Pozorujeme svět

Jedinečná planeta Země

Podle astronomů jsou objevovány stále nové planety. Vědci jsou totiž schopni naměřit slabé chvění hvězdy, které vzniká působením gravitace planety, jež kolem této hvězdy obíhá. Od roku 1999 se tvrdí, že mimo naši sluneční soustavu existuje 28 takových planet. Nové planety, které údajně byly objeveny, mají stejnou velikost jako Jupiter nebo jsou ještě větší. Hmotnost Jupitera je asi 318krát větší než hmotnost Země. O těchto planetách se podobně jako o Jupiteru předpokládá, že se skládají z helia a vodíku. Říká se, že kvůli orbitální vzdálenosti těchto planet je velmi nepravděpodobné, že by s nimi mohla koexistovat planeta o velikosti Země. Na rozdíl od kruhové oběžné dráhy Země o průměru 150 milionů kilometrů navíc tyto planety obíhají kolem svých hvězd po oválných oběžných drahách. Vzdálenost mezi hvězdou a obíhající planetou kolísá od 58 milionů kilometrů až po 344 milionů kilometrů. „Začíná to vypadat tak, že úhledně srovnané, kruhové oběžné dráhy, které vidíme v naší vlastní sluneční soustavě, jsou poměrně vzácné,“ řekl jeden astronom.

Komunikace pomocí hvízdání

Londýnské noviny The Times uvádějí, že po španělských dětech školního věku na ostrově Gomera, jednom z Kanárských ostrovů, se požaduje, aby se učily hvízdací jazyk, který po staletí používali místní pastevci. Gomerský jazyk silbo neboli hvízdání, který byl vytvořen, aby sloužil jako prostředek komunikace v údolích hornatého terénu, používá zvuky k napodobování slabik řeči. Při hvízdání si dá člověk prsty do úst, aby mohl měnit tóny, přičemž druhou ruku přiloží k ústům tak, aby se zvuk šířil. Hvízdání je slyšet až na vzdálenost tří kilometrů. Přestože se jazyk silbo v šedesátých letech dvacátého století téměř vytratil, nyní se stal opět populárním a na ostrově každý rok probíhá výroční hvízdací den. Jazyk však má svá omezení. „Můžete vést rozhovor, ale věcí, o kterých se dá mluvit, není mnoho,“ říká Juan Evaristo, místní studijní poradce.

Děti a spánek

„Rodiče musí stanovit nejen to, jak dlouho mohou děti školního věku zůstat vzhůru, ale také to, co mohou před spaním dělat,“ říká časopis Parents. „Sledování televize, hraní počítačových her a videoher nebo surfování na internetu jsou stimulující činnosti, kvůli nimž mysl dítěte ‚pracuje přesčas‘. A příliš mnoho mimoškolních činností jim zabraňuje dokončit své domácí úkoly v rozumnou dobu.“ Výzkum ukazuje, že nedostatečný spánek mívá na mladší děti jiný dopad než na dospělé — děti se stávají hyperaktivními a nezvladatelnými, kdežto dospělí se stávají ospalými a tichými. V důsledku toho nevyspalé děti ve škole ztrácejí schopnost soustředit se, dávat pozor, zapamatovat si, co se naučily, a řešit úlohy. Odborníci říkají, že rodiče by měli stanovit čas, kdy mají jít děti spát, a stanovit to jako prioritu — ne jako poslední možnost, když dětem dochází energie nebo když není co dělat.

AIDS na celém světě

Podle nové zprávy OSN se na celém světě „nakazilo virem HIV/AIDS již více než 50 milionů lidí — což odpovídá počtu obyvatel Spojeného Království — a 16 milionů lidí již zemřelo,“ říkají kanadské noviny The Globe and Mail. „Výzkum provedený v devíti afrických zemích odhalil, že nyní je touto chorobou nakaženo o 20 procent více žen než mužů“ a že „u dospívajících dívek [je] pětkrát větší pravděpodobnost, že se nakazí HIV/AIDS, než u dospívajících chlapců.“ Peter Piot, výkonný ředitel Spojeného programu OSN pro HIV/AIDS, popisuje situaci ve východní Evropě jako „explozivní“. Zpráva ukazuje, že „v bývalém Sovětském svazu se v posledních dvou letech počet lidí nakažených virem HIV více než zdvojnásobil, což je největší nárůst na světě“. Odborníci říkají, že se v tom odráží zvyšující se nitrožilní zneužívání drog v této oblasti. Více než polovina lidí, kteří jsou po celém světě infikováni virem HIV/AIDS, „se touto chorobou nakazila do svých 25 let a většina z nich zemřela před dosažením 35. roku života“.

