Přejít k článku

Přejít na obsah

Pozorujeme svět

Pozorujeme svět

Pozorujeme svět

Batolata a televize

Noviny The Toronto Star uvádějí, že Americká pediatrická akademie doporučuje, aby se děti ve věku do dvou let nedívaly na televizi. Výzkum raných fází vývoje mozku ukazuje, že kojenci a batolata musí mít s rodiči a jinými pečovateli přímý kontakt. Sledování televize může „narušovat tento vzájemný vliv, který pomáhá rozvoji sociálních, citových a poznávacích schopností dětí“. Ne všichni odborníci s tím však souhlasí. Kanadská pediatrická společnost například říká, že dívá-li se dítě za rodičovského dohledu maximálně 30 minut denně na nějaký kvalitní program, je to „příležitost k rodičovskému poučování“. Obě organizace se však shodují na tom, že malé děti by ve své ložnici neměly mít televizi ani počítač a že televize by se neměla používat jako chůva. Sledování televize může nepříznivě ovlivnit zdraví mladého člověka, a tak se doporučuje „vybízet děti, aby si hrály venku, četly knížky nebo se věnovaly skládačkám či nějakým jiným hrám“.

Zklamání v práci

Proč někteří lidé v práci ztrácejí vnitřní klid, nebo se dokonce stávají agresivními? Podle torontského psychologa Sama Klarreicha může být důvodem nejen stres, ale také to, že nejsou schopni unést zklamání. Je přesvědčen, že takový stav vzniká u zaměstnanců, kterým připadá, že se „od nich požaduje, aby pracovali do padnutí, ale nejsou za to přiměřeně finančně ohodnoceni,“ uvádějí noviny Globe and Mail. Klarreich upozorňuje, že dlouhodobý hněv je „velmi nezdravá emoce“, která může vést k mrtvici nebo k infarktu. Zaměstnancům doporučuje, aby se naučili vyrovnat se se zklamáním, zajít za zaměstnavatelem a v klidu s ním probrat otázku, kolik práce rozumně mohou udělat. Zaměstnavatelům zase Klarreich doporučuje, aby si všímali zaměstnanců, kteří vypadají zcela vyčerpaně, poskytli jim určitou pomoc, v něčem snížili jejich pracovní zatížení nebo jim doporučili vzít si nějaký den volna.

Zpívání zlepšuje náladu

Podle německých novin Stuttgarter Nachrichten vědci zjistili, že zpíváním se uvolňují v mozku chemické látky, které vyvolávají pocit relaxace a štěstí. Výzkumní pracovníci říkají, že zpíváním se v mozku uvádějí do pohybu „molekuly emocí“. Proto „se říká, že zpíváním se emoce nejen projevují, ale také vytvářejí,“ píše se ve zprávě. Učitelé hudby pozorují, že dnes mnoho lidí pokládá zpívání za „staromódní“ nebo si myslí, že jejich hlas je nekvalitní, a tak zpěv a hudbu přenechávají médiím. Z tohoto výzkumu však vyplývá, že je pro lidi prospěšné, když budou sami zpívat.

Krádež zemědělských plodin

Zemědělci v několika německých státech si stěžují, že přibývá krádeží zemědělských plodin, píšou noviny Siegener Zeitung. Zloději si berou okurky po vědrech a do malých dodávek nakládají hromady chřestu. V jednom případě ukradli 7 000 sazenic jahod. Je sice pravda, že někteří zloději kradou potraviny kvůli tomu, že se zhoršuje jejich finanční situace, ale zdá se, že pro jiné to je hobby. Zemědělci uvádějí, že blízko drancovaných polí viděli stát „auta všech kategorií“. Pole jsou často velmi vzdálena od bydliště jejich majitelů a na těchto polích jsou zloději ještě troufalejší. Jeden poradce zemědělcům doporučil, aby zloděje odradili tím, že svá pole pohnojí.

Společensky aktivní lidé mohou žít déle

Nová studie provedená na Harwardově univerzitě ukázala, že když se starší lidé podílejí na společenské činnosti, jako je návštěva kostela, restaurace, sportovních akcí a kina, žijí v průměru o dva a půl roku déle než lidé, kteří společensky aktivní nejsou. Podle Thomase Glasse z Harwardu, který tuto studii vedl, se dlouho předpokládalo, že lidem pomáhá fyzická stránka těchto činností. Dodal však, že tato studie poskytuje „dosud asi nejsilnější nepřímý důkaz, že má-li člověk v poslední části života smysluplný cíl, prodlužuje to život“. Glass uvedl, že život se téměř vždy prodlouží, když člověk je aktivnější, a není důležité o jakou aktivitu jde.

