Přejít k článku

Přejít na obsah

Příběh dvou řek

Příběh dvou řek

Příběh dvou řek

OD NAŠEHO DOPISOVATELE V INDII

Dvě řeky, které jsou důležitými dopravními tepnami, poskytují obživu stamilionům lidí na indickém subkontinentu. Pramení nepříliš daleko od sebe v nejvyšším pohoří na světě, v oblasti ledovců, jejich toky majestátně plynou v délce více než 2 400 kilometrů a protékají převážně dvěma zeměmi. Každá z těchto řek se vlévá do jiného moře. Každá byla kolébkou nějaké starověké civilizace. Každá byla svědkem zrodu jednoho velkého náboženství. Obou si lidé velmi váží pro jejich dary a jedna z nich je uctívána až dodnes. Jak se jmenují? Indus a Ganga.

LIDSTVO potřebuje vodu, aby mohlo zůstat naživu a rozvíjet se, a proto se první civilizace objevovaly kolem řek. Řeky bývaly někdy personifikovány a zobrazovány v podobě bohů a bohyň, takže zprávy z rané doby mohou být opředeny mytologií. To rozhodně platí o dějinách Indu a Gangy, které se v Indii také říká Ganga Ma (matka Ganga).

Pro hinduisty i buddhisty je sídlem bohů hora Kailáš, která je vysoká 6 714 metrů, a nedaleké jezero Mánasaróvar. Dlouho panovala domněnka, že z tohoto jezera vytékají čtyři řeky z úst zvířat. Za lví řeku byl považován Indus a paví řekou byla Ganga.

Tibeťané neradi viděli cizozemské cestovatele. V roce 1811 však jeden anglický veterinář, který byl zaměstnancem Východoindické společnosti, toto území procestoval v nejrůznějším přestrojení. Napsal, že z Mánasaróvaru nevytéká žádná řeka, ačkoli do něj se vlévá několik horských říček. Prameny Indu a Gangy byly objeveny teprve až začátkem 20. století. Indus pramení v Tibetu severně od Himálaje a Ganga vytéká z ledové jeskyně na svazích Himálaje v severní Indii.

Vyšly odtud starověké civilizace

Předpokládá se, že nejstarší obyvatelé indického subkontinentu putovali směrem na východ až do údolí Indu. Zde archeologové objevili pozůstatky velmi vyspělé civilizace, například na nalezištích v Harappě a Mohendžodáru. V prvních desetiletích 20. století byl na základě těchto nálezů vyvrácen názor, že prvními osadníky Indie byly primitivní nomádské kmeny. Civilizace v okolí Indu byla před více než 4 000 lety přinejmenším na stejné úrovni jako civilizace v Mezopotámii, pokud nebyla ještě vyspělejší. Doklady o tom, že tam byly ulice rozmístěné ve tvaru mříže, mnohopodlažní domy, bloky obytných domů, vynikající kanalizace s vyzděnými kanalizačními a usazovacími jímkami, obrovské obilnice, chrámy a lázně pro rituální očišťování, to vše svědčí o rozvinuté městské civilizaci. Také se objevují známky toho, že existovalo obchodní spojení s Mezopotámií a se Středním východem a že Indus poskytoval možnost dostat se z vnitrozemí k Arabskému moři vzdálenému stovky kilometrů.

Zdá se, že městskou civilizaci v údolí Indu během staletí oslabily přírodní katastrofy — možná zemětřesení nebo velké říční záplavy. V tomto stavu mohla klást jen malý odpor invazi nomádských kmenů obvykle považovaných za Árijce, které se tam postupně valily ze střední Asie. Árijci většinu obyvatel měst odehnali od řeky, a tak se starověká kultura, jež se do té doby rozvinula kolem Indu, přesunula do jižní Indie, kde dnes drávidské kmeny nadále žijí jako jedna z hlavních indických etnických skupin.

Když árijské kmeny táhly na východ přes Indii, některé se začaly usazovat na pláních kolem Gangy. A tak se v severní Indii na základě rozdělení subkontinentu, které způsobili Árijci, rozvinula jedinečná kultura spojovaná především s řekou Gangou, kde z velké části zůstává dodnes.

Dvě řeky a dvě náboženství

Z archeologických nálezů je patrné, že náboženství vyznávané v údolí Indu bylo podobné náboženství vyznávanému v Mezopotámii. V rozvalinách měst kolem Indu byly objeveny nějaké pozůstatky z hinduismu, který byl dlouho považován za náboženství Árijců. Hinduistické náboženství vzniklo smíšením bohů a náboženských nauk z předárijského a árijského období. Pro Árijce byl posvátný nejprve Indus, ale když se stěhovali směrem na východ a usadili se u Gangy, začali místo Indu uctívat tuto řeku. V průběhu staletí na březích Gangy vznikala města, například Hardvár, Iláhábád a Váránasí. Tam bylo soustředěno hinduistické náboženství. Dnes k takovýmto centrům proudí miliony poutníků, aby se ponořili do vod Gangy — do vod, které jsou považovány za léčebné a očišťující.

Zatímco hinduismus vznikl na březích Indu, buddhismus má své kořeny u Gangy. Právě v Sárnáthu poblíž Váránasí přednesl své první kázání Siddhártha Gautama nazývaný Buddha. Říká se, že přeplaval Gangu ve značně širokém místě ještě ve svých devětasedmdesáti letech.

