Přejít k článku

Přejít na obsah

Jak zvládnout problémy s prostatou

Jak zvládnout problémy s prostatou

Jak zvládnout problémy s prostatou

„V 54 letech jsem začal velmi často močit, někdy i každých třicet minut. Šel jsem kvůli tomu k lékaři a zjistil jsem, že bude třeba odstranit prostatu.“ V urologických ambulancích na celém světě jsou podobné příběhy běžné. Co může udělat muž pro to, aby předešel onemocněním prostaty? Kdy by měl vyhledat lékařskou pomoc?

PROSTATA je žláza tvaru vlašského ořechu, která leží pod močovým měchýřem a obemyká močovou trubici. (Viz obrázek mužské pánve.) U zdravého dospělého muže váží asi 20 gramů, napříč měří maximálně čtyři centimetry, na výšku tři centimetry a podélně dva centimetry. Její funkcí je vytvářet tekutinu, která tvoří asi 30 procent objemu ejakulátu. Tato tekutina, která obsahuje kyselinu citronovou, vápník a enzymy, pravděpodobně zlepšuje pohyblivost spermií (jejich schopnost plavat) a zvyšuje plodnost. Tekutina vylučovaná prostatou také obsahuje zinek, který podle názoru vědců chrání genitální trakt proti infekcím.

Jak rozpoznat onemocnění prostaty

Při zánětu či nádoru prostaty se u mužů objevuje v oblasti pánve řada příznaků. Prostatitida — zánět prostaty — se může projevovat horečkou, nepříjemnými pocity při močení a bolestí v oblasti křížové kosti nebo močového měchýře. Značně zduřelá prostata může močení úplně zabránit. Pokud je zánět způsoben bakteriemi, říká se tomuto onemocnění bakteriální prostatitida a může být buď akutní nebo chronická. Obvykle je spojena s infekcí močového ústrojí. Ve větším počtu případů však není příčina zánětu zjištěna a toto onemocnění se nazývá nebakteriální prostatitida.

K běžným problémům s prostatou patří častější močení, močení v noci, slabý proud moče a pocit, že měchýř se úplně nevyprázdnil. Tyto příznaky obvykle ukazují na benigní hypertrofii prostaty — nezhoubné zbytnění prostaty —, které postihuje muže nad čtyřicet let. S věkem se toto onemocnění vyskytuje častěji. Objevuje se u 25 procent mužů, kterým je 55 let, a u 50 procent mužů, kterým je 75 let.

Prostata může být také postižena zhoubným bujením. Obvykle se rakovina prostaty najde při běžném vyšetření, a to i v případě, že člověk nemá s prostatou žádné problémy. V pokročilejších případech může docházet k zadržování moče a zvětšení močového měchýře. Když se rakovina rozšíří do dalších orgánů, mohou se objevit bolesti zad, neurologické příznaky a otoky nohou v důsledku ucpání mízního systému. V posledním roce bylo jen ve Spojených státech hlášeno přibližně 300 000 nových případů rakoviny prostaty a 41 000 mužů na ni zemřelo. Vědci jsou přesvědčeni, že k rakovině prostaty dojde u 30 procent mužů ve věku mezi 60 a 69 lety a u 67 procent mužů ve věku mezi 80 a 89 lety.

U koho je větší pravděpodobnost vzniku rakoviny?

Výzkum ukazuje, že pravděpodobnost vzniku rakoviny prostaty rychle stoupá po padesátce. Ve Spojených státech je tento druh rakoviny dvakrát častější mezi černochy než mezi bělochy. Výskyt tohoto onemocnění je na různých místech světa různý — v Severní Americe a evropských zemích je vysoký, kdežto v Jižní Americe je střední a v Asii nízký. To ukazuje, že pro vznik rakoviny prostaty mohou být rozdíly v životním prostředí a ve stravování důležité. Když se nějaký muž odstěhuje do země, kde je výskyt této rakoviny vysoký, riziko se u něj může zvýšit.