Nejstarší vraky na světě

Francouzský časopis Sciences et avenir uvádí, že oceánografové objevili vraky dvou fénických lodí, jež pocházejí asi z roku 750 př. n. l. Tyto lodě, které leží u pobřeží Izraele v hloubce asi 500 metrů, měří 15 a 18 metrů a jsou to nejstarší lodě, jaké kdy byly nalezeny na otevřeném moři. Vypluly z tyrského přístavu, vezly kameninové amfory s vínem a směřovaly pravděpodobně do Egypta nebo do severoafrického města Kartágo. Noviny International Herald Tribune uvedly, že objevitel těchto lodí Robert Ballard poznamenal: „Zdá se, že velká hloubka, která je v oceánech, nepřítomnost slunečního světla a velký tlak uchovávají historii mnohem lépe, než jsme si mysleli.“ Výzkumní pracovníci řekli, že tento objev „by mohl pomoci otevřít zcela novou kapitolu výzkumu této starověké námořní kultury“.

Nejčastější způsob relaxace

Nedávno byla ve 30 různých zemích provedena studie na 1 000 lidech, kteří dostali otázku, jaký je jejich oblíbený způsob snižování nebo uvolňování stresu. Agentura Reuters uvádí, že 56 procent dotázaných na celém světě uvedlo na prvním místě hudbu. V Severní Americe dalo hudbu na první místo 64 procent dotázaných, kdežto v rozvinutých zemích Asie to bylo 46 procent. Sledování televize bylo všude na druhém místě, potom následovala koupel či sprchování. „Když si uvědomíte, co hudba stojí a jak snadno je dostupná v rádiu, televizi, na osobních CD přehrávačích, na Internetu a v mnoha nových médiích,“ řekl Tom Miller, který řídil studii prováděnou firmou Roper Starch Worldwide, „není nijak překvapující, že více než polovina světa relaxuje poslechem hudby.“

Chudoba je celosvětový problém

Prezident Světové banky James D. Wolfensohn nedávno vyjádřil znepokojení nad přetrvávající chudobou ve světě. Podle novin La Jornada, které vycházejí ve městě Mexico, pan Wolfensohn uvedl, že v extrémní chudobě ještě stále žije třetina ze šesti miliard obyvatel země. Dodal, že polovina obyvatel země má méně než dva dolary na den a jedna miliarda má méně než dolar. Pan Wolfensohn je sice hrdý na pokrok, kterého Světová banka v boji proti chudobě dosáhla, ale uvedl čísla, jež ukazují, že tento problém je velmi rozšířený a zdaleka není překonán. Pan Wolfensohn prohlásil: „Musíme připustit, že chudoba je celosvětový problém.“

Máte-li pochybnosti, vyhoďte to

Některé plísně, jako například ty, které jsou na plísňovém sýru, můžeme sníst bez obav. Publikace UC Berkeley Wellness Letter však varuje, že jiné plísně mohou být nebezpečné, a to zvláště pro lidi s křehkým zdravím. K nejjedovatějším patří plísně na chlebu a obilných výrobcích. Viditelná plíseň má často vlákna, která se podobají kořínkům a která pronikají potravou. Jedy, které plíseň vytváří, navíc nelze zničit vařením. Uvedená publikace doporučuje:

▪ Pokud je to možné, dejte výrobek do ledničky a spotřebujte jej dříve, než v něm vznikne plíseň.

▪ Pokud se na drobném ovoci, jako jsou například bobulovité plody či hrozny, objeví plíseň, vyhoďte je. Plíseň je podporována vlhkostí, a proto ovoce oplachujte pouze v případě, že jej budete ihned jíst.

▪ Malé plesnivé flíčky, které se objeví na velkém tvrdém ovoci a zelenině, jako jsou například jablka, brambory, květák nebo cibule, mohou být vykrojeny. Když se plíseň objeví na měkkém ovoci, jako jsou broskve a melouny, mělo by se vyhodit celé.

▪ Pokud se plíseň objeví na tvrdém sýru, je možné jej částečně použít, pokud odkrojíme vnější část nejméně 2 až 3 centimetry od plísně. Pokud se však plíseň objeví na měkkém sýru, jogurtu, chlebu, mase, zbytcích jídla, ořeších, arašídové pomazánce, sirupu a zavařeninách, vyhoďte to.

Zdravější grilování

„Z hlediska bezpečné stravy jsme se vždy obávali nedovařeného masa, avšak v posledních letech je s dlouhodobým ohrožením zdraví spojována přehnaně dlouhá příprava, zvláště maso, kuřata a ryby spálené při pečení na venkovním grilu,“ uvádějí kanadské noviny National Post. V mase zpracovávaném při vysoké teplotě vznikají karcinogenní látky nazvané heterocyklické aminy (HCA). Zpráva uvádí, že grilování by mohlo být bezpečnější, použijete-li jednoduchou marinádu, která obsahuje „nějakou kyselou složku, jako například citronovou či pomerančovou šťávu nebo ocet“. Výzkumní pracovníci z Amerického ústavu pro výzkum rakoviny v opakovaných pokusech „zjistili, že marinovaná jídla mají o 92 až 99 % HCA méně než stejné jídlo, které nebylo marinované, a to bez ohledu na to, zda maso bylo v marinádě 40 minut nebo dva dny“.