Co je El Niño?

Obvykle vyschlá řeka Apurimac blízko Limy v Peru s sebou odnesla téměř všechno, co Carmen měla. Tato žena naříkala: „Takových je nás mnoho, velmi mnoho. Nejsem jediná.“ Oblast pobřežní pouště Sechura, která leží severněji, prudké deště přechodně proměnily ve druhé největší jezero v Peru o rozloze 5 000 kilometrů čtverečních. Rekordní záplavy, silné cyklony a krutá období sucha, k nimž dochází v jiných částech zeměkoule, mají za následek hlad, nákazy, požáry a poškození úrody, majetku a životního prostředí. Co je příčinou toho všeho? Podle mnoha lidí za to může jev El Niño, který vznikl koncem roku 1997 v tropickém neboli rovníkovém Tichém oceánu a trval asi osm měsíců.

Co je vlastně El Niño? Jak vzniká? Proč je jeho vliv tak rozsáhlý? Lze jeho příští výskyt přesně předpovědět, a zmenšit tak ztráty na životech a na majetku?

Začíná ohříváním vody

„Přísně vzato El Niño je pouze teplý proud vody, který se vždy za dva až sedm let objeví blízko pobřeží Peru,“ říká časopis Newsweek. Námořníci, kteří se plavili při pobřeží Peru, si tohoto oteplení všimli již před více než sto lety. Tyto teplé proudy obvykle přicházejí kolem Vánoc, a proto byly pojmenovány El Niño, což je španělský výraz pro Jezulátko.

Oteplení vod v blízkosti pobřeží Peru znamená pro tuto zemi vyšší vodní srážky. Deště způsobí, že rozkvetou pouště a dobytku se dobře daří. Jsou-li deště silné, dojde v této oblasti i k záplavám. Teplá horní vrstva mořské vody navíc brání spodním chladnějším vodám, které jsou bohaté na živiny, aby stoupaly vzhůru. Mnoho mořských živočichů, a dokonce i někteří ptáci tudíž hledají potravu jinde. Účinky jevu El Niño lze následně pozorovat i na dalších místech, jež jsou více vzdáleny od peruánského pobřeží. *

Vzniká z větru a vody

Co vede k takovému neobvyklému zvýšení teploty oceánu v blízkosti pobřeží Peru? Abychom to pochopili, podívejme se nejdříve na gigantický cirkulační okruh v atmosféře mezi  východním a západním rovníkovým Pacifikem, který je známý jako Walkerova cirkulace. * Když na západě blízko Indonésie a Austrálie slunce ohřeje povrchové vody, stoupá do atmosféry horký a vlhký vzduch a blízko vodní hladiny se vytvoří systém nízkého tlaku. Stoupající vzduch se ochladí a vodní pára, která je v něm, se vysráží, takže v této oblasti začne pršet. Vítr ve vyšších vrstvách atmosféry potom žene suchý vzduch na východ. Vzduch se přitom stává chladnějším a těžším, takže když se dostane k Peru a Ekvádoru, začne klesat. Nízko nad hladinou oceánu tak vznikne systém vysokého tlaku. A vzdušné proudy, jež jsou známy jako pasáty, proudí v nízké nadmořské výšce zpět na západ směrem k Indonésii, čímž se okruh uzavře.

Jak pasáty ovlivňují povrchovou teplotu tropického Pacifiku? „Pasáty obvykle působí podobně jako vánek na malém rybníku,“ píše Newsweek, „a v důsledku toho se v západním Pacifiku hromadí teplá voda, což vede k tomu, že povrch moře je zde až o dvě stopy [60 centimetrů] vyšší a o 15 stupňů Fahrenheita [8 stupňů Celsia] teplejší, než řekněme v Ekvádoru.“ Ve východním Pacifiku se z hloubky dostává na povrch chladnější voda bohatá na živiny, takže mořský život vzkvétá. Během normálních let, kdy se El Niño neobjevuje, je teplota mořského povrchu na východě nižší než na západě.

Jaké atmosférické změny působí El Niño? „Z důvodů, které vědci dosud nepochopili, pasáty vždy po několika letech zeslábnou, nebo dokonce ustanou,“ uvádí časopis National Geographic. Když se pasáty zmírní, teplé vody nahromaděné blízko Indonésie proudí směrem na východ a tím se zvyšuje teplota mořského povrchu blízko Peru a dalších míst na východě. To zase má vliv na atmosférický systém. „Oteplením východní části tropického Pacifiku se oslabí Walkerova cirkulace a konvekční zóna silných  srážek se posune na východ, ze západního tropického Pacifiku do jeho střední a východní části,“ uvádí jedna příručka. To ovlivňuje charakter počasí v celé oblasti rovníkového Pacifiku.

Jako balvan v proudu

El Niño může rovněž změnit typ podnebí ve velké vzdálenosti od vodních proudů v tropickém Pacifiku. Jak? Využitím atmosférického cirkulačního systému. Dalekosáhlé účinky místních poruch atmosférické cirkulace lze přirovnat k tomu, jak může jeden balvan uprostřed proudu zčeřit vodu v celém toku. Husté dešťové mraky, které vznikají nad vodami teplého tropického oceánu, tvoří v atmosféře překážku podobnou balvanu, která ovlivní charakter počasí v místech vzdálených tisíce mil.

