Kdopak to mluví?

PŘED hercem a jeho loutkou se zvedá opona. Když spolu žertují, vypadá to, jako by loutka byla živá, měla svůj hlas a svou osobnost. Ve skutečnosti vytváří „hlas“ loutky samozřejmě herec — břichomluvec — a vždy si dává pozor, aby při tom nehýbal rty.

Chtěli byste se o této neobvyklé formě umění dovědět něco víc? Časopis Probuďte se! provedl interview s profesionálním břichomluvcem, který se tomuto oboru věnuje již osmnáct let a jmenuje se Nacho Estrada.

Jaké druhy břichomluvectví existují?

U toho, co se nazývá břichomluvectví „zblízka“, to vypadá, jako by hercův hlas vycházel z jeho blízkosti, například z loutky, kterou má na koleně. U břichomluvectví „zdálky“ se zdá, že hercův hlas přichází zdaleka. Břichomluvec často může svůj hlas také ztlumit, a to vypadá, jako by hlas přicházel z nějakého uzavřeného místa — třeba ze zavřené krabice. Někteří břichomluvci umějí napodobovat i zvuky zvířat nebo dětský pláč. A při vydávání těchto zvuků nepohybují rty.

Dobrý břichomluvec působí velmi přesvědčivě. Jeden údajně vydal tlumené volání o pomoc, když kolem projížděl vůz se senem. Lidé skutečně tento vůz zastavili, seno vyložili a mysleli si, že pod ním najdou nějakou ubohou oběť. Samozřejmě, nenašli nikoho.

Jak se břichomluvectví během doby vyvíjelo?

Předpokládá se, že před mnoha lety bylo břichomluvectví používáno k tomu, aby byli pověrčiví lidé oklamáni a mysleli si, že mluví s mrtvými. Časem se ukázalo, že břichomluvectví není nic jiného než lidská dovednost. Potom si našlo čestné postavení na poli zábavy, a dnes se dokonce používá i pro výchovné účely.

V průběhu staletí se k pobavení obecenstva a k předvedení neobvyklých schopností břichomluvce používalo různé aranžmá. Ve 20. století začalo být populární, že břichomluvec rozmlouvá s dřevěnou loutkou.

Co u vás vzbudilo zájem o břichomluvectví?

Na břichomluvectví mě lákalo to, že má velké možnosti přinášet lidem radost a smích. Když jsem byl chlapec, vzbudil u mě zájem o toto umění jeden místní obchodník, který mi vysvětlil, že slovo břichomluvec neboli „ventriloquista“ pochází z latinských slov venter a loqui, která znamenají „promluvit břichem“ nebo „mluvit z břicha“. Dříve se totiž myslelo, že břichomluvectví je důsledkem zvláštního způsobu používání žaludku. Potom mi ukázal několik základních věcí.

Následující den jsem to vyzkoušel ve škole. Použil jsem techniku vzdáleného hlasu a napodobil jsem zvuk, který jako by vycházel  z veřejného rozhlasu, a nechal jsem se tak vyvolat ze třídy. Fungovalo to! Později jsem se o břichomluvectví naučil více prostřednictvím dálkového kurzu a začal jsem to potom dělat profesionálně.

Co všechno patří k vaší práci břichomluvce?

Občas jsem sice vystupoval na recepcích a břichomluveckých konferencích, a měl jsem dokonce i několik vystoupení v televizi, ale většinu času trávím výukou dětí na celoškolních shromážděních. Velkou roli v těchto vystoupeních hraje humor. Při programu o osobní hygieně například ukážu na Maclovia, svou dřevěnou loutku, který si nevyčistil zuby, a já tudíž mohu vidět, že dnes ráno měl k snídani vajíčka. Maclovio mi odpoví: „To se pleteš, měl jsem je včera.“

Jak se to dělá, když se mluví břichem?

K vyslovování písmen, u kterých je nutné pohybovat rty, používáme zvláštní postavení jazyka, čímž vytváříme obdobné zvuky, a pomocí zvláštní techniky dýchání bránicí vzbuzujeme zdání, že zvuk přichází zdaleka.

Břichomluvectví je působivé proto, že většina lidí nemá sluch vytrénovaný na to, aby rozlišovali, odkud zvuk přichází a z jaké dálky to je. Musejí si pomáhat očima. Pro znázornění: Při zvuku houkačky vám uši řeknou, že pohotovostní vůz se přibližuje a že přijíždí zdálky. Ale jak daleko je? Ze kterého směru přijíždí? K tomu, abyste zodpověděli tyto otázky, se asi budete muset podívat, kde houkačka bliká.

Břichomluvec toho využívá, vydává zvuk v odpovídající síle a obrací pozornost posluchačů ke zdroji, o kterém chce, aby si posluchači mysleli, že z něj zvuk vychází.

Jaké doporučení byste dal člověku, který má zájem naučit se břichomluveckému umění?

Předně mějte na paměti, proč to děláte, a buďte připraveni vyhýbat se všemu, co by s tímto záměrem bylo v rozporu. Říkám to proto, že podobně jako jiné formy zábavy je i břichomluvectví někdy používáno ke špatným účelům. Mě osobně na břichomluvectví přitahuje to, že má velké možnosti plodit lásku a legraci. Omezil jsem svou práci na rozhovory a vystoupení, které slouží tomuto účelu.

K tomu, abyste se stali dovedným břichomluvcem, potřebujete tři věci — techniku, představivost a praxi. Techniku se můžete naučit z instruktážních knih nebo z videozáznamů. Představivost zase použijte k tomu, abyste své loutce dali věrohodnou osobnost, a naučte se s ní zacházet tak, aby vypadala jako živá. A nakonec to cvičte. Úroveň vaší dovednosti bude dána tím, do jaké míry budete cvičit.