Pozorujeme svět

Děti a bohoslužby

„Chodí děti na bohoslužby?“ ptá se nedávné vydání publikace Canadian Social Trends. Odpovídá, že podle studie kanadského statistického úřadu „více než jedna třetina, 36 procent, kanadských dětí mladších dvanácti let navštěvovala bohoslužby alespoň jednou za měsíc a většina těchto dětí se bohoslužeb účastnila každý týden. Dalších 22 procent je navštěvovalo méně, ale přišlo alespoň jednou během roku.“ Článek však poukazuje na to, že „je to náboženská příslušnost, na základě které se dá vysvětlit největší rozdíl v tom, jak se děti účastní bohoslužeb. . . . Anglikánská a sjednocená církev, které mnoho pozorovatelů považuje za přední náboženské společnosti, vykazují nejnižší týdenní účast dětí (18 %).“ Římskokatolická církev je na tom o něco lépe — bohoslužeb se týdně účastní 22 procent dětí. I když 44 procent muslimských dětí navštěvuje islámské bohoslužby každý týden, „v roce před průzkumem rovněž zaznamenali nejvyšší absenci (39 %)“.

Nebezpečí dětských chodítek

Používání dětských chodítek může ovlivnit fyzický a také intelektuální vývoj dětí, uvádějí londýnské noviny The Independent. Výzkumní pracovníci na Státní newyorské univerzitě zjistili, že dětská chodítka s velkou plochou vpředu znemožňují dětem dívat se na své nohy a dosáhnout na věci kolem. Bylo vypozorováno, že děti, které používají chodítka, začnou sedět vzpřímeně, lézt a chodit o více než pět týdnů později než ty děti, které chodítko nikdy neměly. Výzkum navíc ukázal, že každý rok se 50 procent dětí, které používají dětská chodítka, zraní při takových nehodách, jako je pád ze schodů nebo do ohně či jen při pouhém převrácení chodítka. Doktorka Denise Kendricková z lékařské fakulty Nottinghamské univerzity v Británii uvádí: „Dětská chodítka nejsou bezpečná. Zdá se, že spíše uspokojují potřeby rodičů tím, že je dítě zaměstnáno, než aby dítěti poskytovaly nějaký užitek.“

Koření ničí bakterie

Nejhorší světová záplava otráveného jídla se objevila v roce 1996 v Británii, a v důsledku toho zemřelo 18 lidí. Viníkem byla bakterie E. coli O157 v kontaminovaném masu. Podle londýnských novin The Independent výzkumní pracovníci nedávno zjistili, že skořice přidaná do nepasterizované jablečné šťávy zabije do tří dnů 99,5 procenta bakterií. Při jiné příležitosti vědci přidali koření do syrového hovězího masa a klobás a zjistili, že skořice, hřebíček a česnek byly při zabíjení E. coli O157 nejúčinnější. Výzkumní pracovníci si myslí, že tato koření by mohla být účinná při boji s jinými bakteriemi, k nimž patří i salmonela a Campylobacter jejuni.

Osobní dluhy v Británii

Podle údajů, které vydala People’s Bank a které uvedl londýnský list The Times, Britové dluží na osobních půjčkách, kreditních kartách a na nákupech na splátky 170 miliard dolarů a každý rok zaplatí 5,5 miliardy dolarů za úroky. Více než jedna třetina populace má nějakou formu nekrytého dluhu, což v průměru činí 10 400 dolarů na osobu. Utrácení při nákupech na kreditní karty se v Británii během tří let zdvojnásobilo a v roce 1998 dosáhlo částky 115 miliard dolarů. Průzkum také ukázal, že pouhých 13 procent respondentů se obávalo, že se jim jejich dluhy vymknou z ruky. A každý pátý připustil, že si půjčoval, „aby si udržel svou životní úroveň,“ říká People’s Bank.

Proti její vůli

Téměř jedna čtvrtina z 304 mladých žen dotázaných při studii, o které podal zprávu německý časopis Psychologie Heute, řekla, že byly přinuceny podílet se na určitých sexuálních praktikách, které se jim příčily. Podle zprávy více než čtvrtina žen dále uvedla, že muži se pokoušeli přimět je k nedobrovolnému styku pomocí drog a alkoholu. Zpráva dodává: „Vezmeme-li v úvahu pokusy mladých mužů zlomit odpor žen prostřednictvím psychologického nátlaku, drog či alkoholu, pravděpodobnost, že mladá žena mezi 17 a 20 lety bude proti své vůli přinucena  k pohlavnímu styku, se vyšplhá na více než 50 procent.“

