Přejít k článku

Přejít na obsah

Novodobé otroctví brzy skončí

Novodobé otroctví brzy skončí

Novodobé otroctví brzy skončí

„Svoboda jednoho člověka je nedílnou součástí všeobecné svobody. Nemůžete narušit jedno, aniž byste současně neohrozili druhé.“ — Victor Schoelcher, francouzský novinář a politik, 1848

CO JE tou temnou stránkou člověka, která ho vždy vede k tomu, aby svými bližními pohrdal, podroboval si je a ponižoval je?“ ptají se redaktoři časopisu The UNESCO Courier. „A jak to, že takový zločin proti lidskosti zůstává i po přijetí Lidských práv nepotrestán?“

Odpověď je složitá. Motivací pro využívání levné dětské práce a pro fenomén otroctví kvůli dluhům je chamtivost. To, že dívky jsou prodávány k účelům prostituce nebo do manželství, kde žena je v postavení otroka, je zaviněno chudobou a nedostatkem vzdělání. Rituální otroctví je podporováno náboženskými normami a místní kulturou. A v případě mužů, kteří navštěvují Bangkok a Manilu kvůli mladičkým chlapcům a děvčátkům, kteří nejsou nakaženi AIDS, je motivem jednoznačně sexuální perverze a nemravnost. To vše je částí světa, v němž lidé ‚milují sami sebe, milují peníze, jsou bez přirozené náklonnosti, bez sebeovládání a suroví,‘ jak to vyjádřil apoštol Pavel, znalec práva v prvním století. (2. Timoteovi 3:1–5) Podle slov starověkého státníka Šalomouna je to součást světa, v němž to, ‚co je pokřivené, se nedá narovnat, a čeho se nedostává, to nelze nijak spočítat‘. (Kazatel 1:15)

Změna smýšlení

Znamená to, že pro trvalé ukončení otroctví, ať jde o jeho tradiční projevy nebo nějakou novější formu, nelze vůbec nic dělat? To rozhodně ne.

Úřad Vysokého komisaře pro lidská práva při OSN (OHCHR) uvádí, že otroctví je „stav mysli“, a dodává: „I když je otroctví zrušeno, zanechává stopy. Dlouho potom, co formálně zmizelo, může tento stav mysli přetrvávat u obětí otroctví a jejich potomků, ale i u dědiců těch, kdo otroctví provozovali.“

Jedním způsobem, jak odstranit otroctví, je způsobit změnu smýšlení — změnu srdce —, a to v celosvětovém měřítku. A s tím souvisí i změna vzdělání, totiž učit lidi vzájemně si projevovat lásku a respektovat důstojnost druhého člověka. To znamená pomoci lidem, aby vykořenili ze srdce chamtivost a řídili se vysokými morálními měřítky. Kdo může takové vzdělání poskytnout? Úřad OHCHR říká, že „každý má přispět k tomu, aby vznikl světový pořádek, který již nelidské vykořisťování dále nebude tolerovat“.

Podívejme se na jeden vzdělávací program, který je na celém světě prováděn křesťanským společenstvím svědků Jehovových. Upřímní lidé se pomocí tohoto programu naučili nepřipouštět ani neomlouvat nelidské vykořisťování. Díky němu se lidé ve více než 230 zemích naučili jednat se všemi bližními důstojně. Proč je tento program úspěšný?

Protože je založen na Bibli, na knize, kterou inspiroval Stvořitel člověka. A tato kniha se zastává lidské důstojnosti. Lidé, kteří byli v rámci vzdělávacího programu svědků Jehovových poučováni o Bibli, poznali, že náš Stvořitel, Jehova, je Bohem důstojnosti. (1. Paralipomenon 16:27) Důstojnost propůjčil celému svému stvoření. To zahrnuje muže i ženy všech ras, ekonomických podmínek a každého společenského původu. (Viz rámeček „Z jakého zdroje je lidská svoboda a důstojnost?“.)

Rovnost a respektování lidské důstojnosti

Bible učí, že Bůh „udělal z jednoho člověka každý lidský národ, aby bydleli na celém zemském povrchu“. (Skutky 17:26) Nikdo tedy nemůže tvrdit, že je jiným lidem nadřazený nebo že má právo druhé utlačovat či vykořisťovat. Lidé, kteří jsou ochotni se poučit, získávají ocenění pro to, že „Bůh není stranický, ale v každém národu je mu přijatelný ten, kdo se ho bojí a působí spravedlnost“. (Skutky 10:34, 35) Uvědomují si, že Boží láska zahrnuje všechny, protože výsada mít blízký vztah k Bohu je dostupná všem lidem. Skutečně, „Bůh . . . tak velice miloval svět, že dal svého jediného zplozeného Syna, aby žádný, kdo v něj projevuje víru, nebyl zahuben, ale měl věčný život“. (Jan 3:16)

Toto vzdělávání, které je založeno na Bibli, má na osobnost lidí hluboký vliv. Může u lidí „vytvořit úplně nové“ srdce a smýšlení. (Efezanům 4:22–24, Today’s English Version) Také je podněcuje, aby s bližními jednali důstojně a s úctou. Jsou rozhodnuti ‚konat dobro všem‘. (Galaťanům 6:10) Nikdo nemůže být pravým křesťanem a přitom se podílet na nelidském vykořisťování a útlaku někoho ze svých bližních. Svědkové Jehovovi jsou šťastni, že jsou takovým křesťanským společenstvím, jakým byl křesťanský sbor v prvním století, kde ‚nebyl Žid ani Řek, kde nebyl otrok ani svobodný. Všichni byli jedna osoba ve spojení s Kristem Ježíšem.‘ (Galaťanům 3:28)

Změna vlády

Pokud však mají trvale přestat existovat všechny formy otroctví, musí dojít k drastické změně v lidské společnosti. Podle Mezinárodní organizace práce je k tomu, aby bylo ukončeno lidské vykořisťování, zapotřebí „změnit podmínky, jež dovolují nebo omlouvají“ takové jednání. K dalším podnětům této agentury patří určité akce a spolupráce na mezinárodní úrovni a určité závazky světového společenství.

