Nestaňte se obětí propagandy!

„Prostoduchý kdečemu důvěřuje.“ (PŘÍSLOVÍ 14:15, EKUMENICKÝ PŘEKLAD)

MEZI vzděláváním a propagandou je rozdíl — veliký rozdíl. Vzdělávání vám ukazuje, jak myslet. Propaganda vám říká, co si máte myslet. Dobří pedagogové předkládají problém z různých stran a vybízejí k diskusi. Propagandisté vás neústupně nutí naslouchat jen jejich názorům a brání diskusi. Jejich skutečné motivy často nejsou zjevné. Fakta roztřídí, použijí to, co se jim hodí, a to ostatní zatají. Fakta také překrucují a specializují se na lži a polopravdy. Nezaměřují se na vaše logické myšlení, ale na vaše emoce.

Propagandisté se snaží, aby jejich poselství vypadalo jako správné a morální a aby vám dávalo pocit důležitosti a sounáležitosti, když se jím budete řídit. Podle nich patříte k těm chytrým a nejste sami, můžete mít pocit jistoty a bezpečí.

Jak se můžete chránit před těmi typy lidí, které Bible nazývá ‚neužitečnými mluvky a těmi, kdo klamou mysl‘? (Titovi 1:10) Jestliže znáte jejich triky, můžete každé sdělení nebo informaci, s nimiž se setkáte, lépe posoudit. Uvádíme několik způsobů, jak to dělat.

Vybírejte si: Úplně otevřenou mysl lze přirovnat k potrubí, kudy může téci všechno — dokonce i splašky. Nikdo nechce mít mysl znečištěnou jedem. Šalomoun, starověký král a vzdělavatel, varoval: „Kdokoli nezkušený uvěří každému slovu, ale chytrý uvažuje o svých krocích.“ (Přísloví 14:15) Musíme si tedy vybírat. Musíme prozkoumat všechno, co se nám předkládá, a rozhodnout se, co přijmeme, a co ne.

Nechceme však být tak úzkoprsí, abychom odmítali vzít v úvahu fakta, která mohou našemu způsobu uvažování prospět. Jak můžeme najít správnou vyrovnanost? Tím, že k hodnocení nových informací přijmeme určitá měřítka. Křesťan má v tomto směru zdroj velké moudrosti. Má Bibli jako spolehlivé vodítko pro svůj způsob myšlení. Na jedné straně má mysl otevřenou, to znamená, že je přístupný novým informacím. Nové informace důkladně zvažuje z hlediska biblických zásad, a to, co je pravdivé, pojme do svého způsobu myšlení. Na druhé straně však jeho mysl rozeznává nebezpečí těch informací, které se naprosto neslučují se zásadami uvedenými v Bibli.

 Používejte rozlišovací schopnost: Rozlišovací schopnost je „schopnost bystře usuzovat“. Je to „síla či způsobilost mysli rozlišovat jednu věc od druhé“. Člověk s rozlišovací schopností vnímá jemné odstíny myšlenek nebo věcí a má dobrý úsudek.

Použijeme-li rozlišovací schopnost, dokážeme rozpoznat ty, kdo prostřednictvím ‚hladkého mluvení a lichotivé řeči svádějí srdce bezelstných‘. (Římanům 16:18) Díky rozlišovací schopnosti dokážeme vyřadit nepodstatné informace nebo zavádějící fakta a vystihnout jádro věci. Jak ale můžeme rozpoznat, co je zavádějící?

Ověřujte si informace: „Milovaní, nevěřte každému inspirovanému výroku, ale zkoušejte inspirované výroky,“ řekl v prvním století křesťanský učitel Jan. (1. Jana 4:1) Dnes jsou někteří lidé jako houba — nasají do sebe cokoli, s čím se setkají. Je velmi snadné přijmout všechno, co se člověk dozví.

Pro každého jednotlivce je však mnohem lepší, aby si sám vybral, čím bude sytit svou mysl. Říká se, že jsme tím, co jíme, a to lze uplatnit jak na pokrm pro tělo, tak pro mysl. U všeho, co čtete, posloucháte nebo na co se díváte, zkoumejte, zda je tam propagandistický podtext či zda to je pravdivé.

Navíc, chceme-li být objektivní, když se setkáme s novými informacemi, pak musíme být ochotni průběžně prověřovat své názory. Musíme si uvědomit, že to jsou koneckonců jenom názory. To, zda pro nás tyto informace budou věrohodné, závisí na platnosti faktů, na kvalitě našeho uvažování a na zásadách nebo hodnotách, které se rozhodneme uplatňovat.

Ptejte se: Jak jsme viděli, je dnes mnoho lidí, kteří by nás rádi ‚obloudili přesvědčivými argumenty‘. (Kolosanům 2:4) Když jsou nám tedy předkládány přesvědčivé argumenty, měli bychom klást otázky.

Nejdříve prozkoumejme, zda tam není nějaká předpojatost. Co je motivem tohoto sdělení? Jestliže se tam vyskytuje množství posměšků a slovních narážek, proč tam jsou? Kromě toho, jakou hodnotu má sdělení jako takové? Pokud je to možné, snažte se zjistit  také něco o autorech sdělení. Je o nich známo, že mluví pravdu? Pokud se odvolávají na „autority“, jaké autority to jsou? Proč byste měli určitou osobu pokládat za někoho, kdo má v dané oblasti odborné znalosti nebo důvěryhodné informace? A stejnou otázku byste si měli položit, když je za autoritu prohlašována nějaká organizace nebo publikace. Jestliže se vám zdá, že sdělení útočí na emoce, ptejte se sami sebe: Jaká je podstata tohoto poselství z nezaujatého pohledu?

Nejděte s davem: Pokud si uvědomíte, že to, co si myslí všichni, nemusí být nutně správné, můžete najít sílu uvažovat odlišně. Možná se zdá, že všichni ostatní uvažují stejným způsobem, ale znamená to, že tak musíte uvažovat i vy? Popularita názorů není spolehlivým barometrem pravdivosti. Během staletí byly všeobecně přijímány všemožné názory, které se později prokázaly jako nesprávné. Nicméně sklon jít s davem stále přetrvává. Dobrou zásadou je příkaz ve 2. Mojžíšově 23:2: „Nebudeš následovat zástup ke zlým cílům.“

Pravé poznání versus propaganda

Již dříve jsme se zmínili o tom, že spolehlivým vodítkem pro jasné uvažování je Bible. Svědkové Jehovovi jednoznačně stojí za prohlášením, které Ježíš pronesl k Bohu: „Tvé slovo je pravda.“ (Jan 17:17) To proto, že Bůh, Autor Bible, je ‚Bohem pravdy‘. (Žalm 31:5)

Ano, v této době rafinované propagandy se můžeme s důvěrou obracet k Jehovovu slovu jako ke zdroji pravdy. Bude nás to rozhodně chránit před těmi, kdo nás chtějí „vykořisťovat podvodnými slovy“. (2. Petra 2:3)

[Obrázek na straně 9]

Díky rozlišovací schopnosti můžete vyřadit nepodstatné nebo zavádějící informace

[Obrázky na straně 10]

O všem, co čtete nebo na co se díváte, uvažujte, zda je to pravdivé

[Obrázek na straně 11]

Populární názory nejsou vždy hodnověrné

[Obrázek na straně 11]

K Božímu slovu se můžeme s důvěrou obracet jako ke zdroji pravdy