Pozorujeme svět

Válka v Perském zálivu byla levnější

Počítačovým technikům spadl kámen ze srdce, když většina počítačových systémů úspěšně přešla z roku 1999 do roku 2000. Někteří analytici předpovídali, že se mnoho počítačových programů zhroutí a způsobí všemožné potíže, protože nebudou schopny rozlišit rok 1900 a 2000 kvůli tomu, že programátoři při zápisu letopočtu vynechávali první dvě číslice. (Viz Probuďte se! z 8. února 1999, strany 21–23.) Programátoři se usilovně snažili tomu předejít a opravit vadné systémy dříve, než přijde osudný den. Kolik to stálo? Podle článku ve francouzském deníku Le Monde jedna finanční skupina odhaduje, že celková výše nákladů mohla být „na celém světě tři sta až šest set miliard dolarů“. Ve Spojených státech to bylo sto miliard dolarů a ve Francii dvacet miliard dolarů. Pro srovnání, válka v Perském zálivu přišla spojenecké síly na „46 až 60 miliard dolarů“. Přesto se „bude historie opakovat ... a budeme se trápit kvůli stále novým problémům s čísly v počítačích,“ píše The Wall Street Journal. Naštěstí „není pravděpodobné, že by některý z těchto problémů dosáhl závažnosti ‚problému roku 2000‘“.

Problémy s hesly

Zapomenutá hesla stojí americké firmy miliony dolarů ročně kvůli snížené produktivitě a nutnosti obstarat technickou pomoc. „Před dvaceti lety si lidé museli pamatovat pouze své rodné číslo a možná jedno nebo dvě telefonní čísla,“ píše The New York Times. Nyní se však používání přístupových hesel k počítačovým souborům a elektronické poště stalo pro mnoho lidí všední věcí. Není totiž nic neobvyklého, že si někdo musí pamatovat desítky hesel, přístupových kódů a osobních identifikačních čísel. Jeden správce sítě údajně musí znát 129 aktivních hesel. Některé společnosti tudíž začínají používat místo hesel scannery, které snímají otisk prstu, a jiné vyspělé zabezpečovací techniky.

Hněv a vaše srdce

„U těch lidí, kteří mají sklon hněvat se, je téměř třikrát větší pravděpodobnost, že dostanou infarkt, než u lidí pomalých k hněvu,“ uvádí zpráva v novinách Globe and Mail. Jedna studie, zaměřená na rizikové faktory vedoucí k srdečním onemocněním, trvala šest let a zúčastnilo se jí téměř 13 000 lidí. Když studie začala, žádný z účastníků srdeční chorobou netrpěl. Každý odpověděl na řadu otázek a bylo vypočítáno, zda má nízký, střední nebo vysoký index hněvu. Během následujících šesti let mělo 256 účastníků srdeční příhody. Studie ukázala, že ti, kdo byli na žebříčku uprostřed, byli o 35 procent náchylnější k srdečním potížím. Hlavní autorka studie, doktorka Janice Williamsová z Univerzity Severní Karolíny, říká: „Je riziko, že hněv může vést k infarktu, zejména u mužů a žen středního věku, kteří mají normální krevní tlak.“ Výzkumníci proto lidem náchylným k hněvu doporučili používat techniky zvládání stresu.

Novinky o kouření

„Po stu letech, kdy kouření cigaret bylo na vzestupu, se nyní svět od cigaret odvrací,“ hlásí Worldwatch Issue Alert. Od roku 1990 do roku 1999 klesla spotřeba cigaret na celém světě o 11 procent. Ve Spojených státech tato sestupná tendence trvá už téměř dvacet let a v roce 1999 se zde vykouřilo o 42 procent cigaret méně než v roce 1980. Zpráva uvádí, že pokles způsobily kampaně proti kouření, rostoucí informovanost o nebezpečích spojených s kouřením a vyšší ceny. Zpráva dále uvádí, že „ve Francii počet cigaret spotřebovaných na osobu klesl ve srovnání se svým vrcholem v roce 1985 o 19 procent, v Číně od roku 1990 o 8 procent a v Japonsku od roku 1992 o 4 procenta“.

