Pozorujeme svět

„Udělali bychom dobře, kdybychom je vynalezli“

Profesor Anatolij P. Zilber, přednosta oddělení intenzivní péče a anestézie na Petrozavodské univerzitě a v Republikánské nemocnici v Karelské republice v Rusku, chválí svědky Jehovovy, když říká: „Nezneužívají alkohol, nekouří, nehoní se za penězi, neporušují své sliby ani falešně nesvědčí . . . Není to nějaká záhadná sekta, ale jsou to občané, kteří poslouchají zákon.“ Dodává: „Jsou to slušní, šťastní lidé, kteří se zajímají o dějiny, literaturu, umění a o všechny aspekty života.“ Potom, co profesor uvádí, jaké pozitivní změny přinesli svědkové Jehovovi v oblasti bezkrevní chirurgie, říká: „Když pozměním Voltairova slova, mohli bychom říct, že kdyby svědkové Jehovovi neexistovali, udělali bychom dobře, kdybychom je vynalezli.“

Móda na vrcholu?

Boty se silnou podrážkou, což je „pro mladé milovníky módy důležitý doplněk“, spolu s vysokými podpatky jsou v Británii odpovědné za asi 10 000 zranění ročně, uvádějí londýnské noviny The Times. Steve Tyler, mluvčí British Standards Institution, říká: „Nejběžnějšími zraněními jsou vymknutí kotníku a zlomení nohy, ale tyto boty mohou způsobit také problémy se zády, a to zvláště u mladých dívek, jejichž tělo se ještě vyvíjí.“ V nedávných měsících kvůli botám se silnou podrážkou přišly o život dvě ženy v Japonsku. V jednom případě 25letá pracovnice v mateřské školce, která nosila sandály s třinácticentimetrovou podrážkou, upadla, rozbila si lebku a zemřela. Jiná mladá žena se zabila, když s autem narazila do betonového sloupu, protože měla boty s patnácticentimetrovou podrážkou a nemohla pořádně zabrzdit. Někteří výrobci se snaží vyhnout se soudnímu procesu, a tak začali na boty dávat varovné štítky.

Práce pro děti

„Uspěchaní rodiče si dnes nedělají vrásky s tím, aby své děti zapojovali do domácích prací,“ uvádějí noviny The Toronto Star. Přestože domácí práce „nebudou děti nikdy považovat za nejdůležitější,“ říká Jane Nelsenová, autorka knihy Positive Discipline (Dobrá výchova), takové úkoly „povzbuzují k samostatnosti a sebeúctě“. Podle studie, která se objevila v časopise Child, může mezi některé vhodné domácí práce pro dvou- až tříleté děti patřit úklid hraček a také dávání oblečení do koše s prádlem na vyprání. Děti ve věku tří až pěti let by mohly prostřít stůl, odnést nádobí do dřezu a místo na hraní udržovat čisté. Děti, kterým je pět až devět let, by si mohly stlát postel, shrabávat listí a vytrhávat plevel, zatímco devíti- až dvanáctileté děti by mohly například umývat a utírat nádobí, vynášet odpadkový koš, sekat trávník a vysávat. Nelsenová dodává, že „je dobré, když se určí, do kdy se má práce dokončit“.

Mladí lidé a zločin

Průzkum organizace Scottish Executive odhaluje, že ve Skotsku 85 procent chlapců a 67 procent dívek ve věku čtrnácti až patnácti let řeklo, že v uplynulém roce spáchali nějaký zločin. Glasgowské noviny The Herald uvádějí, že pouhých dvanáct procent z 1 000 dotázaných žáků na šesti školách řeklo, že se nikdy nedopustili žádného přestupku. Z celkového počtu dětí, jež se přiznaly ke spáchání trestného činu, se 69 procent chlapců a 56 procent dívek dopustilo poškozování majetku. Asi 66 procent chlapců a 53 procent dívek kradlo v obchodě a téměř polovina kradla ve škole. K jiným zločinům patřilo zapálení majetku a použití zbraně za účelem ublížit. Mladí lidé z této věkové skupiny tvrdili, že hlavním důvodem, proč se dopustili zločinu, byl tlak vrstevníků, zatímco u mladých lidí nad patnáct let bylo důvodem spíše to, že kvůli návyku na drogy potřebovali získat peníze.

Rozvratníci ve školách

V Japonsku bylo obvykle málo dospívajících rebelů. Ale nyní učitelé v celé zemi říkají, že je čím dál tím těžší udržovat ve třídě pořádek, a to kvůli neklidným žákům, kteří působí rozvratným vlivem. Správní úřad  města Tokia se dotazoval 9, 11 a 14letých žáků, co cítí k jiným lidem. Podle novin The Daily Yomiuri 65 procent těchto žáků řeklo, že je rozčilují jejich přátelé a že jsou z nich otrávení, 60 procent z nich uvedlo totéž o rodičích a 50 procent o učitelích. Čtyřicet procent řeklo, že nikdy nebo jen vzácně dokážou ovládat svůj hněv. Každý pátý uvedl, že dá průchod hněvu rozbíjením věcí.

