Mladí lidé se ptají ...

Co musím udělat, aby se mi pobyt v cizině vydařil?

„Když jsem dorazila na letiště, chtěla jsem udělat jen jediné — jet domů! ... Ztratila jsem veškerou touhu po dobrodružství a veškerou radost z objevů. Zkrátka stýskalo se mi po domově víc než kdykoli předtím.“ (Uta)

POCIT, že je člověk úplně sám v cizí zemi, bývá děsivý. Jak ukázal předchozí článek z této série, mnozí mladí lidé však jsou rozhodnuti nějakou dobu žít v cizině. Někdo tam jde získat vzdělání nebo absolvovat určité školení. Někdo se chce naučit další jazyk. Někdo si zkrátka chce vydělat peníze. Jiní mladí lidé však odcházejí do cizích zemí proto, aby sloužili tam, kde je více potřeba zvěstovatelů Království.

Předpokládejme, že se pro pobyt v cizině rozhoduješ z rozumných důvodů, totiž z důvodů, z nichž je vidět, že bereš v úvahu své duchovní potřeby a cíle. * Co v tom případě můžeš udělat pro to, aby se tvůj pobyt vydařil?

Projevuj ochotu přizpůsobovat se

Za prvé se musíš ochotně přizpůsobovat. To neznamená, že odložíš křesťanské zásady nebo své duchovní návyky. Mohlo by to však znamenat zvyknout si na chuť nových jídel, naučit se nová pravidla společenského chování nebo vyzkoušet nové způsoby práce. Tyto nové zvyky se možná značně liší od způsobu práce u vás doma. Dal by se tu však dobře uplatnit Ježíšův příkaz „přestaňte soudit“. (Matouš 7:1) Žádná rasa ani kultura ve skutečnosti nemá právo prohlašovat se za nadřazenou. (Skutky 17:26) Stejně jako by starší lidé neměli kriticky srovnávat mladé lidi z dřívějších let s mladými lidmi z dnešní doby, tak ani mladí lidé v cizině by neměli kriticky srovnávat cizí zemi se zemí svého původu. (Kazatel 7:10) Zaměřuj se na pěkné věci, které ti může dosud neznámá země a kultura nabídnout. Kromě toho, čím dříve se naučíš místní jazyk, tím dříve si v té zemi začneš připadat jako doma.

Apoštol Pavel se ve své misionářské službě zdárně přizpůsoboval různým kulturám, protože se ochotně stal „lidem všeho druhu vším“. (1. Korinťanům 9:22) Podobný postoj může pomáhat v přizpůsobování i tobě. Adrianne, která pracuje jako dívka au pair, žije v Německu a vykonává domácí práce v jedné rodině výměnou za ubytování a stravu. Vypráví: „Musím být velmi pružná, protože nemohu čekat, že se druzí přizpůsobí mně.“

 ‚Stýská se mi po domově!‘

V prvních týdnech není nijak neobvyklé, jestliže pociťuješ smutek a stesk po domově. Bible ukazuje, že Jákob „silně prahnul po domu svého otce“, i když žil v cizí zemi už více než 20 let. (1. Mojžíšova 31:30) Nediv se tedy, máš-li někdy plačtivé chvíle. Budeš-li se však stále zabývat vzpomínkami na to, co jsi opustil, tvá smutná nálada se jedině prohloubí. (4. Mojžíšova 11:4, 5) Sklíčenost nejlépe překonáš, když se budeš snažit zvyknout si na nový denní režim a na nové prostředí. I když je dobré udržovat spojení s rodinou pomocí dopisů a telefonických rozhovorů, přesto by ti příliš časté volání domů mohlo bránit v přizpůsobování se novému domovu.

Mnozí mladí křesťané zjišťují, že nejúčinnějším prostředkem proti osamělosti je obnovit svůj běžný duchovní program. (Filipanům 3:16) O prvních týdnech svého pobytu v cizině Amber vypráví: „Těžko jsem to zvládala o večerech, kdy jsem neměla co dělat, a tak jsem se snažila studovat něco navíc nebo číst nějakou knihu.“ Dívka jménem Rachel, která je z Británie a pracuje jako au pair v Německu, z vlastní zkušenosti radí: „Okamžitě se zapoj do sboru. Ihned začni chodit na shromáždění.“ Zpočátku snad bude nutné, aby ti někdo pomohl dostat se tam. V křesťanském sboru však můžeš najít dobré přátele, kteří mohou být jako ‚bratři a sestry a matky‘. (Marek 10:29, 30)

Důležitou součástí dobrého duchovního programu je také aktivní účast na křesťanské evangelizační službě. Kazatelská služba ti nejen duchovně prospěje, ale také ti pomůže přizpůsobit se nové kultuře a novému jazyku.

A konečně stále se pravidelně modli a zachovej si pravidelný program osobního studia. To je nesmírně důležité, máš-li zůstat v dobrém duchovním stavu. (Římanům 12:12; 1. Timoteovi 4:15) Adrianne, o níž byla zmínka již dříve, si to právě proto zajistila tak, že si přivezla biblickou literaturu ve své mateřštině.

