Bratislava — Od starověkého brodu k modernímu hlavnímu městu

OD NAŠEHO DOPISOVATELE NA SLOVENSKU

PŘEDSTAVTE si, že můžete cestovat v čase zpátky do roku 1741. Atmosféra je nabitá vzrušeným očekáváním. Znějí slavnostní fanfáry a lidé se tlačí a strkají, aby se dostali co nejblíže k ulici, kterou má procházet průvod. Jsou tu sedláci ve svém nejlepším nedělním oblečení, domýšliví měšťané, kteří jsou oblečeni podle poslední módy, i šlechtici, kteří přišli, aby viděli a byli viděni. Královští poslové rozdávají zlaté a stříbrné mince s portrétem mladé dámy a lidé vykřikují nadšením. Co způsobilo tento rozruch? Do města přichází rakouská arcivévodkyně Marie Terezie, aby byla korunována za novou královnu Uherska.

Vraťme se do současnosti. Pokud byste chtěli navštívit místo této významné korunovace, kam byste šli? Ne do Vídně, kde dnes mnoho turistů obdivuje královský palác Marie Terezie, ani do Budapešti, hlavního města dnešního Maďarska. Museli byste navštívit Bratislavu, město, které leží na Dunaji, asi padesát šest kilometrů východně od Vídně.

Dnešní Bratislava má kolem půl milionu obyvatel a je hlavním městem malebného Slovenska. V porovnání s okolními hlavními městy — Budapeští, Vídní a Prahou — vypadá Bratislava jako jejich mladší sestra. A přesto byla dvě staletí hlavním městem Uherska a těšila se slávě, s níž je takové významné postavení spojeno. Proběhly zde korunovace jedenácti uherských panovníků. Čím toto město bylo a je zajímavé?

Starověká osada

Bratislava má na Dunaji, druhé nejdelší řece Evropy,  výhodnou polohu. Tok Dunaje se kdysi v tomto místě zpomaloval, řeka byla mělčí, a tak přes ní zde vznikl přirozený přechod. Lidé se tudy dávno před tím, než byly břehy Dunaje spojeny mosty, brodili se svými zvířaty a vozy. Oblast kolem dnešní Bratislavy tedy byla již od starověku rušnou křižovatkou. V roce 1500 př. n. l. procházela tímto územím jedna z jantarových cest, což byly důležité obchodní cesty, které spojovaly sever a jih Evropy. Později byl provoz na tomto brodě kontrolován z pevnosti na nedalekém kopci, kde dnes stojí Bratislavský hrad.

Pokud byste mohli cestovat v čase zpět, koho byste na této křižovatce možná potkali? Kdybyste sem přišli asi ve 4. století př. n. l., přivítali by vás Keltové, pro které se tato oblast stala střediskem jejich kultury. Tito lidé vyráběli keramiku a razili mince. Kopec, na němž je dnes hrad, byl jakousi keltskou akropolí.

A kdybyste město navštívili na začátku našeho letopočtu? Pokud byste uměli trochu latinsky, mohli byste si s místními obyvateli popovídat, protože Římané již v té době svou severní hranici posunuli k Dunaji. Zároveň byste zde mohli potkat i příslušníky germánských kmenů, kteří sem přišli od západu.

Kdybyste si návštěvu naplánovali do středověku, řekněme do 8. století, ocitli byste se v etnickém kotli národů. Do té doby již proběhlo takzvané stěhování národů a na tomto území se začali usazovat Slované, kteří přišli z východu. Směrem na jih našli svůj domov Maďaři, ale pronikli také do oblasti Bratislavy. Z nějakých důvodů však převládl slovanský vliv. Dokládá to i slovanské pojmenování zdejšího prvního skutečného hradu, který byl postaven v 10. století. Byl známý jako Brezalauspurc, což znamená „Braslavův hrad“, a předpokládá se, že byl pojmenován po nějakém vysoce postaveném vojenském činiteli. Z tohoto označení byl odvozen i slovenský název města — Bratislava.

Středověké město

Po čase se území dnešního Slovenska stalo součástí Uherska. Jedna historická zpráva z roku 1211 n. l. uvádí, že Bratislavský hrad byl nejlépe opevněným hradem v Uhersku. O třicet let později se toto hodnocení ukázalo jako správné, protože hrad odolal nájezdu Tatarů. Tento úspěch podnítil růst osady kolem hradu a v roce 1291 maďarský král Ondřej III. udělil této obci všechny výsady města. Obyvatelé města tak získali právo volit si svého starostu, přepravovat zboží po Dunaji a volně obchodovat „po vodě i po zemi“. Na slunečních úbočích města se dobře dařilo vinicím, a měšťané si proto zvláště cenili právo prodávat ve vlastních domech víno.

