Seznamte se s australskými včelami bez žihadla

OD NAŠEHO DOPISOVATELE V AUSTRÁLII

STALO se vám někdy, že vás ukonejšil uklidňující bzukot pilných medonosných včel, když časně zjara v zářivém slunečním svitu spěšně poletují z květu na květ? Včely jsou opravdu nádherný hmyz. Jen kdyby nebodaly!

Možná budete překvapeni, když se dozvíte, že existují včely, které nemají žihadlo. Jsou to například medonosky druhu Austroplebeia symei, s nimiž se můžete setkat na mnoha místech ve východní Austrálii. Medonosky, které nemají žihadlo měří jen čtyři milimetry. Jsou černé a na hlavě a bocích pokryté hustými bílými chloupky. Mnoho z nich má vzadu, na spodních okrajích středních článků těla, drobounké žluté tečky. Nejméně deset druhů včel bez žihadla je možné pozorovat kolem pobřeží, a to od odlehlého Queenslandu na severu až dolů na jih k Novému Jižnímu Walesu. Některé druhy se objevují také v Severním teritoriu, v tropické oblasti Austrálie.

Představte si, jak je to výhodné pro ty, kdo vybírají med z úlů. Jeden včelař říká: „Když budu pracovat s [jinými druhy včel], určitě si obléknu včelařskou kuklu a rolák, ale na ochranu před [medonoskami bez žihadla] nepotřebuji vůbec nic. Ještě pět minut po otevření úlu včely pracují, jako kdybych tam nebyl.“

Úly včel bez žihadla se značně liší od úlů jiných medonosných včel. Těmto úlům se vlastně často říká hnízda. Medonosky bez žihadla si neukládají med a pyl do obvyklých pláství s šestihrannými buňkami, ale vytvářejí shluky vejčitých nádobek. Po naplnění jsou nádobky zavíčkovány a na ně a kolem nich potom včely staví další.

Uvnitř hnízda

Pojďme se podívat, jak to vypadá uvnitř hnízda, které je příbytkem asi 15 000 medonosek bez žihadla. Buďte však opatrní, protože i když tyto včely nemají žihadlo, mohou vás svými kusadly, neboli kousacím ústrojím, bolestivě stisknout.

Když procházíme chodbou v hnízdě, setkáváme se tam s činorodým společenstvím.  Mezi těmito včelami je skutečně týmová spolupráce. Každá přesně ví, co má dělat, a kde se to má dělat. Vidíme, jak jedna včelka tvaruje a leští nádobku na med, jako by s úzkostlivou pečlivostí postupovala podle dokonalého nákresu. Další čtyři včelky vedle nás víčkují nádobku, která byla právě naplněna medem. Nádobky s medem jsou pak zasunuty do rámové konstrukce ve tvaru obrovské trojrozměrné mříže. Toto mistrovské konstrukční dílo pomáhá nést váhu medu.

Nyní vstupujeme do další části hnízda a tam vidíme včelu, která je mnohem větší než ty ostatní. To je královna v celé své kráse! Vyzdobená lesklými černými a zlatými kroužky a obklopená zástupem jiných pilných včelek začíná klást vajíčka do 60 buněk, které jsou pro ni připraveny. Dělá to tak pečlivě a úzkostlivě přesně, že nám připomíná matku, která ukládá své děťátko do postýlky. Také si povšimněte, jak ihned potom, co královna naklade vajíčka, dělnice rychle buňky víčkují. Celá práce je hotova během několika minut.

