Vázanky kdysi a dnes

JIŽ tisíce let se muži zajímají o to, čím ozdobit svůj krk. Kolem roku 1737 př. n. l. například egyptský faraón daroval Josefovi zlatý náhrdelník. (1. Mojžíšova 41:42)

Muži v mnoha částech světa dnes nosí to, čemu říkáme vázanka. Podle různých zdrojů se předchůdci dnešní vázanky objevili koncem 16. století v Anglii a Francii. Muži nosili kabát, kterému se říkalo „doublet“. Jako ozdobu nosili na krku okruží, které mohlo být široké i deset centimetrů a často vypadalo jako plochý kotouč kolem krku. Dělalo se z bílé látky a bylo vyztuženo tak, aby drželo tvar.

Okruží nakonec vystřídal takzvaný splývavý límec. Byl to bílý límec, který pokrýval celá ramena a splýval dolů přes horní část paže. Takovému límci se také říkalo vandyckovský. Kromě jiných jej nosili i puritáni.

V 17. století se pod normálním dlouhým kabátem začal nosit dlouhý vnitřní kabátec, kterému se říkalo vesta. Ten, kdo jej nosil, měl kolem krku šátek neboli nákrčník. Tato látka byla několikrát ovinuta kolem krku a její volné konce visely vpředu na košili. Malby z druhé poloviny 17. století ukazují, že nákrčníky byly v té době velmi populární.

Nákrčníky se vyráběly z mušelínu, batistu, a dokonce i z krajkoviny. Krajkové nákrčníky byly drahé. Anglický král Jakub II. údajně zaplatil za nákrčník na svou korunovaci 36 liber a 10 šilinků, což byla v té době značná suma peněz. Některé krajkové nákrčníky byly velké. Na portrétu ve westminsterském opatství má Karel II. nákrčník, který je 15 centimetrů široký a 86 centimetrů dlouhý.

K uvázání nákrčníků se také používalo mnoho typů uzlů. V některých případech se dávala přes nákrčník hedvábná stuha, která nákrčník přidržovala, a pod bradou se uvazovala na velkou mašli. Tomuto typu nákrčníku se říkalo „solitaire“. Měl uzel, který připomínal dnešního motýlka. Říká se, že existovalo nejméně sto způsobů vázání nákrčníku. Angličan Beau Brummell, který ovlivnil mužský styl oblékání, údajně věnoval celé dopoledne tomu, aby si správně uvázal jeden nákrčník.

V šedesátých letech 19. století se nákrčník s dlouhými konci začal podobat moderní verzi kravaty a začalo se mu říkat vázanka. Anglicky se mu také říkalo „four-in-hand“ neboli čtyřspřeží. Tento název pochází z uzlu, který kočí vázali u čtyřspřeží. Do módy přišly košile s límečkem. Vázanka se uvázala pod bradou a její dlouhé konce visely dolů na přední části košile. Tehdy vznikla dnešní vázanka. V devadesátých letech 19. století začal být populární jiný typ vázanky, a to motýlek.

Mnozí lidé dnes pokládají vázanku za důležitou součást mužského zevnějšku. Někteří lidé si dokonce o někom neznámém tvoří názor na základě toho, jaký typ vázanky nosí. Je tedy moudré nosit vázanky, jež jsou čisté a mají vzor či barvu, které se hodí k vaší košili, kalhotám a saku.

 Uzel, který si vyberete, by měl být uvázán úhledně. Snad nejpopulárnějším uzlem je „four-in-hand“. (Viz obrázek na straně 14.) Je úhledný, neokázalý a všeobecně přijatelný i pro společenské události. Jiným populárním uzlem je windsorský uzel, který je o něco větší. Na vázance se hned pod uzlem obvykle dělá jamka.

Mnoho mužů se ve vázance cítí nepohodlně. Vadí jim tlak na krk. Někteří muži však zjistili, že pocit nepohodlí souvisí spíše s velikostí košile. Pokud je to i váš problém, ověřte si, zda límeček u košile není příliš malý. Budete-li mít správnou velikost košile, možná ani nepostřehnete, že máte kravatu.

Vázanka je v mnoha zemích pokládána za základní součást oblečení do zaměstnání nebo do společnosti. Proto při veřejné službě nosí křesťanští muži vázanku. Ano, kousek látky kolem krku dokáže dodat vzhledu muže důstojnost a vede k tomu, že muž vypadá úctyhodně.

[Nákres na straně 14]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

Jak uvázat uzel „four-in-hand“ *

1 Začněte se širokým koncem vázanky tak, aby byl přibližně o 30 centimetrů delší než úzký konec, přeložte jej přes úzký konec a protáhněte spodem.

2 Oviňte ještě jednou široký konec kolem úzkého a provlékněte jej smyčkou.

3 Podržte předek uzlu ukazovákem, aby byl volný, a široký konec protáhněte smyčkou zepředu.

4 Přidržte úzký konec, uzel pomalu utahujte a přitáhněte jej k límci.

[Poznámka pod čarou]

[Obrázky na straně 15]

Druhy vázanek od 17. století do dnešní doby