Přejít k článku

Přejít na obsah

Návštěva čínské lékárny

Návštěva čínské lékárny

Návštěva čínské lékárny

KWOK KIT je několik dnů nemocný, a tak se rozhodl, že půjde k „doktorovi“. Jako Číňan dává přednost doktorovi, který se věnuje tradiční čínské medicíně. Jeden rodinný přítel zná doktora, který má za rohem obchod s bylinami a který jej také provozuje. Přítel říká Kwoku Kitovi, že doktor mu může namíchat bylinkový čaj, a ten jeho potíže vyléčí.

V Číně — stejně jako ve většině zemí jihovýchodní Asie — je návštěva u doktora něco zcela jiného než v západních zemích. Na Západě se člověk nejprve k doktorovi objedná, potom přijde do ordinace, projde vyšetřením a dostane předpis. Pacient potom musí jít do lékárny, kde dostane lék. U čínského doktora je postup mnohem jednodušší. Přijdete do obchodu s bylinami, kde je téměř vždy místní herbalista, který je také doktorem čínské medicíny. Může vás vyšetřit, diagnostikovat váš problém, odvážit předepsané byliny a říci vám, jak to brát — a to vše při jedné krátké návštěvě. *

Bylinky jako lék?

Většina lidí na Západě je zvyklá na tablety, kapsle a injekce, ale to jsou relativně nové formy léků. Po tisíce let lidé spoléhali na přírodní způsoby léčení. Hebrejští lékaři v biblických dobách například používali léčebné prostředky jako olej, balzám a víno. (Izajáš 1:6; Jeremjáš 46:11; Lukáš 10:34) K léčbě boláků se zjevně používaly teplé obklady ze sušených fíků. (2. Královská 20:7)

V podstatě téměř každý národ nebo lid v určitou dobu používal k léčbě nemocí byliny a různé druhy léčivých přípravků. Dokonce i mnohé druhy koření, které se dnes používají při vaření, byly původně používány pro svou léčivou hodnotu. Nedá se říci, že tyto postupy byly vždy úspěšné. Naopak, často s nimi byly spojeny pověry a neznalost. Nicméně jsou to metody léčení nemocných, které existují již celá tisíciletí. Z rostlin pocházejí dokonce i některé dnes zcela běžně používané léky.

Teorie a praxe čínské medicíny

Léčba nemocí rostlinnými léky je nedílnou součástí čínských dějin. Lidová tradice říká, že Chuang-ti, Žlutý císař, vytvořil Nej-ťing — jakýsi kánon interní medicíny, který léčitelé v Číně používají dodnes. * Toto dílo, o jehož době vzniku se diskutuje, se zabývá řadou námětů, o nichž pojednává rovněž leckterá západní lékařská kniha. Kánon se zabývá nejen příčinami, příznaky, diagnózou, léčbou a prevencí, ale také stavbou a jednotlivými funkcemi těla.

Většinu oborů činnosti v jihovýchodní Asii a také teorii a praxi čínské medicíny výrazně ovlivňuje princip jin a jang. V tomto případě jin představuje chlad a jang horko — ale představují i mnoho dalších opačných vlastností. * Pro diagnózu a léčení se navíc berou v úvahu meridiánové body na těle, které mají spojitost s akupunkturou. U pacienta se má kompenzovat nerovnováha mezi jin a jang, a tudíž jsou mu předepisovány takové byliny a typy jídla, které jsou pokládány buď za studené, nebo za horké.

Pacient s horečkou je například považován za horkého, takže jsou mu předepisovány byliny, které údajně chladí. Přestože se o principu jin a jang možná již konkrétně nemluví, dosud se používá ke stanovení léčby pacienta. Jak ale doktor čínské medicíny dospěje k diagnóze? A jak vlastně vypadá obchod s bylinkami? To zjistíme, když půjdeme s Kwokem Kitem do obchodu, který mu doporučil jeho přítel.

Exotický obchod s bylinkami

To je ale překvapení! Kwok Kit dnes musí čekat, než přijde na řadu. Zdá se, že je epidemie chřipky či nachlazení, protože před ním jsou dva pacienti. Zatímco čekáme, rozhlédněme se po obchodě.

To, co jako první při příchodu upoutalo naši pozornost, byly hromady sušeného zboží — hub, hřebenatek, plžů, fíků, ořechů a dalších poživatin — vystaveného v otevřených bednách u vchodu. Ano, k dostání jsou zde i potraviny. Některé z nich však mohou být také součástí léků.

Při prohlížení těchto věcí vidíme dva zasklené výkladní pulty po obou stranách úzkého krámku. V těchto pultech jsou vzácné nebo speciální byliny, minerály a sušené části zvířat, za které se požaduje vysoká cena. Při bližším pohledu vidíme jelení parohy, perly, sušené ještěrky a mořské koníky, ale také jiné exotické věci. V těchto výkladních skříních bylo ještě před několika lety možné najít také rohy nosorožců, medvědí žlučník a podobné části zvířat, ale využívat tyto věci je nyní zakázáno.

V jiném koutě obchodu jsou sáčky se směsí bylin pro běžná onemocnění, jako je rýma a podrážděný žaludek, ale také kolekce čínských bylinných léčiv v lahvích. Stačí říci prodavači nebo příručímu, jaký problém máte, a on vám buď doporučí nějaký produkt v láhvi nebo vám dá směs bylin v sáčku a řekne vám, jak si to máte doma připravit.