Když vajíčka dozrají

Když vajíčka dozrají, z každého se vylíhne malinká larva, která zkonzumuje všechno, co pro ni bylo v buňce připraveno. Jakmile larva vyroste z voskové buňky, upřede si hedvábný kokon. V tomto kokonu se z larvy stává včela (prochází vývojovým stadiem kukly). Potom, co se včela vynoří z kokonu, začíná pracovat — totiž ne hned, ale až po krátké době, kdy ji ošetřuje několik včel pečovatelek. Co se stane s voskovými buňkami? Okamžitě jsou sebrány a znovu zpracovány. Jakmile včely opustí své kokony, tyto kokony už nejsou potřeba. Kdyby zůstaly v hnízdě, jen by v něm zabíraly místo. A tak nastoupí početná skupina včelek uklízeček a tyto pozůstatky odklidí.

Mnoho druhů včel bez žihadla produkuje stavební materiál podobný ušnímu mazu.  Tento materiál vyrábějí tak, že vosk vyloučený z vlastního těla spojují s pryskyřicemi a voskem, jež sesbírají z rostlin a stromů. Zhotovený materiál používají k postavení nosné konstrukce, která se skládá ze sloupků, trámků, příčných nosníků a ze všech výztužných spojek. Když včely do této konstrukce vytvářejí medové a pylové nádobky, tvarují a stlačují mazový vosk tak, že uvnitř nádobek běhají dokola. Nádobky jsou pak naplněny, zavíčkovány a připraveny k uskladnění. Zdá se, že medonosky instinktivně vědí, jakou hodnotu mají rostliny v určitých ročních obdobích a jaké vrtochy v jednotlivém ročním období má počasí. Patrně si dobře uvědomují, že nezbytným požadavkem pro přežití je shromažďování a uchovávání potravy.

Hnízdo a potravu opouštějí medonosky proto, aby si opatřily stavební materiál a také nektar a pyl. Jakmile včela vylétne z hnízda, ihned se z ní stává zkušený pilot a navigátor. Také přesně ví, co má sbírat a kde to najde.

Začíná budování nového domova

Jak se kolonie rozrůstá, hnízdo začíná být zcela zaplněné. Co se děje nyní? Včelstvo si zřejmě posílá zprávu: „Budeme si muset postavit jiný dům.“ Jedna průzkumná hlídka tu a tam podnikne pátrání po nějaké dutině, která může být pro umístění hnízda vhodná. Pak se tam na prohlídku vydají „stavební inženýři“. Obvykle 35 až 50 těchto odborníků bude několik hodin zkoumat povrch uvnitř dutiny, jako kdyby ho vyměřovali provazy a kolíky. Když dospějí k rozhodnutí, že základ je vhodný, vrátí se domů, očividně proto, aby podali zprávu. Potom, obvykle do 48 hodin, se dostaví opravdoví „stavbaři“. V takové stavební četě bývá možná něco přes tisíc včel, ale královna určitě ne. Stavební četa se rychle pouští do práce a přitom si stavební materiál a potravu nosí z mateřského hnízda.

Při přípravě na příchod královny do nového hnízda je nutné stavět chovné hnízdo tak, aby se v něm udržela správná teplota — přibližně 28 stupňů Celsia. Kvůli tomu dělnice musí hnízdo obložit stěnou z voskového mazu, jakoby ho zabalily do houně. Vypadá to, jako by tyto moudré včelky věděly, že vajíčka musí být v teple. Nyní je všechno připraveno a asi devátý den je přivedena nová královna, která se vylíhla v mateřském hnízdě. Královna okamžitě začíná klást vajíčka, z nichž se vylíhnou další včely pro její palác.

Včely, které se přestěhovaly z mateřského hnízda, časem zahynou a v novém hnízdě budou nahrazeny novými, mladšími. Časem i včely z tohoto hnízda zjistí, že je nutné postavit jiný dům. A tak pokračuje další obdivuhodný cyklus stanovený Stvořitelem, jemuž se nikdo nevyrovná.

[Obrázek na straně 13]

Medonosky bez žihadla nestavějí obvyklé plástve s šestihrannými buňkami, ale vytvářejí shluky vejčitých nádobek

[Obrázek na straně 14]

V Austrálii žije nejméně deset druhů včel, které nemají žihadlo