První park noční oblohy na světě

„Skrytý v oslnivé záři městských světel, zahalený v mlze znečištěného vzduchu — takový je pohled, který mnoho lidí dosud nevidělo, totiž sametová krása noční oblohy,“ říkají kanadské noviny The Globe and Mail. Pisatel článků o astronomii Terence Dickinson si stěžuje: „Je možné, že lidé dosáhnou dospělosti, aniž by kdy viděli krásu noční oblohy.“ Autor například říká, že po zemětřesení, které před několika lety poničilo elektrické vedení v určitých částech Kalifornie, někteří obyvatelé volali policii, aby jí řekli „o divném vzhledu hvězd a pásu mlhy“ na obloze. Aby kanadští pozorovatelé hvězd mohli bez překážek sledovat noční oblohu, která není téměř vůbec znečištěna světlem, bylo 1 900 hektarů státního pozemku v oblasti Muskoka Lakes severně od Toronta vyhrazeno jako „rezervace noční oblohy“. Tento park noční oblohy se nazývá Rezervace Torrance Barrense a říká se, že je prvním parkem svého druhu na světě.

Tátové a dcery

Nedávná studie kanadského ministerstva zdravotnictví založená na průzkumu, při němž bylo dotazováno 2 500 dospívajících, odhalila, že mezi otci a dětmi, zvláště dcerami, je komunikační propast, uvádějí kanadské noviny The Globe and Mail. Pro pouhých 33 procent dívek ve věku 15 až 16 let je „snadné nebo velmi snadné mluvit se svým otcem o věcech, které je skutečně trápí,“ ve srovnání s 51 procenty chlapců. Přesto „si dívky obvykle svých otců vysoce váží a jejich podporu potřebují,“ říká zpráva. Profesor Alan King z Queenské univerzity přiznává, že „je pro otce těžké se svými dětmi mluvit, zvláště když děti na začátku dospívání prožívají zmatek,“ kdy mnoho otců opomíjí komunikovat o sexuálních otázkách a riskantním chování. Profesor King však otce nabádá, aby tento náročný úkol plnili, a to zvláště proto, že mnoho matek si na své děti najde méně času, než to bylo dříve.

‚Ne bez televize!‘

Co byste si vzali s sebou, kdybyste nějakou dobu měli strávit na pustém ostrově? Tuto otázku dostalo 2 000 mladých lidí v Německu. Většina považovala za nejdůležitější položky televizor a rádio spolu s CD přehrávačem a magnetofonem, uvádějí noviny Westfälische Rundschau. Na druhém místě bylo jídlo a nápoje, zatímco na třetím místě byli členové rodiny a přátelé. Jeden třináctiletý chlapec svou volbu vysvětlil slovy: „Bez televize bych nepřežil.“ Jen třetina dotázaných řekla, že by si vzala takové užitečné nástroje, jako je nůž, motyka a pila. Pouhé 0,3 procenta dotázaných se zmínilo o Bibli. Nejmladší dotázaný respondent, sedmiletá holčička, řekla: „Vzala bych si jenom mámu. Když je tady, nic se nemůže stát.“

Super zápasníci sumó

Zápasníci sumó, kteří se proslavili svou velkou tělnatou postavou, začínají být příliš těžcí, než aby je unesly jejich vlastní nohy, říkají sportovní fyziologové v Japonsku. Časopis New Scientist uvádí, že během posledních pěti let se případy zranění u dvou nejvyšších kategorií zápasníků sumó zdvojnásobily, což porotu fyziologů podnítilo k tomu, aby u 50 zápasníků porovnala tloušťku těla a sílu nohou. „Čtvrtina zápasníků neměla dostatečně silné svaly nohou na to, aby náležitě nesly váhu jejich těla,“ uvádí zpráva. Průměrná hmotnost u nejvyšší kategorie zápasníků sumó vzrostla ze 126 kilogramů v roce 1974 na 156 kilogramů v roce 1999. „Částečně to souvisí se zvýšením průměrné výšky Japonců všeobecně,“ říká komentátorka zápasů sumó Doreen Simmondsová. Větší váha ale nutně nezlepší výkon. „Ideální tvar zápasníka sumó je tvar hrušky,“ říká Simmondsová. „Nízko posazené boky, masivní stehna a lýtka podobná dubu.“

Děti v ohrožení

Angola, Sierra Leone a Afghánistán jsou pro děti nejnebezpečnějšími místy na světě a ‚je jen malá šance, že se dítě dožije osmnácti let,‘ říká zpráva Dětského fondu OSN (UNICEF). Války, přetrvávající chudoba a rozšíření HIV a AIDS ohrožují dětské životy ještě více, než jak tomu bylo před deseti lety. UNICEF použila „měřítko ohrožení dětí“ se stupnicí od 1 do 100, a vypočítala, že v Angole by byl rizikový faktor 96, v Sieře Leone 95 a v Afghánistánu 94. Evropa má naproti tomu průměrný dětský rizikový faktor 6, uvádějí londýnské noviny The Times.