Životně důležitá role zdravotních sester

„Zdravotní sestra je člověk, který poskytuje výživu, podporuje a chrání — je to člověk připravený starat se o nemocné, zraněné a zestárlé.“ (Nursing in Today’s World — Challenges, Issues, and Trends, Ošetřovatelství v dnešním světě — Nároky, problémy a trendy)

K TOMU, aby byl někdo dobrou zdravotní sestrou, je sice nezbytná nesobeckost, ale to nestačí. Dobrá sestra musí mít také rozsáhlou průpravu a značné zkušenosti. Základním požadavkem je rok až čtyři roky studia, nebo i více, a praktická průprava. Jaké vlastnosti by však dobrá zdravotní sestra měla mít? Následuje několik výroků, které uvedli zkušení střední zdravotničtí pracovníci v rozhovoru pro časopis Probuďte se!

„Lékař pacienta léčí, ale zdravotní sestra se o něj stará. K tomu je často třeba podpořit pacienty, kteří jsou poničeni jak uvnitř, tak vně, například když se dozvědí, že mají chronickou nemoc nebo že brzy zemřou. Nemocnému člověku musíte být matkou.“ (Carmen Gilmartínová, Španělsko)

„Je nutné umět cítit bolest a strach, jak to cítí pacient, a chtít mu pomoci. Je zapotřebí laskavost a trpělivost. Stále musíte mít touhu po dalších poznatcích v ošetřovatelství a medicíně.“ (Tadaši Hatano, Japonsko)

„V posledních letech potřebují zdravotní sestry stále více odborných znalostí. Nezbytný je tudíž zájem o studium a nutná je i schopnost chápat studovanou látku. Zdravotní sestry se také musí rychle rozhodovat a okamžitě jednat, pokud to situace vyžaduje.“ (Keiko Kawaneová, Japonsko)

„Zdravotní sestra musí projevovat vřelost. Musí být shovívavá a umět se vcítit.“ (Araceli García Padillaová, Mexiko)

„Dobrá zdravotní sestra musí být svědomitá, všímavá a mimořádně kvalifikovaná. Pokud sestra není obětavá — má sobecké rysy nebo nelibě nese rady od těch, kdo jsou v lékařské hierarchii výše —, není přijatelná ani pro pacienty, ani pro spolupracovníky.“ (Rosângela Santosová, Brazílie)

 „Několik vlastností je nezbytných: pružnost, snášenlivost a trpělivost. Musíte mít také otevřenou mysl a dobře vycházet se spolupracovníky i s těmi, kdo jsou v lékařské hierarchii výše. Má-li si člověk udržet výkonnost, musí si rychle osvojovat nové dovednosti.“ (Marc Koehler, Francie)

„Musíte mít rádi lidi a skutečně chtít druhým pomáhat. Musíte být schopni zvládat stres, protože v péči o nemocného nesmíte udělat chybu. Musíte být přizpůsobiví, abyste udělali tutéž práci, i když někdy máte menší počet spolupracovníků — a ve stejné kvalitě.“ (Claudia Rijker–Bakerová, Nizozemsko)

Zdravotní sestry poskytují péči

Publikace Nursing in Today’s World uvádí, že „ošetřovatelství se zabývá péčí o člověka v různých zdravotních situacích. Medicínu tedy chápeme jako něco, co souvisí s léčbou pacienta, a ošetřovatelství se týká péče o něj.“

Zdravotní sestra tedy o pacienta pečuje. Je proto zřejmé, že o něj má zájem. Před nějakou dobou dostalo 1 200 zdravotních sester otázku: „Co je na práci zdravotní sestry nejdůležitější?“ Devadesát osm procent jich odpovědělo, že je to zajištění kvalitní péče.

Zdravotní sestry si někdy ani nejsou vědomy toho, co vlastně pro pacienty znamenají. Již citovaná Carmen Gilmartínová,  která je zdravotní sestrou dvanáct let, řekla pro časopis Probuďte se!: „Při jedné příležitosti jsem se přítelkyni svěřila s pocitem, že pro velmi nemocné pacienty nemohu mnoho udělat a že se pokládám jen za jakousi ‚náplast‘. Přítelkyně mi však odpověděla: ‚Je to ale velmi cenná „náplast“, protože když je člověk nemocný, ty jsi to, co potřebuje ze všeho nejvíc — totiž chápavá zdravotní sestra.‘“

Je ale třeba říci, že poskytování takové péče může pro zdravotní sestru, která pracuje deset nebo více hodin denně, znamenat velikou zátěž. Co tyto obětavé lidi vedlo k tomu, že se stali zdravotními sestrami?