Podél jedné stěny za prodavačem jsou police, na kterých je řada vysokých skleněných džbánů obsahujících různé sušené kořeny, listy a větvičky. Tyto byliny jsou stálým zákazníkům známy a lze je koupit k vaření, nebo k tomu, aby se člověk léčil sám. Na druhé straně obchodu je až ke stropu skříň s mnoha řadami často používaných zásuvek. Říká se jí paj-c-kuej neboli „skříň stovky dětí“, protože tento typ skříně na byliny může mít sto i více zásuvek. Zásuvky umožňují rychlý přístup k bylinám, které se předepisují velmi často, a ty nejčastěji používané bylinky jsou na nejpřístupnějším místě. Není nic neobvyklého, že tyto zásuvky nejsou označeny. Zkušení prodavači vědí přesně, kde která bylina je.

Všimněte si, jak obratně prodavač odvažuje bylinky ženě, kterou obsluhuje. Používá k tomu jemné, ale přesné asijské váhy — je to hůl opatřená stupnicí, na jednom jejím konci visí na třech šňůrkách kulatá miska a na druhém konci je pohyblivé závaží. Prodavač ví, že některé druhy bylin mohou být smrtelné, když je člověk požije v nadměrném množství, a tak musí při odvažování dávat pozor. Ne všechno se však váží. Právě ho vidíme, jak z různých zásuvek bere přibližně po půl hrsti od několika bylinek a dává je na list papíru, aby to zabalil. Ano, vidíte dobře, tento předpis obsahuje také kutikuly neboli schránky cikád. Prodavač to vše zabalí a říká ženě, jak si má tento nápoj připravit.

Léky z bylin se připravují a užívají různými způsoby. Některé jsou ve formě prášku. Pacient je rozpustí v horké vodě a potom dávku vypije. Některé jsou ve formě pasty. Ty se užívají s medem nebo v nějakém druhu lihoviny. Této ženě však bylo řečeno, aby použila nejznámější metodu přípravy, totiž odvar. To znamená, že byliny bude asi hodinu vařit v keramické nádobě. Potom se vždy po několika hodinách z této směsi trochu napije. Pokud by žena později chtěla tento lék doplnit, stačí když si přijde do krámku pro další zásobu.

Kwok Kit je konečně na řadě. Ne, doktor mu neměří krevní tlak ani mu neposlechne srdce. Ptá se však Kwoka Kita, jaké má příznaky. Jak spí? Jaké má zažívání, chuť k jídlu, co jeho útroby, teplota a jaký je stav i barva jeho kůže? Doktor mu zblízka prohlédne oči a barvu různých částí jazyka. V několika polohách a různým tlakem nyní na obou zápěstích měří Kwoku Kitovi pulz — předpokládá se, že tímto postupem pozná stav různých orgánů a částí těla. Cože?! Lékař si všímá dokonce každého neobvyklého pachu, který zjistí! A verdikt? Není překvapující. Kwok Kit má chřipku. Potřebuje klid na lůžku a mnoho tekutin s předepsanými bylinami, které si má vařit a pít. Výsledný bylinný čaj bude sice hořký, ale udělá se mu po něm lépe. Doktor Kwoku Kitovi nejen řekne, jaké potraviny by neměl jíst, ale dokonce mu laskavě předepíše švestkovou zavařeninu, aby Kwok Kit měl po požití léku příjemný pocit v ústech.

Kwok Kit vychází s balíčkem léčivých rostlin. Návštěva u doktora a lék jej stály necelých 20 dolarů, což není mnoho. Byliny sice nezpůsobí žádné zázračné vyléčení, ale za několik dnů by Kwok Kit měl být v pořádku. Nesmí však udělat chybu, kterou někdy lidé dělají v domnění, že lépe znamená více. Není nic neobvyklého slyšet, že u některých lidí došlo k těžkým reakcím, protože se určitou bylinou předávkovali.

V některých zemích je málo norem nebo nejsou žádné normy, které by stanovovaly pravidla jak pro byliny, tak pro ty, kdo provozují tradiční čínskou medicínu. To otevřelo cestu k šarlatánství s bylinami, a dokonce i k prodeji nebezpečných bylinných směsí, které jsou vydávány za léky. Je tedy pochopitelné, že když si asijští pacienti mají zvolit tradičního čínského doktora, mnozí spoléhají na doporučení příbuzných a blízkých přátel.

Samozřejmě, že žádná léčba — ať to jsou léčivé rostliny nebo západní léky — nemůže vyléčit všechny nemoci. Nicméně čínská lékárna a její doktor používající tradiční medicínu je i nadále nedílnou součástí života v Asii.

[Poznámky pod čarou]

^ 3. odst. Probuďte se! nedoporučuje žádnou konkrétní léčbu zdravotních problémů. Křesťané by se vždy měli ujistit, že léčba, kterou podstupují, není v rozporu s biblickými zásadami.

^ 8. odst. Žlutý císař, legendární vládce v době před dynastií Čou, údajně vládl v letech 2697 až 2595 př. n. l. Mnozí učenci jsou však přesvědčeni, že dílo Nej-ťing bylo napsáno až na konci období dynastie Čou, jež vládla přibližně v letech 1100 až 250 př. n. l.

^ 9. odst. Čínský znak „jin“ doslova znamená „stín“ nebo „přítmí“ a představuje temnotu, chlad, ženskost. „Jang“ naproti tomu znamená jas, horko a mužnost.

[Obrázky na straně 23]

V obchodě s bylinami lze najít exotické věci včetně sušených mořských koníků

[Obrázky na straně 24]

Sušené kořeny, listy a větvičky jsou pečlivě odvažovány