Od našich čtenářů

Dvacáté století Vydání z 8. prosince 1999 bylo vynikající. Velmi užitečná pro mě byla zvláště série „20. století — Doba rozhodujících změn“. Byla velmi poučná a výstižná. Vzbudilo to ve mně touhu více se zaměřit na to, abych byla v těchto posledních dnech duchovně bdělá.

M. V., Filipíny

Únosy Hlavní myšlenka série článků „Únosy — Celosvětová hrozba“ byla velmi pěkná. (22. prosince 1999) Tento článek vyšel v době, kdy celý svět netrpělivě sledoval drama únosu letadla indických aerolinií, k němuž došlo 24. prosince. Přál bych si, aby odpovědní činitelé četli a uplatnili podněty, které jsou ve Vašem článku a týkají se toho, jak snížit počet únosů.

A. S., Indie

Oběť kómatu Děkuji Vám za zkušenost Mičiko Ogawové. („Naděje mi pomáhala vytrvat ve zkouškách“, vydání z 22. prosince 1999) K nehodě jejího manžela došlo v době, když mi bylo pět dní. Představa, že tento člověk je v bezvědomí skoro po celou dobu, co žiji, je zdrcující. Jehova určitě Mičiko pomáhal jak při výchově dvou synů, tak i v tom, aby tuto náročnou situaci vydržela.

L. N., Spojené státy

Tento článek na mě velice zapůsobil. Jsem sama a nedávno jsem se dověděla, že mám rakovinu. Když jsem si přečetla tento článek, měla jsem chuť obejmout Mičiko a poděkovat jí za to, že navzdory všem zkouškám zůstala Jehovovi věrná. Pokud jde o mě, zpočátku jsem chtěla, aby došlo k zázraku. Ale nyní chci stejně jako Mičiko jenom to, aby se děla Jehovova vůle.

M. S., Spojené státy

Bezkrevní medicína Série článků „Bezkrevní medicína — Poptávka se zvyšuje“ (8. ledna 2000) byla výsledkem nejnovějšího výzkumu. Chodím do zdravotní školy a časopis jsem dala jedné spolužačce a také jedné z učitelek. Obě dříve projevily určitou zaujatost proti svědkům Jehovovým. Potěšilo je však, že dostaly tyto články i další informace o svědcích Jehovových.

R. P., Švýcarsko

V roce 1998 byly moje dvě děti v autě, které havarovalo. Syn měl rozdrcenou nohu. Opakovaně prohlašoval, že nechce krev. Nemocnice však nebyla pro bezkrevní chirurgii vybavená. Byl převezen do jiné nemocnice, ale lékaři v této nemocnici nebyli ochotni ho operovat, dokud jeho hematokrit nestoupne na 35. (Klesl mu na 8,1.) Zaujali alibistický postoj, jako by čekali, zda zemře. Jakmile však použili bezkrevní postupy — zvýšenou polohu nohy, podávání erytropoetinu a tak dále —, jeho hematokrit stoupl na 35,8. Operace byla úspěšná, ale kvůli tomu, že se s léčbou otálelo, má syn značné trvalé následky. Přála bych si, aby každý lékař, chirurg i anesteziolog měl povinnost si tyto články přečíst.

L. L., Spojené státy

Je potěšující vědět, že mnozí lékaři jsou ochotni spolupracovat se svědky Jehovovými. Ihned odnesu tento časopis svému lékaři. Vím, že jej ocení.

U. M., Spojené státy

Tento článek vyšel přesně v době, kdy jsem měl naplánovanou operaci. Když se mi v důsledku rozsáhlého krvácení zhoršil krevní obraz, použil jsem tento časopis, abych personálu nemocnice a členům rodiny vysvětlil, proč nechci přijmout krev. Díky Jehovovi jsem se úplně uzdravil.

C. B., Spojené státy