Proč být zdravotní sestrou?

Redaktor časopisu Probuďte se! položil zdravotním sestrám z celého světa tuto otázku: „Co vás vedlo k tomu, že jste se stala zdravotní sestrou?“ Uvádíme některé odpovědi:

Terry Weathersonová je zdravotní sestrou 47 let. Nyní pracuje jako specializovaná zdravotní sestra na lůžkovém oddělení urologické kliniky nemocnice v Manchesteru v Anglii. Vypráví: „Vyrůstala jsem jako katolička a chodila jsem do katolické internátní školy. Jako dívka jsem se rozhodla, že se chci stát buď jeptiškou nebo zdravotní sestrou. Měla jsem touhu sloužit jiným lidem. Možná to nazvete posláním. Jak můžete vidět, ošetřovatelství zvítězilo.“

Čiwa Macunagaová z Saitamy v Japonsku řídí již osm let vlastní kliniku. Říká: „Držela jsem se názoru svého otce, že ‚nejlepší je naučit se takový obor, který člověku poskytne práci na celý život‘. Tak jsem si vybrala dráhu zdravotní sestry.“

Ecuko Kotaniová z Tokia, která je vrchní sestrou a 38 let pracuje ve zdravotnictví, řekla: „Když jsem ještě chodila do školy, otec zkolaboval a ztratil hodně krve. Když jsem otce v nemocnici opatrovala, rozhodla jsem se, že v budoucnosti chci být zdravotní sestrou, abych mohla pomáhat nemocným lidem.“

Jiné lidi motivovala vlastní zkušenost z doby, kdy oni sami byli nemocní. Eneida Vieyraová, zdravotní sestra v Mexiku, říká: „Když mi bylo šest let, byla jsem dva týdny v nemocnici se zánětem průdušek a tehdy jsem se rozhodla, že chci být zdravotní sestrou.“

Je zřejmé, že být zdravotní sestrou vyžaduje velkou obětavost. Podívejme se blíže na to, co je na této ušlechtilé profesi náročné, ale i uspokojující.

Jakou radost to přináší

Jakou radost přináší zdravotní sestře její práce? Odpověď na tuto otázku závisí na konkrétní oblasti, ve které pracuje. Porodní asistentky například mají pocit uspokojení při každém porodu, který proběhl dobře. „Je nádherné být při porodu zdravého dítěte,  na jehož vývoj jste dohlíželi,“ říká jedna porodní asistentka z Nizozemska. Jolanda Gielen-Van Hooftová, která je také z Nizozemska, říká: „Porod je jedna z nejkrásnějších věcí, kterou určitá dvojice — i zdravotník — mohou zažít. Je to zázrak.“

Rachid Assam z Dreux ve Francii je střední zdravotnický pracovník s atestací pro anesteziologii a je mu něco přes čtyřicet let. Proč se mu jeho práce líbí? Kvůli „uspokojení z toho, že člověk přispěl k úspěšnému průběhu operace, a kvůli tomu, že má profesi, která je úžasná a stále postupuje dopředu,“ říká Rachid. Isaac Bangili, rovněž z Francie, uvádí: „Velmi na mě působí vděčnost pacientů  a jejich rodin, zvláště když se nám podaří ve vypjatých situacích pacienta zachránit, ačkoli to vypadalo beznadějně.“

Jedno takové vyjádření díků dostala Terry Weathersonová, o které byla zmínka dříve. Jedna vdova jí napsala: „Musím se při této příležitosti opět zmínit o tom, jakou pomocí pro nás během Charlesovy nemoci bylo, když jste nám svou přítomností dodávala klid a jistotu. Vaše vřelost rozptylovala naši sklíčenost a stala se skálou, z níž jsme čerpali sílu.“

Jaké nároky to klade

Práce zdravotní sestry však s sebou nese nejen radost, ale také velké nároky. Zdravotní sestra nesmí udělat chybu. Kdykoli podává léky, odebírá krev, zavádí nitrožilní kanylu nebo s pacientem jakkoli pohne, musí být mimořádně opatrná. Nesmí se zmýlit — a to platí zvláště v zemích, kde běžně dochází k soudním sporům. Někdy se však zdravotní sestra ocitne v obtížné situaci. Předpokládejme například, že sestra se domnívá, že lékař pacientovi předepsal nesprávný lék nebo vydal pokyn, který není ku prospěchu pacienta. Co může sestra dělat? Oponovat lékaři? K tomu je zapotřebí odvaha, takt a diplomacie — a je s tím spojeno určité riziko. Žel, někteří lékaři reagují nelaskavě na podněty od těch, které pokládají za podřízené.

