplatní, může se do značné míry snížit pravděpodobnost, že dojde ke zneužití dítěte doma. Pamatujte však, že ti, kdo dítě zneužívají, to dělají tajně, že těží z jeho důvěry a při své taktice využívají převahy dospělého člověka nad nevinným dítětem. Dochází pak nezbytně k tomu, že někteří z těchto lidí unikají trestu za své nechutné zločiny.

Buďte však ujištěni, že Bůh vidí, co dělají. (Job 34:22) Pokud toho nebudou litovat a nezmění se, Bůh nezapomene na jejich odporné skutky. Způsobí, že v patřičném čase se to všechno stane známým. (Srovnej Matouše 10:26.) A bude žádat spravedlnost. Jehova Bůh slibuje dobu, kdy tito zrádní lidé budou ‚ze země vytrženi‘ a pouze mírní a jemní lidé, kteří milují Boha a své bližní, zde budou moci zůstat. (Přísloví 2:22; Žalm 37:10, 11, 29; 2. Petra 2:9–12) Tuto nádhernou naději na nový svět máme díky výkupní oběti Ježíše Krista. (1. Timoteovi 2:6) Tehdy, pouze tehdy navždy skončí zneužívání.

Do té doby však musíme udělat všechno, co můžeme, abychom svoje děti ochránili. Jsou tak drahocenné! Většina rodičů bude ochotně riskovat svou vlastní bezpečnost pro ochranu svých malých dětí. (Srovnej Jana 15:13.) Nebudeme-li chránit svoje děti, následky mohou být děsivé. Jestliže je chráníme, dáváme jim nádherný dar — dětství s pocitem nevinnosti, oproštěné od neštěstí. Budou mít pocit, jaký měl žalmista, který napsal: „Chci říci Jehovovi: ‚Ty jsi mé útočiště a má pevnost, můj Bůh, v něhož chci důvěřovat.‘“ — Žalm 91:2.