V zeměpisných šířkách vzdálenějších od rovníku se v důsledku působení jevu El Niño zesílí nebo přesunou rychlé vzdušné proudy vanoucí na východ, které jsou známy jako jetstreams. V těchto zeměpisných šířkách je směr proudění většiny bouřkových systémů řízen právě rychlými vzdušnými proudy. Když se tyto rychlé proudy posunou nebo když zesílí, může se také vystupňovat nebo zmírnit počasí typické pro určitou roční dobu. Vlivem jevu El Niño je například zima v severní části Spojených států obvykle mírnější než normálně, kdežto v jižních státech je vlhčí a chladnější.

Do jaké míry se dá předvídat?

Jednotlivé bouře lze předvídat pouze několik dnů předem. Platí to i o pokusech předvídat jev El Niño? Ne. Předpověď jevu El Niño se netýká krátkodobých změn počasí, ale abnormálních klimatických podmínek v rozsáhlých oblastech po dobu měsíců. A klimatologové jsou v předpovídání tohoto jevu do určité míry úspěšní.

Například předpověď, že v letech 1997 až 1998 dojde k jevu El Niño, byla oznámena v květnu 1997, tedy asi šest měsíců před tím, než k tomuto jevu došlo. V celém tropickém Pacifiku je nyní 70 bójí, které měří větrné podmínky na povrchu oceánu a jeho teplotu do hloubky 500 metrů. Předpověď počasí vzniká tak, že se tato data vloží do počítačových modelů klimatu.

Časné varování před jevem El Niño může lidem skutečně pomoci, aby se připravili na očekávané změny. Od roku 1983 například předpovědi počasí v souvislosti s působením jevu El Niño podnítily v Peru mnoho zemědělců, aby chov dobytka a pěstování plodin přizpůsobili vyšší úrovni srážek, kdežto rybáři přešli od chytání ryb ke sbírání garnátů, které s sebou přinášejí teplejší vody. Ano, když je přesná předpověď počasí spojena s přípravami v předstihu, lze snížit lidské i hospodářské ztráty, které El Niño působí.

Vědecký výzkum procesů, jež určují klima země, jen potvrzuje přesnost inspirovaných slov, která před asi třemi tisíci lety zapsal král starověkého Izraele, Šalomoun: „Vítr jde k jihu a krouží dokola k severu. Neustále krouží kolem a kolem, a ke svému kroužení se vítr hned vrací zpět.“ (Kazatel 1:6) Moderní člověk se o charakteru počasí hodně dověděl ze studia vzdušných a oceánských proudů. Kéž toto poznání využijeme k tomu, abychom dbali varování před takovými jevy, jako je El Niño.

[Poznámky pod čarou]

[Rámeček na straně 27]

ŠKODY ZPŮSOBENÉ JEVEM EL NIÑO

■ Rok 1525: Nejstarší historická zpráva o jevu El Niño v Peru.

■ Rok 1789–1793: El Niño měl za následek více než 600 000 mrtvých v Indii a způsobil krutý hlad v jižní Africe.

■ Roky 1982–1983: V tomto případě měl převážně v tropických oblastech za následek více než 2 000 mrtvých a škodu na majetku za více než třináct miliard dolarů.

■ Roky 1990–1995: Tři po sobě jdoucí tyto klimatické jevy se spojily v nejdelší zaznamenaný výskyt jevu El Niño.

■ Roky 1997–1998: Navzdory první převážně úspěšné místní předpovědi záplav a sucha způsobených jevem El Niño zahynulo asi 2 100 lidí a škoda dosáhla na celém světě třiceti tří miliard dolarů.

[Nákresy a mapy na straně 24 a 25]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

 NORMÁLNÍ STAV

Model Walkerovy cirkulace

Silné pasáty

Teplé oceánské vody

Studené oceánské vody

EL NIÑO

Jetstreams se přesouvají

Mírné pasáty

Teplé vody se přesouvají na východ

Teplejší nebo sušší podnebí než obvykle

Chladnější nebo vlhčí podnebí než obvykle

[Nákresy a obrázky na straně 26]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

EL NIÑO

Červená barva na zeměkouli znázorňuje teplotu vody mnohem vyšší než je normál

NORMÁLNÍ STAV

Teplé vody se hromadí v západním Pacifiku a umožňují tak chladnějším vodám, které jsou bohaté na živiny, aby na východě stoupaly vzhůru k hladině

EL NIÑO

Mírné pasáty umožňují teplým vodám, aby proudily směrem na východ, a zároveň brání chladnějším vodám, aby se dostaly na povrch

[Obrázky na straně 24 a 25]

PERU

Zaplavená poušť Sechura

MEXIKO

Hurikán Linda

KALIFORNIE

Návaly bahna

[Podpisky]

Strany 24 a 25 zleva doprava: Fotografía por Beatrice Verlade; Vyobrazení vznikla v Laboratory for Atmospheres, NASA Goddard Space Flight Center; FEMA fotografie od Dava Gatleyho