Co si v tomto směru uvědomily některé zdravotní sestry? Barbara Reinekeová z Wisconsinu v USA, která působí jako diplomovaná zdravotní sestra 34 let, řekla Probuďte se!: „Zdravotní sestra musí být statečná. Především je za každý podaný lék či provedenou léčbu a za škodu, kterou tím způsobí, právně zodpovědná. Musí být schopná odmítnout  pokyn lékaře, pokud má pocit, že to je mimo rámec její působnosti, nebo pokud se domnívá, že pokyn není správný. Ošetřovatelství již není tím, čím bylo v době Florence Nightingaleové, dokonce ani tím, čím bylo před padesáti lety. Zdravotní sestra nyní musí rozpoznat, kdy lékaři říci ne a kdy trvat na tom, aby se lékař šel na pacienta podívat, i když je to uprostřed noci. Pokud se však sestra mýlí, musí mít dostatečně hroší kůži, aby snesla vyplísnění, které od lékaře může dostat.“

Další problém, s nímž se zdravotní sestry setkávají, je násilí v jejich zaměstnání. Podle zprávy z Jižní Afriky bylo u středního zdravotnického personálu „zjištěno, že na pracovišti je vystaven většímu nebezpečí týrání a násilí. Pravděpodobnost napadení v práci je u zdravotních sester vyšší než u vězeňských dozorců nebo policistů a 72% všech zdravotních sester se necítí chráněno před napadením.“ Podobnou situaci uvádí zpráva z Británie, kde 97 zdravotních sester dotázaných v nedávném průzkumu znalo nějakou sestru, která byla v předchozích letech fyzicky napadena. Proč k takovému násilí dochází? Tento problém často vzniká u pacientů, kteří jsou pod vlivem drog nebo jsou opilí, anebo u těch, kdo jsou zdrceni zármutkem.

Zdravotní sestry také zápasí s vyčerpáním, které je způsobeno stresem. Jedním faktorem je nedostatek personálu. Jestliže svědomitá zdravotní sestra nemůže kvůli pracovnímu přetížení poskytnout pacientovi přiměřenou péči, brzy to u ní vede ke stresu. Tuto situaci se snaží vyřešit tak, že si jednak nedělá žádné přestávky a jednak pracuje přesčas, což má za následek ještě větší frustraci.

Nemocnice na celém světě mají nedostatek personálu. „V našich nemocnicích je nedostatek zdravotních sester,“ říká madridský časopis Mundo Sanitario. „Každý, kdo někdy potřeboval zdravotní péči, ví, jak jsou zdravotní sestry důležité.“ Co je příčinou tohoto nedostatku sester? Potřeba šetřit penězi! Tatáž zpráva uvádí, že v madridských nemocnicích chybí 13 000 středních zdravotnických pracovníků.

Dalším důvodem, který vede ke stresu, je to, že směny jsou často velmi dlouhé a platy  velmi nízké. Noviny The Scotsman uvedly: „Podle odborového svazu veřejných služeb Unison má více než pětina britských zdravotních sester a čtvrtina pomocného personálu druhé zaměstnání, aby se uživila.“ Tři čtvrtiny zdravotních sester mají pocit, že nejsou dostatečně placeny. Mnohé proto uvažují, že tuto profesi opustí.

Existuje ještě řada dalších faktorů, které přispívají ke stresu zdravotních sester. Na základě vyjádření, která získalo Probuďte se! od zdravotních sester na celém světě, může na ně mít deprimující vliv smrt pacienta. Magda Souangová je egyptského původu a pracuje v Brooklynu v New Yorku. Na otázku, co je na její práci nejtěžší, odpověděla: „To, že v průběhu deseti let jsem byla přinejmenším u třiceti pacientů v posledním stadiu nemoci a starala jsem se o ně skoro do smrti. To člověka vyčerpá.“ Není divu, že jeden pramen říká: „Neustále se věnovat pacientům, kteří zemřou, může stát ohromné množství citové a tělesné energie.“

Budoucnost zdravotnických pracovníků

Rozvoj a vliv technologie zvyšuje požadavky na ošetřovatelskou oblast. Je náročné sloučit techniku a lidskost — humánní jednání s pacienty. Žádný přístroj nikdy nemůže nahradit porozumění a soucit projevený zdravotní sestrou.

