Přejít k článku

Přejít na obsah

Nádherně zbarvený porcelán Korjo

Nádherně zbarvený porcelán Korjo

Nádherně zbarvený porcelán Korjo

OD NAŠEHO DOPISOVATELE V KOREJI

V ROCE 1995 byl v Trumanově knihovně v Missouri ve Spojených státech objeven poklad. Co to bylo? Malá keramická nádoba na vodu s květinovým vzorem a sytě zbarvenou glazurou. Byla pouze 23 centimetrů vysoká, ale měla hodnotu asi 3 000 000 dolarů. Tuto ukázku korejské keramiky, jež je nazývána šedozelený porcelán Korjo, dostal bývalý americký prezident Harry Truman v roce 1946 od korejské vlády.

Čím to, že je porcelán Korjo tak cenný? A čím se liší od jiných druhů keramiky?

Zvláštní postup

Označení „porcelán Korjo“ patří zvláštnímu druhu keramiky, která se začala poprvé vyrábět v období korejských dějin, jemuž se říká období dynastie Korjo (918–1392 n. l.). * V korejštině se pro tento druh porcelánu používá výraz č’ongja, což znamená modře zbarvený porcelán. Číňané žijící v tom období se o šedozeleném porcelánu vyjadřovali velmi pochvalně, třeba slovy „nejlepší pod nebem“. Porcelán Korjo je tak výjimečný hlavně zásluhou své syté, lesklé modrozelené glazury.

Působivá smaragdově zelená barva vzniká smíšením barev hlíny a glazury. Tohoto odstínu se dosáhlo tím, že se každý výrobek vypálil dvakrát. Korejský historik umění Jang-Mo Chung vysvětluje, že při tomto procesu byla nádoba vytvarována z hlíny obsahující železo. Nádoba se vypálila při teplotě 700 až 800 stupňů Celsia. Potom byl povrch potažen glazurou obsahující uhličitan vápenatý a jedno až tři procenta železa. Pak se nádoba vypálila znovu, tentokrát při teplotě 1 250 až 1 300 stupňů Celsia a v redukční atmosféře. *

Při bližším pohledu na porcelán Korjo zjistíte, že elegantní kontury a tvar se zdají být v přirozeném souladu. Na klasických nádobách, čajových konvicích, mísách a džbánech se objevují stejné umělecké linie a tvary jako na tradičním korejském oblečení. Tyto umělecké prvky jsou patrné dokonce i v korejských tancích. Umělecké kresby na nádobách zobrazují také náměty z přírody. Hrnčíři kombinovali motivy inspirované horami, stromy, květinami, rybami, ptáky, hmyzem a lidmi a zasazovali je do nádherných krajin na povrchu šedozeleného porcelánu. Některé geometrické vzory je stále možné vidět v kresbách na soudobé keramice.

Nyní se podívejme na barvy vzorů na šedozeleném porcelánu. Většina vzorů se vkládala pomocí černého a bílého barviva. Výrobci zpočátku převzali postupy z Číny. Brzy však začali projevovat vlastní vynalézavost. Vynikajícím příkladem je technika vkládání zvaná sanggam, při které se požadovaný motiv vyryje do povrchu neopracované nádoby a rýhy se vyplní bílou nebo červenou hlínou. Potom se předmět vypálí. Během vypalování bílá hlína zůstává sněhově bílá, ale červená hlína zčerná.

Bližší zkoumání předmětu ze šedozeleného porcelánu odhalí, že na jeho povrchu jsou drobné trhlinky. Je to nějaká vada? Co je příčinou tohoto jevu? Čím je vkládaná kresba pracnější, tím musí být glazura tenčí, aby kresba byla zřetelně vidět. Kvůli tomu, že glazura na šedozeleném porcelánu je velmi tenká a křehká, se na celém jejím povrchu nutně vytvoří drobné prasklinky, což je vedlejší efekt snahy, aby povrchová úprava byla opravdu průhledná. Prasklinky tedy začaly být považovány za přirozenou vlastnost porcelánu Korjo, a ne za jeho vadu. Někteří novodobí hrnčíři záměrně používají glazuru, která praská.

