Vidíte víc, než co vidí vaše oči?

DO NEPŘEHLEDNÉ zatáčky obvykle řidič auta nemůže vidět. Avšak pomocí zrcadla, které je v zatáčce umístěno, je možné zjistit, zda něco jede, a řidič se tak může vyhnout nehodě. Podobně nemohou lidé vidět neviditelného Stvořitele. Existuje nějaký způsob, jak zjistit, že někdo takový existuje?

Jeden pisatel v prvním století se zmínil o tom, jak můžeme postřehnout to, co nevidíme. Napsal: „[Boží] neviditelné vlastnosti jsou ... jasně patrné od stvoření světa, protože je lze pochopit z učiněných věcí, dokonce i jeho věčnou moc a Božství, takže jsou neomluvitelní.“ (Římanům 1:20)

Zamyslete se nad tím. Vidíte inteligenci, jež je patrná ve věcech, které jsou kolem nás a které lidé nejsou schopni vytvořit? Pomáhají vám tyto věci, abyste „očima porozumění“ viděli, že je zde někdo větší než člověk? Podívejme se na několik příkladů. (Efezanům 1:18, King James Version)

Učíme se ze stvořených věcí

Obdivovali jste někdy za bezměsíčné noci krásu třpytící se oblohy plné hvězd a byla pro vás svědectvím o Velkém Tvůrci? „Nebesa oznamují Boží slávu; a prostor vypráví o díle jeho rukou,“ prohlásil jeden starověký pozorovatel. „Když vidím tvá nebesa, díla tvých prstů, měsíc a hvězdy, které jsi připravil,“ přemítal tento muž, „co je smrtelný člověk, že ho chováš v mysli, a syn pozemského člověka, že se o něho staráš?“ (Žalm 8:3, 4; 19:1)

Je jen přirozené, že obdivujeme stvořitelská díla, jež jsou tak pozoruhodná, že je člověk nedokáže napodobit.  Slavný verš jedné básně říká: „Strom jedině Bůh sám udělá.“ Daleko úžasnější než strom je však vznik dítěte, jehož vývoj probíhá bez jakéhokoli tvůrčího vedení ze strany rodičů. Když se spermie otce spojí s vajíčkem matky, jsou v DNA nově vzniklé buňky rychle sestaveny plány k tomu, aby mohlo vzniknout dítě. O instrukcích v DNA je řečeno, že „kdyby byly vypsány, vyplnily by tisíc 600stránkových knih“.

A to je jen začátek. Původní buňka se rozdělí a vzniknou dvě, potom čtyři, osm a tak dále. Přibližně po 270 dnech se narodí dítě, které je tvořeno tisíci milionů živých buněk, jichž je více než 200 druhů. A uvědomte si, že původní buňka obsahovala informace potřebné nejen k vytvoření všech různých druhů buněk, ale i k tomu, aby byly vytvořeny přesně ve správnou dobu. Podněcuje vás to k tomu, abyste chválili našeho Stvořitele? Všimněte si, jakou chválu vyjádřil žalmista, který napsal: „Sám [jsi] vytvořil mé ledviny; držel jsi mě zastíněného v břiše mé matky. Budu ti chvalořečit, protože jsem podivuhodně udělán, způsobem, který vzbuzuje bázeň.“ (Žalm 139:13–16)

Lidé, kteří studují tyto „zázraky“, pociťují posvátnou úctu. Doktor James H. Hutton, bývalý prezident Lékařské společnosti státu Illinois a Chicaga, řekl, že žasl nad „zázračnou schopností [buněk] předávat dceřinným buňkám data, jež měla být reprodukována. Je určitě úžasné, že naši výzkumní pracovníci dokázali tyto věci pochopit. Ale naplánovat tyto jevy musela určitě nějaká Božská Inteligence.“

Doktor Hutton pokračoval: „Studium funkcí a poruch endokrinních žláz mě v rámci mé vlastní endokrinologické specializace utvrzuje v přesvědčení, že za takovou úžasnou složitost a funkčnost těchto životně důležitých orgánů musí být zodpovědná nějaká Božská Moc.“ A na závěr řekl: „Když se zamýšlím nad těmito zázraky, připadá mi, že je závažný důvod věřit, že nějaká všemocná a vševědoucí moc naplánovala tento vesmír, uvedla jej v chod a dohlíží na něj.“

Tyto postřehy doktor Hutton později doplnil o otázku: „Je to osobní Bůh, který věnuje pozornost každému vrabci, jenž spadne?“ A odpověděl: „Mám o tom určité pochybnosti. A nevěřím ani tomu, že On věnuje nějakou zvláštní pozornost mé relativně nevýznamné denní činnosti.“

Proč mnozí lidé uznávají, že v „zázracích“ stvoření je patrná inteligence, ale zpochybňují existenci osobního Boha, který se o lidstvo zajímá?

Skutečně se Bůh o nás stará?

Mnozí lidé usuzují, že kdyby byl nějaký Bůh, nepřipustil by, aby lidé tak trpěli. Běžná otázka, kterou lidé kladou, je tato: „Kde byl Bůh, když jsme ho potřebovali?“ Jeden člověk, který přežil masové vraždění prováděné nacisty ve druhé světové válce, byl utrpením, jež viděl, tak sklíčený, že řekl: „Kdybyste mohli olíznout mé srdce, otrávili byste se.“

Pro mnohé lidi je to tedy dilema. Jak uvedl starověký pozorovatel, o němž byla zmínka dříve, doklady o Stvořiteli jsou zjevné, když zkoumáme podivuhodný řád a konstrukci věcí. Jestliže je to Bůh, který se o nás stará, jak může připouštět takové hrozné utrpení? Máme-li to pochopit a uctívat Boha správným způsobem, musíme mít na tuto důležitou otázku uspokojující odpověď. Kde ji můžeme najít?

Vybízíme vás, abyste si opatřili výtisk brožury Skutečně se Bůh o nás stará? To, jak o ni můžete požádat, zjistíte na 32. straně tohoto výtisku Probuďte se! Domníváme se, že při pečlivém prozkoumání oddílů „Proč Bůh připustil utrpení“ a „Jaké následky měla vzpoura?“ dostanete uspokojující odpovědi.

[Obrázky na straně 10]

Vidíte v těchto věcech doklady o Stvořiteli?