Jak vypadají tyto řeky v dnešní době?

Říční voda je dnes v mnohem kritičtějším stavu, než byla před 4 000 lety, kdy ke břehům Indu a Gangy přicházeli lidé proto, aby tam získali obživu. Tok řek musí být pečlivě regulován, aby mohly poskytovat obživu početnému obyvatelstvu Indie, Pákistánu a Bangladéše. (Viz mapu na stranách 16 a 17.) Je nezbytné uzavírat mezinárodní dohody, protože tyto řeky protékají několika zeměmi. Pákistán mimo jiné vystavěl pro zavlažování přehradu Tarbela, jejíž hráz je 3 kilometry dlouhá a 143 metrů vysoká. Tato hráz patří k největším na světě a obsahuje 148 500 000 krychlových metrů zeminy. Přehrada Farakka na Ganze zajišťuje dostatečný a stálý přítok vody do řeky kvůli zvýšenému lodnímu provozu v okolí kalkatského přístavu.

Stejně jako mnoho jiných řek má i Ganga velké problémy se znečištěním. Proto v roce 1984 indická vláda zahájila náročný program Ganga Action Plan. V tomto programu se věnovala pozornost přeměňování odpadních vod na hnojivo či bioplyn, odklánění kanalizačních stok vytékajících do řeky a výstavbě továren na zpracování chemického odpadu.

Obnovit původní krásu a čistotu všech řek na světě je však problém značně přesahující možnosti lidských organizací. Bůh však tento stav brzy napraví. Za vlády jeho Království ‚i řeky budou tleskat‘, protože celá země se změní v ráj. (Žalm 98:8)

[Rámeček a mapa na straně 16 a 17]

Mohutný Indus

Řeku Indus tvoří soutok mnoha menších vodních toků, a proto se vedou spory o to, kde leží její skutečný pramen. Je však jisté, že tato velká řeka pramení vysoko v Himálaji. Teče směrem na severozápad, 320 kilometrů se žene po Tibetské náhorní plošině, „střeše světa“, a postupně se do ní vlévají další přítoky. Když Indus protéká územím Ladákh a přibližuje se k hranicím Indie, prodírá se horami, vymílá úpatí skalních stěn a tak si hloubí koryto mezi pohořími Himálaj a Karákóram. Teď už na území Indie klesá v délce 560 kilometrů téměř o 3 700 metrů. Při tomto prudkém spádu putuje na sever a pak ostře mění směr kolem západního okraje Himálaje, kde se do něj vlévá velká řeka Gilgit valící se z Hindúkuše. Tyto vody potom proudí na jih a protékají Pákistánem. Indus si zuřivou silou proráží cestu mezi horami, klikatí se a kroutí, až se nakonec dostává do nížin a v nich protéká Paňdžábem. Jméno Paňdžáb znamená „Pět řek“, což je pět velkých přítoků — Bjás, Satladž, Ráví, Džihlam a Čanáb —, které se jako roztažené prsty obrovské ruky vlévají do Indu a společně s ním se valí ke konci jeho velkolepé cesty, která je delší než 2 900 kilometrů.

Uctívaná Ganga

Přibližně 100 kilometrů na jih od pramene Indu v Himálaji se na svou více než 2 500 kilometrů dlouhou pouť do Bengálského zálivu vydává Ganga. Z ledovcového výběžku, který leží v nadmořské výšce přes 3 870 metrů a který připomíná tlamu krávy, v hindštině se mu říká Gaumukh, se řinou prameny vytvářející vodní tok nazývaný Bhágírathí. U Déváprajágu, asi 214 kilometrů od pramene, se do něj vlévá další vodní tok, Alaknanda. Soutokem těchto dvou řek s dalšími řekami, s Mandákiní, Dhaulígangou a Pindarem, vzniká Ganga.

Když Ganga protéká indickým subkontinentem, vlévají se do ní další velké řeky, například v Indii u Iláhábádu Jamuna a v Bangladéši pak mohutná řeka Brahmaputra. Ganga se svými přítoky se jako vějíř rozprostírá po úrodné Indoganžské nížině a tuto čtvrtinu celého území Indie zavodňuje. Tento říční systém odvádí vodu z oblasti o rozloze 1 035 000 čtverečních kilometrů a v jednom z nejhustěji zalidněných území na světě poskytuje obživu asi třetině indické populace, která nyní již přesahuje jednu miliardu. V Bangladéši se Ganga tak rozšiřuje, že vypadá jako vnitrozemské moře, a je možné tam vidět všemožné druhy říční dopravy. Potom se rozděluje na několik velkých a spoustu menších řek a vytváří jednu z největších delt na světě.

[Mapa]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

PÁKISTÁN

Indus

Džihlam

Čanáb

Harappa

Satladž

Mohendžodáro

INDIE

Ganga

Jamuna

Iláhábád

Váránasí

Patna

Tibet

NEPÁL

BHÚTÁN

Brahmaputra

BANGLADÉŠ

Kalkata

[Podpisek]

Mountain High Maps® Copyright © 1997 Digital Wisdom, Inc.

[Obrázky]

Hindové se koupají v Ganze

[Podpisek]

Copyright Sean Sprague/Panos Pictures