U mužů, kteří mají v příbuzenstvu rakovinu prostaty, je větší pravděpodobnost, že se objeví i u nich. „Pokud váš otec nebo bratr měl rakovinu prostaty, je nebezpečí, že tato nemoc postihne také vás, dvojnásobně vyšší,“ vysvětluje Americká společnost pro výzkum rakoviny. K rizikovým faktorům patří věk, rasa, národnost, rodinná anamnéza, strava a nedostatek tělesné aktivity. U mužů, kteří mají stravu bohatou na tuky a sedavý způsob života, je nebezpečí vzniku rakoviny vyšší.

Prevence onemocnění prostaty

Vědci sice dosud ještě přesně nevědí, co rakovinu prostaty způsobuje, ale jsou přesvědčeni, že by se na tom mohly podílet genetické a hormonální faktory. Je dobře, že dva rizikové faktory můžeme regulovat — stravu a tělesnou aktivitu. Americká společnost pro výzkum rakoviny doporučuje „omezit příjem potravin s vysokým obsahem živočišných tuků a většinou si vybírat potraviny z rostlinných zdrojů“. Společnost také doporučuje jíst „denně pět i více jídel obsahujících ovoce a zeleninu“, ale také chleba, cereálie, těstoviny, různé obilné výrobky, rýži a boby. Rajčata, grapefruity a vodní melouny jsou bohaté na lykopeny, což jsou antioxidanty, které zabraňují poškození DNA a mohou nebezpečí vzniku rakoviny prostaty snižovat. Někteří odborníci tvrdí, že mohou pomáhat určité byliny a minerály.

Podle Americké společnosti pro studium rakoviny a Americké urologické asociace lze mnoho životů zachránit depistáží. Pokud je rakovina zjištěna brzy, bude léčení velmi pravděpodobně úspěšné. Americká společnost pro výzkum rakoviny doporučuje, aby muži nad 50 let nebo muži v rizikových skupinách nad 45 let chodili každý rok na preventivní prohlídku. *

K vyšetření by měl patřit i krevní test na prostatický specifický antigen (PSA). Je to bílkovina, kterou vytvářejí buňky prostaty. Při onemocnění prostaty její hladina stoupá. „Pokud výsledek tohoto vyšetření není v pořádku, požádejte svého lékaře, aby s vámi rozebral, jaké je ve vašem případě riziko vzniku rakoviny a jaká další vyšetření potřebujete,“ říká Americká společnost pro výzkum rakoviny. K tomu patří také palpační vyšetření prostaty konečníkem. Vzhledem k tomu, že prostata je uložena před konečníkem, lékař může pohmatem přes pacientův konečník zjistit, zda je v této žláze nějaká patologická oblast. (Viz obrázek mužské pánve na straně 20.) Ultrazvukové vyšetření konečníkem je užitečné „v případě, že antigenový (PSA) test a palpační vyšetření vykazují určité abnormality“ a lékař se potřebuje rozhodnout, zda má doporučit biopsii prostaty. Toto vyšetření trvá asi 20 minut.

Při každoroční urologické prohlídce lze kromě rakoviny prostaty zjistit i časnou fázi benigní hypertrofie prostaty, o které jsme se již zmínili, a ta nevyžaduje tak agresivní léčbu. (Viz rámeček „Léčba benigní hypertrofie prostaty“.) Mravně čistý způsob života chrání člověka před pohlavními chorobami, které mohou prostatitidu způsobit.

Jistě stojí za to, abyste svou prostatu chránili a věnovali jí pozornost. Muž, o kterém byla zmínka na začátku tohoto článku, vypráví, že se po operaci zcela uzdravil. Podle jeho názoru „by všichni muži měli chodit na každoroční preventivní lékařské vyšetření“, a to i v případě, že nemají žádné příznaky.

[Poznámka pod čarou]

^ 13. odst. Pokud patříte k této věkové skupině uvažujte o rámečku „Přehled příznaků benigní hypertrofie prostaty“.

[Rámeček na straně 21]

Přehled příznaků benigní hypertrofie prostaty

Pokyny: Odpovídejte na níže uvedené otázky tak, že zakroužkujete příslušné číslo.