Kdo není pojištěný, k lékaři nejde

Nedávná studie ve Spojených státech ukázala, že u lidí, kteří nemají zdravotní pojištění, je větší pravděpodobnost, že budou ignorovat příznaky onemocnění, a je u nich menší naděje, že vyhledají lékařskou pomoc, uvádí agentura Reuters. Studie,  která byla uveřejněna v časopise Archives of Internal Medicine, se zabývala údaji, které shromáždilo Státní středisko pro zdravotnickou statistiku. Výzkum ukázal, že i při příznacích vážného onemocnění, jako je rozmazané vidění nebo výskyt bulky v prsu, byla u těch, kdo neměli zdravotní pojištění, menší pravděpodobnost, že vyhledají lékařskou péči, než u těch, kdo pojištění měli. Zpráva konstatuje: „Je ironií, že v době, kdy naše země zakládá ‚Listinu práv pacienta‘, stále ještě není zavedeno právo být pacientem.“

Londýnská středověká zoo

Vykopávky pod známým londýnským hradem Tower odhalily nové detaily o „středověkém zvěřinci s neobyčejně pestrou skladbou zvířat“, uvádějí londýnské The Sunday Times. Výzkumníci říkají, že existují doklady o tom, že pod místem, kde je nyní západní Tower, se kdysi chovalo 100 různých druhů zvířat, včetně nosorožce, antilopy, tygrů, pštrosů, hadů a aligátorů. Odborníci již nějakou dobu o existenci zoo věděli, ale nový výzkum na královském dvoře, na univerzitě a v církevních archivech spolu s informacemi pracně nashromážděnými při vykopávkách objasnily řadu otázek. Zvěřinec byl založen králem Janem asi v roce 1210 a byl zrušen v roce 1835, když byla v Regent’s Parku otevřena londýnská zoologická zahrada. Některá zvířata pak byla přemístěna do nové zoo a jiná byla poslána lodí do Ameriky. To, že zvěřinec sloužil tak dlouho, lze přičíst zejména tomu, že o něj měli zájem panovníci, kteří se postupně ujímali vlády, a tomu, že v zemi byla relativně stabilní situace. Geoffrey Parnell, hlavní archivář v Toweru, říká: „Nepochybně šlo o atrakci, která v Londýně vydržela nejdéle a bavila jak královskou šlechtu, tak i prostý lid po celá staletí.“

Spravedlnost na počkání

Tři soudci ve státě Espírito Santo v Brazílii zkoušejí počítačový program, jehož cílem je zajistit spravedlnost na počkání, píše časopis New Scientist. K provozu Elektronického soudce, jak se program nazývá, stačí přenosný počítač. Dojde-li k nějaké menší autonehodě, policie k ní přivolá soudce a soudního úředníka. Program je určen k tomu, aby lidskému soudci pomohl zvážit důkazy a vykonat spravedlnost přímo na místě. Program soudci postupně klade série otázek, jako „Zastavil řidič na červené?“ nebo „Pil řidič více, než zákon dovoluje?“. Pak vytiskne rozhodnutí spolu s odůvodněním. Podle časopisu New Scientist, program také může udělit „pokutu, nařídit náhradu škody, a dokonce navrhnout tresty odnětí svobody“. Od programu se očekává, že lidským soudcům pomůže, aby byli výkonnější, a tak ulehčí břemeno přetíženému brazilskému právnímu systému.

Voda získává zákazníky

Někteří obchodníci v Indii využili nedávné sucho k přilákání zákazníků. Těm, kdo si koupí nějaké větší zařízení do domácnosti, nabízejí vodu zdarma. The Times of India uvedly, že jeden maloobchodník slibuje 500 litrů vody čtyřikrát týdně po dobu dvou letních měsíců každému zákazníkovi, který si u něho koupí troubu, ledničku, pračku nebo televizní přijímač. Jiný obchod nabízel ke každé zakoupené ledničce nebo televizi ‚vodu zdarma po zbytek léta‘. V severozápadní části státu Gudžarát, která prodělávala jednu z nejhorších vodních krizí všech dob, zjistili, že voda byla pro zákazníky mnohem přitažlivější než zlaté a stříbrné šperky či dovolená zdarma. Ve městě Rajkot obchodníci tvrdili, že když nabízeli vodu zdarma těm, kdo si koupí zboží, zvýšilo to prodej jejich zboží trojnásobně.

Tajemství diamantu rozluštěno

Diamant, nejtvrdší přírodní látka, kterou lidstvo zná, vzniká, když je uhlík vystaven extrémní teplotě a tlaku. Ale co se stane, když se stlačí samotný diamant? Vědci hledali odpověď na tuto otázku 40 let a nedávno ji našli. „Ukazuje se, že když se použije dostatečně velký tlak v příslušných směrech,“ uvádí The Buffalo News, „nejtvrdší známá přírodní látka se přemění v grafit, tutéž modifikaci uhlíku, ... ze které vzniká.“ Vědci doufají, že výsledky svých pokusů použijí při výrobě dokonalejších diamantových nástrojů.