 Ochranné krémy a rakovina

„Používání krémů s vysokým ochranným faktorem ukolébává lidi do falešného pocitu bezpečí a může zvýšit riziko rakoviny kůže,“ uvádějí londýnské noviny The Times. „To proto, že lidé tráví na slunci více času a vstřebávají více záření.“ Výzkumníci z Evropského onkologického ústavu v Miláně v Itálii zjistili, že ti, kdo používají krém s ochranným faktorem 30 tráví na slunci o 25 procent více času než ti, kdo používají krém s faktorem 10. Phillipe Autier, autor studie, říká: „Ochranný efekt krému používaného proti rakovině kůže, zvláště proti melanomu, se u většiny lidí neprokázal, ale existují přesvědčivé údaje, které ukazují na úzkou souvislost mezi délkou rekreačního opalování a rakovinou kůže.“ Zdravotníci nyní varují před delším pobytem na slunci, a to bez ohledu na ochranný faktor krému. Christopher New, vedoucí kampaně proti rakovině při Úřadu pro zdravotnickou osvětu v Británii, radí: „Nepřestaňte používat ochranné krémy, ale pamatujte, že byste je neměli používat proto, abyste se mohli opalovat déle.“

Ideální přeprava?

Tříkolky, které jsou také známé jako rikši, se v Indii používají po desetiletí. Časopis Outlook však uvádí, že zůstaly nezměněné — „mají těžkou dřevěnou konstrukci, velké litinové šasi, nešikovně nakloněná sedátka a jsou bez převodovky“. V posledních letech se proti jejich používání vznáší mnoho námitek kvůli vypětí, které to znamená pro řidiče, jimiž jsou většinou starší, podvyživení muži. Avšak nyní, když znečištění vzduchu v Indii dosahuje nebezpečného stupně, dostala rikša další šanci. Jedna firma v Dillí vyrobila typ, který je mnohem lehčí, má aerodynamický tvar, jenž snižuje odpor vzduchu, převodovku, díky níž se nemusí šlapat s takovou námahou, ergonomicky upravená sedla, řidítka, která snižují namáhání zápěstí, a prostornější, pohodlnější sedátka pro pasažéry. Podle T. Vineeta, vedoucího projektu, „se to hodí k dnešnímu líbivému politickému scénáři, v němž lidská práva a neznečištěná krajina jsou jen prázdnými frázemi“. Časopis Outlook uvádí: „Skromné rikši se mohou stát ideálním dopravním prostředkem 21. století.“

Nenahraditelná pošta

Až dodnes „nedokázala technika nahradit dopis,“ uvádějí noviny Le Figaro. V roce 1999 doručila francouzská poštovní služba rekordních 25 miliard dopisů. Z toho 90 procent dopisů tvořila obchodní pošta a pouhých 10 procent byla osobní korespondence. Téměř k polovině veškeré pošty byla přiložena nějaká forma reklamy, přičemž 98 procent dotázaných tvrdilo, že si ji pečlivě přečetlo. Devadesát tisíc francouzských pošťáků, z nichž je 40 procent žen, každý den podnikne více než 72 000 obchůzek a každý den doručí 60 milionů zaslaných dopisů.

Ustaraní pojišťovatelé

Francouzské noviny Le Monde uvedly, že rok 1999 byl „pro pojišťovnictví mizerným rokem“. Přírodní katastrofy napáchaly v roce 1998 škody za 90 miliard dolarů, přičemž 15 miliard dolarů hradily pojišťovny. Avšak rok 1999 — poznamenaný zemětřeseními v Turecku a na Tchaj-wanu, tajfuny v Japonsku, záplavami v Indii a ve Vietnamu a jinými pohromami — může stát pojišťovny mnohem víc. Pojišťovatelé si dělají starosti s tím, že se stále zvyšuje pravděpodobnost velkých katastrof v hustě zalidněných oblastech. Největší pojišťovací společnost na světě varuje před „zničujícími účinky“ globálního oteplování a před „následky, které má lidská činnost na klimatické podmínky“.

Mount Everest nyní ještě vyšší

„Mount Everest, nejvyšší hora na světě, je ještě vyšší, než si vědci dříve mysleli, a stále roste,“ říká nedávná zpráva agentury Reuters. „Horolezci za použití složitých satelitních systémů změřili výšku Mount Everestu a dospěli k údaji 8 850 metrů . . . To je o dva metry více, než byla původní oficiální výška 8 848 metrů naměřená v roce 1954.“ Novým měřením je stanovena výška vrcholu pokrytého sněhem. Výška skutečného skalního vrcholu bez sněhové pokrývky je stále neznámá. National Geographic Society tento nový údaj zanesla do svých map. Kromě toho, že se hora — a vlastně celé pohoří Himálaj — zvedá, pohybuje se také směrem na severovýchod k Číně, a to rychlostí 1,5 až 6 milimetrů za rok.