Brát si denně aspirin — Ano, či ne?

Uvádíme skutečný příběh, jak jej popsal jeden lékař. Ukazuje na velmi častý problém.

CELÁ rodina si dělala starosti. Nyní byl znepokojen i lékař. „Jestliže krvácení nepřestane,“ řekl lékař, „možná budeme muset uvažovat o transfuzi krve.“

Tento pacient již několik týdnů pomalu ztrácel krev vnitřním krvácením a problém byl diagnostikován jako zánět žaludku neboli gastritida. „Opravdu neberete žádné léky?“ ptal se bezradný lékař.

„Neberu. Jenom tento volně prodejný lék na artritidu,“ řekl pacient.

Lékař náhle zbystřil. „Ukažte mi ho.“ Důkladně prozkoumal, z čeho se lék skládá, a našel to, co hledal — kyselinu acetylsalicylovou. Problém byl vyřešen. Když pacient přestal brát sloučeninu obsahující aspirin a dostal železo a nějaký lék na žaludek, krvácení přestalo a krevní obraz pacienta se pomalu vrátil k normálním hodnotám.

Krvácení vyvolané léky

Krvácení ze žaludku a střev vyvolané podáváním léků je dnes závažný lékařský problém. Je sice mnoho léků, které to mohou způsobit, ale většinou tyto problémy vznikají z léků proti artritidě a proti bolesti. Patří k nim skupina léků, které se říká nesteroidní antiflogistika neboli NSA. Názvy těchto léků mohou být v každé zemi jiné.

Aspirin je součástí řady volně prodejných léků a v mnoha zemích se v posledních letech rozšířilo denní užívání aspirinu. Proč?

Obliba aspirinu

Informační bulletin Harvard Health Letter v roce 1995 uvedl, že „pravidelné užívání aspirinu zachraňuje životy“. Vědci zde citují několik celosvětových studií, které byly od té doby mnohokrát opakovány, a docházejí k závěru: „Skoro každý, kdo měl infarkt myokardu nebo mrtvici, kdo trpí anginou pectoris nebo podstoupil chirurgický zákrok, při němž mu byl udělán bypass koronárních artérií, by měl denně brát půl tablety aspirinu — pokud na něj není alergický.“ *

Jiní vědečtí pracovníci tvrdí, že pro muže i pro ženy nad padesát let, jimž hrozí infarkt, je prospěšné denně brát aspirin. Navíc existují studie, z nichž vyplývá, že denní dávka aspirinu může zmenšovat nebezpečí rakoviny tlustého střeva a že užívání velkých dávek aspirinu po dlouhou dobu může u diabetiků snižovat hladinu cukru v krvi.

Jakým způsobem aspirin dosahuje těchto účinků? Všechno sice známo není, ale podle dokladů aspirin způsobuje to, že krevní destičky jsou méně přilnavé, a tudíž nevznikají krevní sraženiny. Pravděpodobně tím lze předcházet ucpávání malých tepen v srdci i v mozku, a nedojde tak k poškození životně důležitých orgánů.

Jestliže je aspirin tak prospěšný, proč ho nebere každý? Jedním důvodem je to, že ještě stále mnohé není známo. Dokonce není  jasné ani optimální dávkování. Doporučené dávky se pohybují od jedné standardní tablety dvakrát denně až po dětskou dávku aspirinu každý druhý den. Měly by ženy brát jinou dávku než muži? Lékaři si tím nejsou jisti. O aspirinu ve formě dražé se předpokládá, že je prospěšnější, ale výhody této pufrované lékové formy stále nejsou jednoznačné.

Důvody k opatrnosti

Ačkoli je aspirin prakticky přírodní látka — američtí Indiáni získávali složky aspirinu z vrbové kůry —, má mnoho vedlejších účinků. Nejenže u některých lidí působí krvácení, ale existuje mnoho dalších potenciálních komplikací, k nimž patří alergické reakce u lidí, kteří jsou na něj přecitlivělí. Je tedy zjevné, že denní užívání aspirinu není vhodné pro každého.

Člověk, kterému hrozí infarkt či mrtvice nebo u kterého jsou zřejmé jiné významné rizikové faktory, by se možná chtěl svého lékaře zeptat na nebezpečí a užitek, jež z každodenního užívání aspirinu plynou. Pacient se jistě bude chtít ubezpečit, že nemá sklon ke krvácení, netrpí nesnášenlivostí aspirinu ani žaludečními či střevními problémy. Před zahájením léčby by měl s lékařem probrat další potenciální problémy či vzájemné působení léků.

Jak již bylo uvedeno, podávání aspirinu a podobných léků je spojeno s významným nebezpečím krvácení. A toto krvácení nemusí být patrné ihned, může být neznatelné a během doby se jeho důsledky mohou nastřádat. I ostatní léčebné prostředky je třeba pečlivě zvažovat, zvláště pokud jde o další protizánětlivé léky. Jestliže takový lék užíváte, určitě o tom svého lékaře informujte. Ve většině případů bude moudré, abyste lék přestali brát před operací. Asi bude rovněž užitečné pravidelně provádět laboratorní vyšetření krevního obrazu.

Máme-li se chránit před problémy, které by mohly nastat, budeme jednat podle biblického přísloví: „Chytrý je ten, kdo uviděl neštěstí a pak se jde skrýt, kdežto nezkušení šli dál a musí trpět trest.“ (Přísloví 22:3) Kéž v této záležitosti budeme mezi chytrými, takže nás nepostihne žádný ‚trest‘ na zdraví.

[Poznámka pod čarou]

[Rámeček a obrázek na straně 20 a 21]

Kdo by mohl uvažovat o denním užívání aspirinu

● Lidé s onemocněním věnčitých tepen nebo zúžením krkavic (hlavních krevních cév v krku).

● Lidé, kteří měli trombotickou mrtvici (způsobenou vmetkem) nebo transientní ischemickou ataku (krátký záchvat podobný mrtvici).

● Muži nad 50 let, kteří mají jeden nebo více rizikových faktorů pro vznik kardiovaskulárního onemocnění: kouření, vysoký krevní tlak, cukrovka, zvýšená hladina celkového cholesterolu, nízká hladina HDL cholesterolu, těžká obezita, požívání alkoholu ve velké míře, časný nástup onemocnění věnčitých tepen nebo mrtvice v rodinné anamnéze (infarkt před 55 rokem) a sedavý způsob života.

● Ženy nad 50 let, které mají dva nebo více těchto rizikových faktorů.

Před tím, než se v této věci nějak rozhodnete, možná se budete chtít poradit se svým lékařem.

[Podpisek]

Zdroj: Consumer Reports on Health