Jeden časopis uvádí: „Ošetřovatelství je profese, která je věčná. . . . Dokud bude lidstvo existovat, bude vždy zapotřebí péče, soucitu a pochopení.“ Zdravotní sestra tuto potřebu uspokojuje. Pokud jde o zdravotní péči, je však mnohem lepší důvod pro optimismus. Bible ukazuje, že přijde doba, kdy nikdo neřekne: „Jsem nemocný.“ (Izajáš 33:24) V novém světě, který Bůh zaslíbil, nebude potřeba lékařů, zdravotních sester ani nemocnic. (Izajáš 65:17; 2. Petra 3:13)

Bible také slibuje, že ‚jim Bůh setře každou slzu z očí a smrt již nebude a nebude již ani truchlení ani křik ani bolest. Dřívější věci pominuly.‘ (Zjevení 21:3, 4) Prozatím bychom však měli být vděčni za pozornost a oběti, které po celém světě přinášejí miliony zdravotních sester, bez nichž by pobyt v nemocnici byl zcela jistě daleko méně příjemný, ne-li nemožný. Jak vhodná je tedy otázka: „Co bychom si bez zdravotních sester počali?“

[Rámeček a obrázek na straně 6]

Florence Nightingaleová — zakladatelka moderního ošetřovatelství

Florence Nightingaleová se narodila roku 1820 v Itálii bohatým rodičům britského původu a v dětství byla hýčkána. Mladá Florence odmítla nabídky k sňatku a věnovala se studiu zdraví a péči o chudé. Přes odpor svých rodičů Florence přijala místo na škole pro ošetřovatelky v německém Kaiserswerthu. Později studovala v Paříži a ve třiatřiceti letech se stala ředitelkou ženské nemocnice v Londýně.

Před nejnáročnějším úkolem však stála, když se dobrovolně přihlásila, že bude pečovat o zraněné vojáky na Krymu. Zde musela se skupinou 38 ošetřovatelek vyčistit nemocnici plnou krys. Byl to nelehký úkol, protože zpočátku tam nebylo žádné mýdlo, ani umývadlo, ani ručníky, a nebylo dost lůžek, matrací ani obvazů. Florence a její spolupracovnice se tohoto úkolu chopily a tak se koncem války začalo s celosvětovou reformou ošetřovatelství a řízení nemocnic. V roce 1860 založila Ošetřovatelskou školu F. Nightingaleové při nemocnici svatého Tomáše v Londýně — první ošetřovatelskou školu, která nebyla církevní. Než v roce 1910 zemřela, byla mnoho let upoutána na lůžko. Stále však psala knihy a brožurky a jejím cílem bylo zlepšit úroveň zdravotní péče.

Někteří lidé mají k altruistickému obrazu Florence Nightingaleové výhrady a tvrdí, že přinejmenším stejnou úctu za přínos v ošetřovatelství si zaslouží i jiné ženy. Pověst Florence byla navíc předmětem ostrých diskusí. Podle knihy A History of Nursing (Dějiny ošetřovatelství) někteří lidé tvrdí, že byla „náladová, panovačná, umíněná, vznětlivá a arogantní“, kdežto jiní lidé zase byli oslněni jejím „vtipem a šarmem, její úžasnou vitalitou a protiklady její osobnosti“. Ať již byla její osobnost jakákoli, jedna věc je jistá — její techniky ošetřovatelství a řízení nemocnice se rozšířily do mnoha zemí. Je pokládána za zakladatelku ošetřovatelské profese, jak ji známe dnes.

