Přejít k článku

Přejít na obsah

Velkolepá přehlídka plachetnic

Velkolepá přehlídka plachetnic

Velkolepá přehlídka plachetnic

OD NAŠEHO DOPISOVATELE VE FRANCII

V ČERVENCI 1999 SE DO ROUENU V SEVERNÍ FRANCII SJELY JEDNY Z NEJKRÁSNĚJŠÍCH PLACHETNIC SVĚTA NA PŘEPYCHOVÝ FESTIVAL NAZVANÝ LOĎSTVO STOLETÍ. PODÉL SEDMI KILOMETRŮ PŘÍSTAVNÍCH HRÁZÍ, KTERÉ BYLY PRO TUTO UDÁLOST PŘIPRAVENY, KOTVILO TŘICET VELKÝCH PLACHETNIC.

Událost byla označena jako „velkolepá námořní přehlídka milénia“. Na festival byly naplánovány koncerty, ohňostroje, různé námořnické akce a výstavy obrazů a fotografií s námořními tématy.

Pátek 19. července byl ve znamení majestátního příjezdu plachetnic. Během následujících deseti dnů se na přístavních hrázích shlukovaly miliony návštěvníků z Francie a z jiných evropských zemí.

Některé z těchto lodí — například Dar Młodziezy (Polsko), Chersones (Ukrajina), Statsraad Lehmkuhl (Norsko) a Libertad (Argentina) — jsou námořní obři, kteří měří sto metrů na délku a jejichž nejvyšší stěžeň se tyčí do výše padesát metrů nad hladinou vody.

Vysoké lodě přijely ze šestnácti zemí včetně Belgie, Irska, Německa, Portugalska, Ruska, Uruguaye a Venezuely. Nejvíce lodí — celkem šest — připlulo z Nizozemska. Mezi nimi byl hezký trojstěžňový bark Europa a starý Oosterschelde, trojstěžňový vrcholový škuner, který byl vypuštěn na vodu v roce 1918 a který mezi Afrikou, Středomořím a severní Evropou převážel dřevo, slanečky, jíl, obilniny, seno a ovoce.

Festival poskytl návštěvníkům mimořádnou příležitost, jak uspokojit svou zvědavost. Spustily se lodní lávky a každý mohl zdarma navštívit paluby.

Některé z těchto lodí se objevily ve filmech. Například norská loď Christian Radich měla význačnou roli ve filmu Windjammer (Plachetnice) z roku 1958. Stará dřevěná loď Kaskelot (v dánštině to znamená „vorvaň“) se objevila v několika filmech, mimo jiné i ve francouzském filmu Beaumarchais l’insolent a v novém filmovém zpracování románu Ostrov pokladů.

Polský trojstěžník Iskra je jedinečný v tom, že jeho tři stěžně mají různé typy oplachtování. Přední stěžeň má ráhnové plachty, hlavní stěžeň vratiplachtu (lichoběžníková plachta) a na zadním stěžni je kosatka (trojúhelníková plachta).

Některé staré lodě, které byly v Rouenu, byly zachráněny z vodního hrobu. Jedni odhodlaní nadšenci například restaurovali velkolepou uruguayskou loď Capitán Miranda a tak ji zachránili. Étoile Molène, která se potopila na počátku osmdesátých let v přístavu Douarnenez v Bretani, byla opravena a díky mnohé láskyplné péči dostala možnost znovu vyplout.

Místní sdružení amatérských radiooperátorů se rozhodlo, že během festivalu radiově spojí loď Mir a ruskou orbitální vesmírnou stanici Mir. Dne 17. července ve 22 hodin a 27 minut se spojení mezi trojstěžňovou lodí a její „jmenovkyní“ ve vesmíru konečně podařilo. Kapitán Zorochov mohl mluvit s velitelem Afanassjevem, který byl na vesmírné stanici ve výšce asi 350 kilometrů.

Vrcholný okamžik festivalu nastal v neděli 18. července, kdy se konala přehlídka lodí, které vypluly z Rouenu po Seině na otevřené moře. Stovky tisíc lidí lemovaly 120kilometrovou cestu, a jak lodě míjely staré normanské vesnice, opatství a zámky, lidé mávali na lodní posádky.

Velkolepé plachetnice pak ujížděly, aby se mohly zúčastnit závodu, natáčení filmu či nějaké jiné výstřední přehlídky ve vzdáleném přístavu. Zástupy lidí se z přístavních hrází vrátily k běžnému životu. Rouen si však bude pamatovat, že se stal — alespoň na těch deset dní — křižovatkou plachetnic světa.

[Mapa na straně 10]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

Honfleur

Seina

Rouen

[Podpisek]

Mapy na stranách 10, 17 a 31: Mountain High Maps® Copyright © 1997 Digital Wisdom, Inc.

[Obrázek na straně 10]

Mexický trojstěžňový bark „Cuauhtémoc“

[Obrázek na straně 10]

Půvabná „Étoile Molène“ byla vyzdvižena z vodního hrobu

[Podpisek]

© GAUTHIER MARINES/ Fotografie od Jo Gauthiera

[Obrázek na straně 10]

Obraz přístavu Rouen namalovaný roku 1855, kdy po Seině pluly plachetnice

[Podpisek]

Charles-Louis Mozin, přístav Rouen, vue générale © Rouen, Musée des Beaux-Arts

[Obrázek na straně 11]

„Stověžatý“ Rouen se stal stěžňovým lesem

[Podpisek]

© GAUTHIER MARINES/ Fotografie od Jo Gauthiera