To by logicky vyžadovalo moc, která by dokázala mít rozsáhlou kontrolu nad celou planetou, moc, která by dokázala zajistit všeobecnou svobodu. Bývalý generální tajemník OSN Butrus Butrus-Ghálí řekl, že skutečné problémy, které postihují naši planetu, se musí řešit „na globální úrovni“. Ale ne každý si je tak jistý, že by k tomu někdy mohlo dojít. Zkušenosti z minulosti ukazují, že mnozí vlivní lidé jsou příliš sobečtí a příliš egocentričtí ve svých zájmech a cílech, aby takové mezinárodní spolupráce dosáhli.

Avšak Bible — tatáž kniha, která naučila miliony lidí respektovat důstojnost bližních — ukazuje, že Božím záměrem je takovou světovou vládu nastolit. V Bibli je mnoho slibů nového světa spravedlnosti. (Izajáš 65:17; 2. Petra 3:13) Božím záměrem je očistit zemi od všech lidí, kteří nemilují Boha a bližního. Bůh odhalil své předsevzetí zřídit nad lidstvem světovou vládu, která bude spravedlivě vládnout zemi. V modlitbě, která je běžně známa jako Pánova modlitba neboli Otčenáš, nám Ježíš řekl, abychom se o tuto vládu modlili. (Matouš 6:9, 10)

Pod panováním této vlády zmizí lidské vykořisťování a každá forma otroctví, protože Král Kristus bude vládnout „právem a spravedlností“. (Izajáš 9:7) Pod jeho spravedlivou vládou najdou utiskovaní lidé úlevu, protože Bible říká: „On . . . osvobodí chudého, volajícího o pomoc, také ztrápeného a každého, kdo nemá pomocníka. Bude litovat poníženého a chudého a duše chudých zachrání. Z útlaku a z násilí vyplatí jejich duši.“ (Žalm 72:12–14)

Pokud toužíte vidět konec otroctví — konec všech forem zotročení —, potom vás vybízíme, abyste se o Božím záměru zřídit nad světem tuto osvobozující vládu dozvěděli více. Svědkové Jehovovi v místě, kde bydlíte, vám v tom rádi pomohou.

[Rámeček a obrázek na straně 11]

Z JAKÉHO ZDROJE JE LIDSKÁ SVOBODA A DŮSTOJNOST?

Všichni máme vrozenou potřebu a touhu mít důstojnost a svobodu. Kofi Annan, generální tajemník OSN, vyjádřil všeobecné pocity, když se zeptal: „Kdo může popřít, že každý z nás touží žít beze strachu, bez mučení a diskriminace? . . . Slyšeli jste někdy, že by někdo dobrovolně požadoval konec svobody? Kde jste slyšeli nějakého otroka zastávat se otroctví?“

Takové názory nejsou ničím novým. Seneca, římský filozof z prvního století, v díle Listy Luciliovi popíral myšlenku, že někteří lidé se narodili jako otroci, a napsal: „Uvaž, prosím, že ten, kterého nazýváš svým otrokem, vznikl z týchž počátků, dlí pod týmž nebem, stejně dýchá, stejně žije, stejně umírá!“

Imam ʽAlī, který je pokládán za čtvrtého chalífu po Muhammadovi, řekl, že všichni lidé jsou „stvořeni stejně“. Saʽdī, perský básník z 13. století, prohlásil: „Děti Adamovy jsou údy jeden druhého a byly stvořeny z jedné podstaty. Když svět působí bolest jednomu údu, ostatní údy nemají klid.“

Důstojnost všech lidí je zdůrazněna v Bohem inspirovaném historickém záznamu, který je v Bibli. Například 1. Mojžíšova 1:27 popisuje stvoření člověka takto: „Bůh přistoupil k tomu, aby stvořil člověka ke svému obrazu, stvořil ho k obrazu Božímu; stvořil je jako muže a ženu.“ Náš Stvořitel je Bohem svobody. „Kde je Jehovův duch, tam je svoboda,“ řekl apoštol Pavel. (2. Korinťanům 3:17) Jehova stvořil člověka ke svému obrazu a ke své podobě a obdařil lidi určitou mírou sebeúcty, vážnosti a důstojnosti. Tím, že své stvoření osvobodí ze „zotročení porušeností“, také zajistí, aby se z takové svobody a důstojnosti lidé těšili navždy. (Římanům 8:21)

[Obrázek na straně 9]

Každý má právo na důstojnost a svobodu

[Obrázky na straně 10]

BIBLICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ VYZDVIHUJE RESPEKTOVÁNÍ LIDSKÉ DŮSTOJNOSTI A POSKYTUJE NADĚJI NA BUDOUCÍ NOVÝ SVĚT

Rodinné biblické studium v Beninu

Krása těchto vodopádů na Modrém Nilu v Etiopii nám poskytuje představu o nádheře obnoveného ráje