[Obrázek]

Nemocnice svatého Tomáše po zřízení Ošetřovatelské školy F. Nightingaleové

[Podpisek]

S laskavým svolením National Library of Medicine

[Rámeček a obrázek na straně 8]

Odborná kvalifikace zdravotnických pracovníků

Zdravotní sestra: „Člověk, který je speciálně vyškolen ve vědecky podložené zdravotní péči a splňuje předepsané normy vzdělání a klinické způsobilosti.“

Diplomovaná zdravotní sestra: „Absolvent zdravotní školy, který je po složení zkoušky před státní komisí zkoušejících v oboru zdravotní péče legálně oprávněn vykonávat praxi.“

Specializovaná zdravotní sestra: „Diplomovaná zdravotní sestra s vyšším stupněm poznatků, dovednosti a způsobilosti v určité specializované oblasti zdravotní péče.“

Porodní asistentka: „Člověk, který má vzdělání ve dvou oborech, totiž zdravotní péči a porodnictví.“

Sanitář: „Člověk, který má praktické zkušenosti s péčí o nemocné, ale není absolventem žádné zdravotní školy.“

Ošetřovatel: „Absolvent ošetřovatelské školy. . ., který je legálně oprávněn pracovat jako ošetřovatel nebo odborný střední zdravotnický pracovník.“

[Podpisky]

Na základě publikace Dorland’s Illustrated Medical Dictionary

UN/J. Isaac

[Rámeček a obrázky na straně 9]

‚Základní složka zdravotní péče‘

Generální ředitelka Světové zdravotnické organizace, dr. Gro Harlem Brundtlandová, řekla v červnu 1999 na konferenci ke stému výročí založení Mezinárodní rady sester:

„Zdravotní sestry jsou klíčovými pracovníky zdravotnictví a mají tak jedinečnou příležitost jednat jako mocní obhájci zdraví naší planety. . . . Zdravotní sestry a porodní asistentky již ve většině státních zdravotnických systémů tvoří 80% všech kvalifikovaných zdravotních sil, a tak představují mocnou sílu, která by případně mohla zavést změny, jež jsou zapotřebí pro Zdraví pro všechny ve 21. století. Skutečně, to co dělají ve zdravotních službách, představuje celé spektrum zdravotní péče. . . . Je jasné, že zdravotní sestry jsou základní složkou většiny zdravotnických týmů.“

Bývalý mexický prezident Ernesto Zedillo Ponce de León vyjádřil v jednom ze svých projevů zvláštní pochvalu zdravotním sestrám v Mexiku: „Den co den . . . své nejlepší poznatky, porozumění, svou práci věnujete zachování a obnovení zdraví Mexičanů. Den co den poskytujete těm, kdo to potřebují, nejen profesionální pomoc, ale také útěchu, která pramení z vašeho laskavého, hluboce humánního postoje a vašeho nasazení. . . Jste největší složkou našich zdravotnických institucí. . . Každý zachráněný život, každé očkované dítě, každý dobře vedený porod, každý rozhovor o zdraví, každá léčba, každý pacient, kterému se dostane pozornosti a plné pomoci, to vše je výsledkem práce našeho ošetřovatelského personálu.“

[Podpisky]

UN/DPI Foto od Grega Kinche

UN/DPI Foto od Evana Schneidera

[Rámeček a obrázek na straně 11]

Uznalý lékař

Doktor Sandeep Jauhar z newyorské presbyteriánské nemocnice přiznává, že schopným zdravotním sestrám je vděčný. Jistá zdravotní sestra ho taktně přesvědčila, že jeden umírající pacient potřebuje více morfia. Lékař napsal: „Dobrá zdravotní sestra lékaře také učí. Sestry na specializovaných složkách, jako je například jednotka intenzivní péče, patří k nejlépe vyškoleným odborným pracovníkům v celé nemocnici. Když jsem začínal jako sekundář, učily mě zavádět katétr a nastavovat respirátor. Řekly mi, kterým lékům se mám vyhýbat.“

Doktor Jauhar pokračuje: „Zdravotní sestry poskytují pacientům nezbytnou psychickou a citovou oporu, protože s nimi tráví většinu času. . . . Jen málokdy reaguji tak rychle, jako když mi sestra, které důvěřuji, řekne, že se okamžitě musím podívat na pacienta.“

[Obrázek na straně 7]

„Měla jsem touhu sloužit jiným lidem.“ (Terry Weathersonová, Anglie)

[Obrázek na straně 7]

‚Když jsem v nemocnici opatrovala otce, rozhodla jsem se, že chci být zdravotní sestrou.‘ (Ecuko Kotaniová, Japonsko)

[Obrázek na straně 7]

‚Porod je jedna z nejkrásnějších věcí, kterou porodní asistentka může zažít.‘ (Jolanda Gielen-Van Hooftová, Nizozemsko)

[Obrázek na straně 8]

Porodním asistentkám přináší jejich práce radost a uspokojení