Snahy oživit zájem o porcelán Korjo

Potom, co začátkem 13. století do Koreje vpadli Mongolové, zájem o šedozelený porcelán Korjo prudce klesl. Hrnčíři nakonec přestali tyto nádherné nádoby vyrábět a jejich výrobní postupy se staly zapomenutým uměním. Dnes ceny porcelánu Korjo stouply a je z něj vyrobeno jen málo předmětů — proto se novodobí hrnčíři rozhodli jeho výrobu oživit. Na základě zkoumání úlomků starověkého šedozeleného porcelánu vytvořili předměty, které jsou stejně velké a mají stejný tvar jako originály, a několik hrnčířů tvrdí, že se jim podařilo napodobit i nádherný barevný odstín porcelánu Korjo. Je však obtížné znovu vytvořit glazuru naprosto stejného složení, jaké měla starověká glazura, protože ta se vyráběla pouze z přírodních materiálů.

Novodobí hrnčíři mají před sebou náročný úkol — přesně napodobit další podrobnosti, například způsob a dobu vypalování. Výzkumní pracovníci z korejských Ústavů pro výzkum šedozeleného porcelánu dělají pokusy s různými materiály a pracovními postupy, aby získali nádherný barevný odstín porcelánu Korjo.

V posledních letech byly objeveny dávno ztracené poklady šedozeleného porcelánu Korjo. V roce 1995 se jeden rybář rozhodl jednat podle toho, co slyšel vyprávět o úlomcích keramických nádob, které se zachytily v rybářských sítích. Společně s jinými rybáři hledal keramiku. Vylovili 129 kousků šedozeleného porcelánu. Po takovém úspěchu Úřad pro zachování korejského kulturního dědictví sestavil pátrací skupinu. Její členové objevili loď, která se potopila i s nákladem šedozeleného porcelánu, a za několik měsíců z ní vyprostili 463 kousků porcelánu. Je zbytečné říkat, že výzkumní pracovníci i historikové umění byli všemi nálezy velmi nadšeni.

Porcelán Korjo přináší radost i dnes

Jak se můžete z krásy šedozeleného porcelánu Korjo potěšit i dnes? Například na výstavě korejského umění v některém světoznámém muzeu, například v Britském muzeu nebo v Metropolitan Museum of Art v New Yorku. Ještě lepší je přijet do Koreje, protože můžete zavítat do města Kangjin, kam bylo umístěno nejvíce pecí, v nichž se šedozelený porcelán vypaloval v rané době. Nebo se můžete zúčastnit některého z každoročních festivalů keramiky pořádaných v provincii Kjonggi. Tam uvidíte, jak se šedozelený porcelán vyrábí. Dokonce se můžete pokusit vlastnoručně si něco vyrobit na hrnčířském kruhu. Dovedete si představit, že sami tvarujete nějakou nádobu, vyrýváte do ní slova nebo vzory, vypalujete ji v peci a nakonec ve svých rukách držíte hotový výrobek?

Novodobý šedozelený porcelán si samozřejmě můžete opatřit i v obchodních domech či v obchodech se suvenýry. Tam jsou vystaveny vázy, čajové servisy a jiné druhy nádob, buď ručně vytvořené místními hrnčíři, nebo vyrobené v továrně. Snad se vám potom podaří připravit svým hostům nějaký korejský čaj, dát jim ho v šálcích ze šedozeleného porcelánu a květinami ve váze z tohoto vzácného materiálu ozdobit stůl.

[Poznámky pod čarou]

^ 6. odst. Novodobý název Korea je odvozen od jména Korjo.

^ 7. odst. V redukční atmosféře je přívod vzduchu do vypalovací pece omezen, čímž tam vzniká oxid uhelnatý.

[Obrázek na straně 17]

Originální váza, která pochází z 12. století

[Podpisek]

Sbírka Národního muzea v Koreji

[Obrázek na straně 18]

Detail výrobku ze šedozeleného porcelánu Korjo, z něhož je vidět unikátní vkládání barev