Louis Braille — Přináší světlo vězňům temnoty

JAK si ceníte toho, že dokážete číst a psát? Někteří lidé to možná pokládají za samozřejmost, ale čtení a psaní je samotným základem učení. Jestliže člověk ztratil schopnost číst psané slovo, přišel o klíč k obrovské zásobárně poznání.

Nevidomým lidem bylo psané slovo po staletí nedostupné. Zájem o jejich postižení však v 19. století vedl jednoho upřímného mladého muže k tomu, aby vyvinul metodu komunikace, která jemu i milionům lidí otevřela nové možnosti.

Naděje pramení z tragédie

Louis Braille se narodil roku 1809 ve vesnici Coupvray ve Francii, asi 40 kilometrů od Paříže. Jeho otec Simon-René Braille se živil vyráběním postrojů. Mladý Louis si možná často hrával v otcově dílně. Jednou tam však došlo k hroznému úrazu. Louis držel nějaký ostrý nástroj, možná to bylo šídlo, a nechtě si jej vrazil do oka. Oko bylo nevyléčitelně poškozeno. Horší však bylo, že krátce nato se do jeho druhého oka dostala infekce. Ve věku pouhých tří let Louis úplně ztratil zrak.

Louisovi rodiče a místní farář Jacques Palluy se snažili dělat, co se dalo, a tak zařídili, aby se Louis mohl účastnit vyučování, které probíhalo v místní škole. Louis chápal většinu toho, co slyšel. Několik let patřil ve třídě k nejlepším studentům. Avšak to, co se nevidomý člověk může naučit metodami, jež jsou určeny pro lidi, kteří vidí, má své hranice. A tak byl Louis v roce 1819 zapsán do Královského ústavu pro nevidomou mládež.

Zakladatel tohoto ústavu Valentin Haüy jako první zavedl program, který měl nevidomým pomoci číst. Tento člověk toužil potřít převládající názor, že nevidomý člověk nemůže dostat školní vzdělání. K prvním pokusům, které Haüy udělal, patřilo vytlačení velkých plastických písmen na silném papíře. Tyto primitivní pokusy byly základem pro pozdější vývoj v tomto směru.

Braille se naučil číst velká plastická písmena v knihách Haüyovy malé knihovny. Uvědomil si však, že tento způsob učení je pomalý a nepraktický. Koneckonců, písmena byla určena pro oči, ne pro prsty. Ale brzy se měl objevit někdo, kdo si tato omezení uvědomoval.

Nápad z nečekaného zdroje

V roce 1821, když Louisovi bylo pouhých 12 let, navštívil ústav důstojník francouzského dělostřelectva ve výslužbě Charles Barbier. Předvedl zde určitý prostředek komunikace, kterému se říkalo noční písmo a později se označovalo jako sonografie. Toto písmo se mělo používat na bitevním poli. Byla to doteková metoda komunikace, při níž se využívaly vyvýšené body uspořádané pravoúhle do dvou sloupců a šesti řad. Tato koncepce, při které se využíval určitý kód k zachycení fonetického znění slov, měla ve škole velkou odezvu. Braille se tomuto novému přístupu nadšeně věnoval, a dokonce ho zdokonalil. Pokud však tento systém měl být skutečně praktický, musel v tom Braille pokračovat.  Do svého deníku si napsal: „Když mi o lidech, událostech, myšlenkách a doktrínách nic nepoví moje oči, musím najít jinou cestu.“

Následující dva roky Braille houževnatě pracoval na zjednodušení tohoto kódu. Nakonec vyvinul vytříbenou a elegantní metodu založenou na znacích, které měly tři body na výšku a dva na šířku. V roce 1824, ve věku 15 let, Louis Braille tento šestibodový systém dokončil. Brzy nato začal Braille v ústavu vyučovat a v roce 1829 svou jedinečnou metodu komunikace, která dnes nese jeho jméno, publikoval. Až na malá vylepšení se tento jeho systém dodnes v podstatě nezměnil.

Braillovo písmo se stává dostupným na celém světě

První kniha, která vysvětlovala systém vyvýšených bodů, který Braille vynalezl, vyšla koncem dvacátých let minulého století. Všeobecně byl však tento vynález přijímán jen velmi pomalu. Dokonce i v uvedeném ústavu se začal oficiálně používat až v roce 1854, tedy dva roky po Braillově smrti. Nakonec se však tato nesmírně kvalitní metoda stala populární.

Literaturu v Braillově písmu vydává několik organizací. Watchtower Society začala tento typ písma používat v roce 1912, když byl standardizován pro anglicky mluvící část světa. Watchtower Society dnes používá zdokonalené metody tisku Braillova písma a každý rok vydává v osmi jazycích miliony stránek, které se dostávají do více než 70 zemí. Vzhledem k rostoucí poptávce po biblické literatuře v Braillově písmu tato společnost svou výrobní kapacitu nedávno zdvojnásobila.

Díky obětavému úsilí jednoho chlapce před téměř 200 lety a zásluhou jednoduchého, dovedně vypracovaného Braillova písma je dnes psané slovo dostupné milionům lidí, kteří mají poškozený zrak.

[Rámeček a obrázky na straně 15]

JAK BRAILLOVO PÍSMO ČÍST

Braillovo písmo se čte pomocí jedné nebo obou rukou a to zleva doprava. Jednotlivé znaky jsou sestaveny ze 63 možných kombinací bodů. Každému písmenu a interpunkčnímu znaménku ve většině abecedních systémů tudíž lze přiřadit specifickou kombinaci bodů. Některé jazyky používají stručnou formu Braillova písma, kdy některé znaky mohou znamenat běžně se vyskytující kombinace písmen nebo celá slova. Někteří lidé zvládli Braillovo písmo tak dobře, že dokážou číst až 200 slov za minutu.

[Obrázky]

U prvních deseti písmen se používají jen body v horních dvou řádcích

U dalších deseti písmen se k původním deseti písmenům přidává jeden bod vlevo dole

U posledních pěti písmen se k prvním pěti písmenům přidávají dva body dole; výjimkou je písmeno „w“, protože bylo k francouzské abecedě přidáno později

[Podpisek obrázku na straně 14]

Portrét: © Maison Natale de Louis Braille - Coupvray, Francie/Foto Jean-Claude Yon