Od našich čtenářů

Rodiny bez otce Děkuji Vám za sérii článků „Rodiny bez otce — Jak se vymanit ze začarovaného kruhu“. (8. února 2000) Cítila jsem po rozvodu takovou zášť, že jsem chtěla bojovat o to, aby byla dcera svěřena výhradně do mojí péče. Díky těmto článkům jsem si však uvědomila, že moje dcera potřebuje mít se svým otcem co nejlepší vztah. Bojovat o svěření do péče není řešení.

L. D., Guam

Jsem se synem sama a vždy jsem se velmi snažila vychovávat ho podle biblických zásad. Můj bývalý manžel patří k lidem, které popisujete jako ‚chladně lhostejné‘, a o svého chlapce neprojevuje žádný zájem. Přesto jsem syna učila, aby otce miloval a měl k němu úctu, přesně jak to doporučuje Váš článek. Je velmi povzbudivé vědět, že dělám to, co je správné.

R. S., Brazílie

Moji rodiče se rozvedli, když mi bylo pět let. Otec nikdy neměl o své děti zájem. Někdy mám pocit, že než zažívat tu jeho lhostejnost, bylo by lepší, kdybych ho vůbec nepoznala. Díky Jehovovi jsem v útlém věku začala studovat Bibli se svědky Jehovovými. Poznání biblických pravd mi pomohlo čelit pocitům opuštěnosti a nevraživosti.

C. B., Portoriko

Je to již skoro sedm let, co sama vychovávám tři chlapce a je to občas velmi obtížné. Někdy je například velmi těžké chlapce zvládnout. Přesto je z celého srdce miluji a děkuji Jehovovi za to, že je mám. Nejstarší syn byl nedávno pokřtěn, takže to za to úsilí stojí. Články jako tento mě povzbuzují, abych v tom vytrvávala. Budu je číst často.

N. B., Kanada

Můj otec nás opustil, když mi bylo šest let. Je mi nyní 21 a teprve teď si uvědomuji, jak mě to ovlivnilo. Měla jsem z manželství velký strach, protože jsem si myslela, že nakonec by to asi dopadlo tak, že by mě muž opustil. Měla jsem také pocit, že nemohu muži nic nabídnout, protože nevím, jak vypadá fungující rodina. Tento článek mě však velmi potěšil. Díky tomu jsem si uvědomila, že jednou se mohu stát vyrovnanou, věrnou, milující manželkou.

E. V. W., Spojené státy

Problémy v přátelství Často jsem Vám chtěl napsat, ale nikdy jsem to neudělal. Právě jsem dočetl článek „Mladí lidé se ptají ... Proč mi kamarádka ublížila?“ (22. února 2000) Měl jsem se svým blízkým přítelem velký problém a zjistil jsem, že v sobě živím vůči němu hněv. Tento článek přišel v pravý čas.

C. V., Itálie

Jedna z mých přítelkyň mi ublížila. Tento článek mi pomohl vidět, že vzhledem k naší nedokonalosti občas jeden druhého nějak roztrpčíme. Udělala jsem to, co říkal článek, a s kamarádkou jsem tu záležitost vyřešila.

N. T., Trinidad

Je mi 18 let a mám dvě blízké přítelkyně. Jedna je mnohem starší než já a druhá je o dva roky mladší. Mezi mnou a tou mladší byly v poslední době určité problémy. Článek přišel v pravý čas. Text v Kolosanům 3:13 nám připomněl, že Jehova nám velkoryse odpouští velmi mnohokrát a že i my bychom měli odpouštět jiným lidem. Poslední odstavec mi pomohl pochopit proč. Každý z nás chce přece být jako přítel popisovaný v Příslovích 18:24 — ‚přilnout těsněji než bratr‘ nebo sestra.

W. C., Spojené státy