Na otázky 1–6 se odpovídá:

0 — Vůbec ne

1 — Méně než v jednom případě z pěti

2 — Méně než v polovině případů

3 — Asi v polovině případů

4 — Více než v polovině případů

5 — Téměř vždy

1. Jak často během posledního měsíce jste měl na konci močení pocit, že močový měchýř není úplně vyprázdněný? 0 1 2 3 4 5

2. Jak často jste za poslední měsíc musel jít znovu močit za kratší dobu než dvě hodiny? 0 1 2 3 4 5

3. Jak často se vám za poslední měsíc stávalo, že jste při močení několikrát musel přestat a znovu začít? 0 1 2 3 4 5

4. Jak často během posledního měsíce bylo obtížné zadržet močení? 0 1 2 3 4 5

5. Jak často jste během posledního měsíce měl slabý proud moče? 0 1 2 3 4 5

6. Jak často jste během posledního měsíce musel tlačit, abyste se vymočil? 0 1 2 3 4 5

7. Průměrně kolikrát během posledního měsíce jste od chvíle, kdy jste šel spát, až do doby, kdy jste ráno vstal, musel vstát a jít močit? (Zakroužkujte kolikrát.) 0 1 2 3 4 5

Součet zakroužkovaných čísel ukazuje závažnost vašich příznaků. Mírné: 0–7; střední: 8–19; těžké: 20–35.

[Podpisek]

(Od Americké urologické asociace)

[Rámeček na straně 22]

Léčba benigní hypertrofie prostaty

LÉKY: Používá se mnoho různých léků podle příznaků jednotlivých pacientů. Předepsat vám je může pouze lékař.

POZORNÉ VYČKÁVÁNÍ: Pacient má pouze pravidelné prohlídky a neužívá žádné léky.

CHIRURGICKÁ LÉČBA:

(a) Při transuretrální resekci prostaty chirurg zavede močovou trubicí instrument (resektoskop) obsahující elektrickou smyčku, která tkáň řeže a uzavírá krevní cévy. Není třeba žádný vnější řez. Zákrok trvá asi 90 minut. Transuretrální postup je méně traumatizující, než je otevřený operační zákrok.

(b) Transuretrální incize prostaty je podobná jako předchozí zákrok. Při tomto postupu se však močová trubice rozšíří několika malými řezy v prostatě a také v místě, kde močová trubice přechází v močový měchýř.

(c) Otevřený chirurgický zákrok. Používá se tehdy, když nelze provést transuretrální zákrok, protože prostata je velmi zvětšená. Při tomto chirurgickém zákroku se musí provést řez břišní stěny.

(d) Laserový zákrok se používá k odpaření té tkáně prostaty, která tvoří překážku.

Konečné rozhodnutí ohledně toho, zda nějaký zákrok podstoupí, a pokud ano tak jaký, musí udělat pacient sám. Nedávná zpráva v The New York Times uvedla, že někteří odborníci si nejsou jisti, zda se vůbec mají testy na rakovinu prostaty provádět, a to zvláště u starších mužů, protože „se může jednat o pomalu postupující onemocnění, jež pravděpodobně nezpůsobí žádné trvalé poškození zdraví, kdežto léčba může často vést k závažným vedlejším účinkům“.

[Rámeček na straně 22]

Jaké otázky můžete před operací položit lékaři

1. Jakou operaci doporučujete?

2. Proč operaci potřebuji?

3. Jaké možnosti léčby kromě operace existují?

4. Jaké jsou výhody operace?

5. Jaká rizika jsou s ní spojena? (Například krvácení nebo impotence)

6. Co když tuto operaci nepodstoupím?

7. Kde mohu zjistit názor jiného lékaře?

8. Jaké zkušenosti máte s prováděním této operace bez krevní transfuze?

9. Kde bude operace provedena? Respektují lékaři a zdravotní sestry v této nemocnici pacientovo právo odmítnout transfuzi krve?

10. Jaký druh anestezie budu potřebovat? Má anesteziolog nějaké zkušenosti s bezkrevní chirurgií?

11. Jak dlouho bude trvat, než se zotavím?

12. Kolik bude operace stát?

[Nákres na straně 20]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

Schéma mužské pánve

Močový měchýř

Prostata

Konečník

Močová trubice

[Obrázek na straně 23]

Zdravá strava a vhodná míra tělesné aktivity může nebezpečí rakoviny prostaty snižovat