Přejít k článku

Přejít na obsah

Pozorujeme svět

Pozorujeme svět

Pozorujeme svět

Ve stresu

„Téměř polovina Kanaďanů si stěžuje, že když se snaží dosáhnout rovnováhy mezi zaměstnáním a rodinným životem, prožívá mírný až silný stres,“ uvádějí noviny Vancouver Sun. „Ve srovnání se stavem před deseti lety je jich dvakrát tolik.“ Proč stres stoupá? Průzkum, jehož výsledky zveřejnila kanadská Conference Board, ukázal, že v Kanadě vzrostlo procento zaměstnaných lidí, kteří pečují o nějakého rodinného příslušníka. Více lidí má děti v pozdějším věku, a tak se často dostávají do náročné situace, kdy „se současně starají jak o děti, tak o rodiče“. Ačkoli 84 procent dotázaných mělo pocit, že zaměstnání je uspokojuje, přesto zpráva uvádí, že mají-li vyrovnaně plnit nároky doma i v práci, vzniká problém. „Většina jich nejdříve omezí svůj osobní čas včetně spánku.“ Conference Board poznamenává: „To vede ke stresu a odráží se to na zdraví.“

Vést k respektování autority

„Dnešní rodiče vyžadují ke své autoritě tak malý respekt, že tím fakticky mohou snižovat sebeúctu svých dětí,“ říká zpráva v novinách The Toronto Star. „Znají-li děti své hranice, příznivě to ovlivňuje jejich potřebu cítit bezpečí a vědět, co mohou očekávat, a to jim zase pomáhá mít vyšší sebeúctu,“ poznamenává Ronald Morrish, který je odborníkem v oblasti chování. „Děti, které nemají žádná pravidla a žádný pocit odpovědnosti, jsou později nejisté a méně si důvěřují.“ Pan Morrish dodává: „Znám šestileté děti, které si určují, kdy půjdou spát. Znám tříleté děti, které se matka snažila k poslušnosti přimět tím, že jim vysvětlovala, jak to maminku bolí, když děti zlobí.“ Podle pana Morrishe se děti musí učit podřizovat se rodinným pravidlům, a názor, že je přirozené, že s přibývajícím věkem hůře spolupracují, je podle něj nesprávný. „Předpokládáme, že každým rokem se školní poznání dětí zvětšuje. Proč tedy neočekávat, že každým rokem se bude zlepšovat i chování dětí?“ ptá se pan Morrish. „Jestliže nedokážete donutit batole, aby zvedlo hračku, nebudete mít později dospívajícího, který je včas doma.“

Nahrávky při krmení na dvorku

Časopis New Scientist uvádí, že podle kanadských vědců lze pouštěním nahrávek přimět mláďata hospodářských zvířat, aby více žrala. „Nahráli jsme zvuk, který vydává kvočna, když najde něco, co chce, aby kuřata sezobala,“ říká Luis Bate z univerzity na Ostrově prince Eduarda. Když se nahrávky pustily do reproduktorů umístěných v blízkosti potravy, kuřata zobala, i když tam kvočna nebyla. Je však třeba zvolit správný zvuk. Bate si všiml: „Když jsme kuřatům pustili zvuk, který kvočna vydává po vylíhnutí kuřat a který se mi zdál stejný jako její kvokání, jímž vybízí k jídlu, kuřata znehybněla.“ Cílem vědců je urychlit váhové přírůstky zvířat. V počátečních pokusech kuřata přibývala na váze během prvních třech týdnů až o dvacet procent rychleji než normálně. Při podobných pokusech mohou být k častějšímu příjmu potravy podněcována i kuřata krůty nebo selata.

Lékařské předpisy jsou nebezpečné

„V Německu minulý rok způsobily více úmrtí léky než dopravní nehody,“ napsaly noviny Stuttgarter Nachrichten. V roce 1998 na nesprávně předepsané léky zemřelo údajně 25 000 lidí. To je třikrát víc lidí než jich během stejné doby zahynulo při dopravních nehodách. Samoléčení přitom hraje jen podružnou úlohu. Hlavním problémem je zřejmě to, že lékaři nejsou o lécích a jejich účincích dostatečně informovaní a nemají v jejich používání potřebnou praxi. Farmakolog Ingolf Cascorbi řekl, že podle jednoho odhadu „je každý rok v Německu 10 000 úmrtí a 250 000 případů lidí, u kterých došlo k závažným vedlejším účinkům, jimž by bylo možné předejít, kdyby se plně využívalo školení a výsledků výzkumu,“ uvádí zpráva.

Podobně i francouzský časopis Sciences et avenir píše o nedávné studii ve Francii, která ukázala, že ze 150 000 lékařských předpisů, které dostali lidé starší sedmdesáti let, jich asi 10 700 bylo buď nesprávných, nebo neúčinných. Skoro každý padesátý předpis byl potenciálně nebezpečný kvůli tomu, že mohlo dojít k reakci s jinými předepsanými léky nebo k dalším rizikům. Starší lidé ve Francii stráví kvůli negativním reakcím na léky každoročně odhadem asi milion dnů v nemocnici.