Uherští králové později městu udělovali další výsady, což přispělo k jeho dalšímu rozmachu. V roce 1526 začala Bratislava svou dlouhou vládu jako hlavní město Uherska a tuto pozici si udržela do roku 1784. Mezitím  se stala etnická směs obyvatel Bratislavy ještě pestřejší. Převážně slovenské a maďarské obyvatelstvo tohoto města bylo obohaceno přílivem lidí německého a židovského původu. V 17. století se turecká nadvláda rozšířila na západ a na sever, a do oblasti Bratislavy uteklo mnoho Chorvatů. V době třicetileté války, která probíhala mezi katolíky a protestanty na západě Evropy, sem prchali také čeští emigranti.

Bratislava ve 20. století

Na začátku 20. století byla Bratislava mnohonárodnostním městem, ve kterém se mísilo mnoho kultur. Při nakupování bylo tehdy nejjistější používat němčinu nebo maďarštinu. Důležitou roli v životě města však hráli i Češi, Rómové a také židovská komunita. Před první světovou válkou tvořili Slováci asi jen patnáct procent obyvatel města. Do roku 1921 se však Slováci stali ve městě nejpočetnější skupinou z mnoha národností.

Nad Evropou se zanedlouho začala stahovat temná mračna druhé světové války. Tím začala smutná část bratislavské historie, která narušila etnický soulad města.  Jako první museli odejít Češi. Potom byli deportováni rómští a židovští obyvatelé města a tisíce jich nakonec zahynuly v koncentračních táborech. Po skončení druhé světové války byla odsunuta také většina německy mluvících obyvatel. Nakonec se příslušníci všech těchto etnických skupin do svého starého domovského města vrátili a jejich přítomnost je pro atmosféru Bratislavy dodnes obohacením.

Návštěva dnešní Bratislavy

Zveme vás nyní na krátkou procházku dnešní Bratislavou. Nejdříve navštívíme krásně renovovaný Bratislavský hrad. Z hradní zahrady se můžeme kochat panoramatickým výhledem na město, které leží na obou stranách Dunaje.

Bezprostředně pod hradem se ocitáme na Starém městě, které je historickým centrem Bratislavy. Když kráčíme malebnými úzkými uličkami, dýchnou na nás minulá staletí. Obdivujeme půvabnou architekturu paláců a měšťanských domů. Pokud chcete, můžeme se také v některé z historických kaváren zastavit na šálek kávy nebo čaje a na známé bratislavské rohlíčky s ořechovou či makovou náplní.

Procházka po nábřeží Dunaje nedaleko Starého města je pro návštěvníky příjemným zážitkem v každém ročním období. Nelze přitom přehlédnout dominantu dnešní Bratislavy — Nový most s restaurací na vrcholku nakloněné věže. Věž vypadá jako by se restaurace vznášela nad sídlištěm Petržalka, které leží na druhé straně řeky.

Pokud se vám zdá, že v Bratislavě je čilý stavební ruch, máte pravdu. Nedávno byly renovovány některé části Starého města a kromě toho zde v devadesátých letech vyrostla řada atraktivních budov z oceli a skla a stavějí se další. Tyto úřední budovy, banky, obchodní a podnikatelská centra dodávají městu moderní vzhled.

Přirozeně, že byste si ze své návštěvy rádi odnesli nějaký pěkný suvenýr. Můžete se tedy zastavit v obchůdcích, kde se prodávají ruční výrobky, například ubrusy s krásnými krajkami nebo panenky oblečené v lidovém kroji. Pokud však chcete, můžeme navštívit otevřený trh na Hlavním náměstí, kde se dá nakupovat tak, jak to po staletí dělali obyvatelé Bratislavy. Možná budete chtít v tomto městě navštívit také atraktivní odbočku Watch Tower Society.

Jednoho dne třeba Bratislavu opravdu navštívíte. Pokud ano, toto pestré moderní město, které vyrostlo ze starověkého brodu, se vám bude nepochybně líbit.

[Obrázek na straně 15]

Marie Terezie

[Podpisek]

Nord Wind Picture Archives

[Obrázek na straně 16 a 17]

Slovenské národní divadlo

[Obrázek na straně 17]

Ulička na Starém městě

[Obrázek na straně 18]

Nový most s nakloněnou věží

[Obrázek na straně 18]

Odbočka a sál Království svědků Jehovových