Od našich čtenářů

Nezdravý způsob života Několik posledních měsíců bylo moje zdraví velmi špatné a tak mě opravdu povzbudilo, když jsem se dověděl, že své zdraví můžeme zlepšit změnou svého způsobu života. Při čtení série článků „Je váš způsob života nebezpečný?“ (8. července 1999) jsem si uvědomil, že musím snížit příjem některých potravin a mít vyrovnanější stravu s větším obsahem ovoce a zeleniny.

E. P. M., Brazílie

Opožděná reakce Článek „Semena, která přinesla ovoce až po mnoha letech“ (8. července 1999) byl pro mě povzbuzením. Již třetí rok sloužím jako celodobá kazatelka, a když nedosáhnu takových výsledků, v jaké jsem doufala, jsem zklamaná a nechce se mi pokračovat. Váš článek mi pomohl, abych teď dělala, co mohu, a výsledek nechala na Jehovovi.

T. N., Japonsko

Popichování Moc se mi líbil článek v Probuďte se! z 22. června 1999 „Mladí lidé se ptají . . . Jak dokážu vzdorovat popichování?“. Již od školky se mě spolužáci vyptávali na mou víru. Někdy to dělali způsobem, který zraňoval moje city. Mnohokrát jsem se téměř neovládla. Nyní si uvědomuji, že to byly vlastně zkoušky mé víry. Ve škole jsem však měla i takové spolužáky, kterým se mi podařilo vydat pěkné svědectví.

L. C., Spojené státy

I mně se druzí posmívali kvůli tomu, že jsem odmítal slavit některé náboženské svátky nebo se účastnit vlasteneckých obřadů. Také mě šikanovali za to, že jednám čestně a držím se biblických mravních měřítek. Přesné poznání mi pomáhalo se bránit. A bylo mi pomocí i v tom, abych o své víře mluvil bez ostychu.

H. C., Zambie

Je to sice už dlouho, co jsem byla teenager, protože nyní je mi přes padesát let, ale i tak jsem Váš článek ocenila. Někdy se stane, že nás odpor, s nímž se setkáme ve službě, vyvede z rovnováhy a máme možná chuť jednat stejně. Proto jsem velmi ocenila připomínku, že „urážlivá odpověď, ať se zdá jakkoli vtipná, jen přilije olej do ohně, a snad dokonce vyvolá další posměšky“. Snažím se obhájit, aniž bych přitom jednala útočně, a tato připomínka mě přesvědčila, že v tom mám pokračovat.

A. F., Spojené státy

Žít déle Musím reagovat na Vaši velmi pěknou sérii článků s názvem „Jak žít déle a kvalitněji“. (22. července 1999) Konečně mi byla vysvětlena otázka, se kterou jsem si dlouho lámal hlavu, totiž jaký rozdíl je mezi průměrnou a pravděpodobnou délkou života. Dobrou radou, jak zmírnit dopad stárnutí, jsou také připomínky, které mohu taktně použít, abych pomohl svému osmaosmdesátiletému dědečkovi, když propadne pocitům sebelítosti.

T. N., Spojené státy

Slyšící pes Chci Vám poděkovat za článek „Můj pes slyší místo mě“. (22. července 1999) To, že jsem poznala, s jakými vážnými potížemi se potýkají lidé, kteří mají problémy se sluchem, mi pomohlo být vůči nim chápavější. I já mám ráda psy a moc mě potěšilo, když jsem se dověděla, že mohou mnoha lidem tak pomoci a podpořit je.

L. B., Itálie

I já mám psího pomocníka. Většinu času jsem na invalidním vozíku, protože mám srůsty na páteři a fibromylagii. Nedá se ani popsat slovy, co všechno pro mě můj pes dělá. Pomáhá mi při nakupování nebo při úklidu domu. Dokonce mi pomáhá i v křesťanské službě, a to tím, že mi nosí literaturu.

K. W., Spojené státy