Bydlení v rodině hostitelů

Někteří mladí křesťané si vyjednali, že v době svého pobytu v cizině budou bydlet u věřících rodin. I když není možné očekávat, že rodina, kde bydlíš, převezme úlohu rodičů, přesto může být pro tebe dobrým společenstvím a zdrojem duchovního povzbuzení. (Přísloví 27:17)

I v tomto případě je pro zachování dobrého vztahu s rodinou, kde bydlíš, nezbytná otevřená komunikace. (Přísloví 15:22; 20:5; 25:11) Amber říká: „Bylo by dobré mít alespoň základní přehled o tom, co budeš muset dělat. Potřebuješ vědět, jaké představy mají tvoji hostitelé. A oni by se zase měli dozvědět, jaké představy máš ty.“ Zjisti si, jaká pravidla platí v domácnosti té rodiny a do jaké míry se očekává, že se budeš podílet na práci v domácnosti. Takové záležitosti by se měly důkladně prodiskutovat.

Do velmi problematické situace se dostaneš například tehdy, budeš-li pracovat pro rodinu, která nesdílí tvé náboženské přesvědčení. Tato rodina snad nechápe tvůj postoj k biblickým zásadám, a proto se možná ocitneš v situacích, kdy by mohlo hrozit, že se dopustíš kompromisu. (Přísloví 13:20) Požadavky týkající se plnění povinností v domácnosti by mohly být v rozporu s duchovními závazky, například s účastí na křesťanských shromážděních. Pokud by tě tedy nevyhnutelné okolnosti donutily zůstat u rodiny, která nesdílí  tvé náboženské přesvědčení, pak by bylo nutné udělat několik předběžných opatření.

Rachel doporučuje: „Postarej se, aby věděli, že jsi křesťan. Nejlepší je, když jim to co nejdříve poctivě řekneš.“ Jestliže svému zaměstnavateli objasníš svá náboženská a mravní měřítka, může to být pro tebe ochranou. Také by se od tebe měl dozvědět, jak důležitá jsou pro tebe křesťanská shromáždění a kazatelská služba. Ještě než začneš pracovat, je rozumné zajistit si, aby byly písemně stanoveny takové důležité věci, jako například pracovní doba, volno a plat. To může zabránit pozdějšímu zklamání.

Řešení problémů

I přes veškeré tvé úsilí může vzniknout nějaká nepříjemnost. Co když od tebe budou tvoji hostitelé například vyžadovat odchod z jejich bytu? To může být dost zdrcující. Jestliže dojde k nějakému nedorozumění, snaž se promluvit si o tom klidně a rozumně se svými hostiteli. (Přísloví 15:1) Ochotně připusť, že z tvé strany mohlo dojít k nějakým chybám. Tvoji hostitelé snad své mínění změní. V opačném případě si budeš muset najít jiné ubytování.

Některé problémy tě možná přinutí požádat někoho o pomoc. Například je možné, že se dostaneš do finančních potíží nebo že onemocníš. Možná nebudeš mít chuť sdělit svým rodičům, co se děje, ze strachu, že by přijeli a odvezli tě domů. Kromě toho jsou vzdáleni mnoho kilometrů a snad ani nevědí, jak řešit takovou situaci v cizí zemi. Místní sboroví starší však zřejmě mají zkušenosti s řešením podobných problémů a mohli by ti dát nějaké praktické rady. Snad ti také dokážou pomoci při rozhodování, zda jde o záležitost, o které by tvoji rodiče měli vědět.

Návrat domů

Navzdory těžkostem a problémům pro tebe může být přínosné, strávíš-li nějakou dobu v cizině, zejména pokud důvody tvého pobytu budou souviset s duchovními záležitostmi. Pochopitelně asi nastane čas, kdy se budeš muset vrátit domů. Andreas říká: „Měl jsem spoustu příjemných vzpomínek — nepříjemné brzy zapomenete —, a tak pro mě bylo velmi těžké odjet.“ Nečekej však, že tvoji přátelé nebo členové tvé rodiny doma teď náhle změní svůj způsob jednání jen proto, že se vracíš s novými postoji získanými v cizině. Kromě toho je nedráždi stálými připomínkami, jak se co dělá jinde. Je přirozené, že budeš chtít každému vyprávět své zážitky a dojmy, ale nepropadni sklíčenosti, nebude-li každý sdílet tvé nadšení.

Rozhodnutí žít nějakou dobu v cizině by se samozřejmě mělo brát vážně. Jestliže i potom, až tu záležitost prodiskutuješ se svými rodiči, dospěješ k závěru, že máš k přestěhování rozumné důvody, připrav se na to, že se setkáš s problémy a budeš se s nimi muset vyrovnávat. A je moudré, když si stejně jako před jakýmkoli jiným významným rozhodnutím ve svém životě nejprve spočítáš náklady. (Lukáš 14:28–30)

[Poznámka pod čarou]

[Rámeček a obrázek na straně 27]

Doporučená bezpečnostní opatření

● Pas, peníze a zpáteční lístek si schovej na bezpečné místo.

● Pořiď si fotokopie cestovního pasu, povolení ke vstupu do země nebo vstupního víza, zpáteční jízdenky a jiných důležitých dokladů. Jednu sadu těchto kopií si nech u sebe a jednu sadu pošli svým rodičům nebo přátelům doma.

● Stále měj u sebe telefonní čísla rodičů a přátel doma a rodiny, kde bydlíš.

● Vždy se chovej cudně k osobám opačného pohlaví — jak v rodině, kde bydlíš, tak ve škole, v zaměstnání nebo na jiných místech.

● Nauč se alespoň několik základních slov a slovních spojení v jazyce hostitelské země.

● Před odjezdem jdi na lékařskou prohlídku. Zajisti si dostatečnou zásobu všech potřebných léků.

[Obrázek na straně 26]

Jestliže v rodině, kde bydlíš, vznikne nějaké nedorozumění, v klidu si o něm promluv