„Záhadný virus“

„Záhadný virus kontaminuje zásoby krve na celém světě,“ uvádí časopis New Scientist. „Nikdo neví, zda tento ‚TT‘ virus je nebezpečný, ale existují obavy, že může způsobovat onemocnění jater.“ Virus pojmenovaný TT podle iniciál japonského pacienta, v jehož krvi byl poprvé objeven, byl zjištěn „jak v krvi dárců, tak v krvi pacientů s onemocněním jater, kteří podstoupili transfuzi krve“. Studie odhalila, že virus byl u 8 ze 102 kalifornských dárců, v jejichž krvi nebyl při testech zjištěn žádný virus, a to ani virus HIV či hepatitidy B a C. Odhaduje se, že infikována jsou 2 procenta lidí v Británii, 4 až 6 procent ve Francii, 8 až 10 procent ve Spojených státech a 13 procent v Japonsku. Vědci „z celého světa, kteří studují TT virus, se obávají, aby nevyvolali paniku,“ říká článek, ale chtějí „zjistit, zda virus nějak ohrožuje zdraví“.

Límec života

Chovatelé skotu v některých oblastech Jižní Afriky přijdou každou sezonu kvůli šakalům až o 40 procent novorozených mláďat. Nejenže to znamená ztrátu zisku, ale také to způsobilo populační explozi šakalů. Úsilí šakaly odstranit bylo neúspěšné, a dokonce to uškodilo jiné divoké zvěři. V nedávných letech však lidé přišli na chytré řešení, které také zrealizovali. Řešením je pružný límec pro ovce, který je upravitelný a znovu použitelný a který neomezuje ovci v pohybu. Šakaly nezraňuje, ale zabraňuje jim uštědřit smrtelné kousnutí. Podle novin Natal Witness chovatelé, kteří používají tyto límce „uvádějí, že to okamžitě a natrvalo ukončilo zabíjení působené šakaly“. A protože jsou šakali odkázáni na svou přirozenou stravu, což znamená na hmyz, hlodavce a zdechliny, jejich počet klesá.

Dřevoobráběcí hmyz

Hmyz čeledi lumkovitých má kladélko, které je „zpevněno ionizovaným manganem nebo zinkem,“ uvádí časopis National Geographic. Hmyz svůj kovový nástroj používá k vrtání hlubokých otvorů do kmenů stromů, aby nakladl vajíčka na nebo do těla hostitelských larev. „Někteří brouci mohou vyvrtat do tvrdého dřeva až osmicentimetrovou díru,“ říká Donald Quicke z britské Imperial College. Když se lumci vylíhnou, požírají larvy vrtající ve dřevě a pak se pomocí kusadel, která jsou zpevněna minerály ze strávených larev, prokousávají ven ze stromu.

Indický ‚tichý alarm‘

„Navzdory tomu, že se v Indii během posledních několika let zlepšila životní úroveň i zdraví lidí, podvýživa zůstává ‚tichým alarmem‘,“ uvádějí noviny The Times of India. Podvýživa stojí Indii více než 230 milionů dolarů na zdravotní péči a ztrátě produktivity. Ze zprávy vyplývá, že více než 50 procent indických dětí mladších čtyř let je podvyživených, 30 procent novorozenců má „výraznou podváhu“ a 60 procent žen je chudokrevných. Meera Chatterjeeová, přední odbornice pracující v oboru sociálního rozvoje při Světové bance, říká, že „podvýživa nejen ničí životy jednotlivců a rodin, ale také zhoršuje výsledky investic do vzdělání a je hlavní zábranou společenského a ekonomického pokroku“.

Nešťastní kněží?

V uplynulých šesti letech se třikrát provedl průzkum, jehož cílem bylo zjistit, jakým dojmem působí kněží na francouzskou společnost. Nejnovější průzkum zveřejněný v katolických novinách La Croix odhaluje, že 45 procent Francouzů se na kněze nedívá jako na šťastné a spokojené lidi. Lidé všeobecně stále pohlížejí na kněze jako na člověka, který má k jiným lidem blízko a který umí naslouchat. List však říká, že „čím dál tím méně Francouzů ho považuje za muže potřebného pro společnost“ a že pouhých 56 procent se na něj dívá jako na „Božího svědka na zemi“. Méně než každý třetí člověk a pouhých 51 procent pravidelných návštěvníků kostela by povzbuzovalo syna nebo příbuzného, aby se stal knězem.