Přejít k článku

Přejít na obsah

Poučení od Loidy

Poučení od Loidy

Poučení od Loidy

ČLÁNEK „Jak Loida prolomila mlčení“ (8. května 2000) vyvolal u čtenářů živou odezvu. Na mnoho lidí tento skutečný příběh dívky s mozkovou obrnou, která do svých osmnácti let nedokázala vůbec komunikovat, velmi silně zapůsobil. Následuje několik ohlasů z těch, které jsme dostali.

„Při čtení Loidiných sdělení její rodině, když konečně byla schopna komunikovat, jsem nedokázala zadržet pláč. Její odvaha a síla navzdory obtížným podmínkám je něco, co se budu snažit napodobovat.“ (K. G.)

„Já mám sice výborné zdraví, ale někdy si na různé věci stěžuji. Když jsem si přečetl o Loidě, pomodlil jsem se k Jehovovi a omluvil jsem se mu, že jsem si necenil toho, co mám.“ (R. H.)

„V roce 1980 se mi narodil bratříček a měl mnoho zdravotních problémů včetně mozkové obrny, takže nemůže mluvit. Loidina zkušenost naši rodinu povzbudila, abychom se ani za těch nejobtížnějších okolností nevzdávali.“ (L. W.)

„Je mi čtrnáct a vždy jsem si myslela, že problémy mám jen já. V ráji bych chtěla Loidu vidět zdravou a promluvit si s ní. Je v mém soupisu lidí, s nimiž se chci setkat a přátelit se s nimi navždy.“ (R. K.)

„Tento článek na mě velmi hluboce zapůsobil. Musel jsem překonávat všemožné duševní a emocionální nemoci. Když jsem si přečetl, jak moc se Loida těší na Boží nový svět, i moje touha být tam vzrostla.“ (P. B.)

„Také já mám mozkovou obrnu, ale nemám problémy s mluvením. Na tomto článku jsem si uvědomila, že Jehova vidí vše, co prožíváme, a každého z nás si cení za to, že se osobně podílíme na službě podle svých možností.“ (D. J.)

„Nejvíce na mě zapůsobilo, když jsem si přečetla, jak Loida v tak mladém věku zasvětila svůj život Jehovovi, ale i to, jak se podílí na kazatelské činnosti. Ti z nás, kdo jsou tělesně zdatnější, si v mnoha směrech mohou vzít z Loidy příklad.“ (A. R.)

„Loidina zkušenost mě přiměla myslet více na jiné lidi a na to, co pro ně mohu udělat. Svou výsadu, že jsem schopná mluvit s druhými lidmi o Jehovovi Bohu, nechci brát jako samozřejmost.“ (B. M.)

„Byl to výjimečný článek. Známe v sousedním sboru jedny manžele, kteří mají dceru s mozkovou obrnou. Dnes jim pošlu pohlednici, abych jim ukázala, že si jich opravdu vážím a že si vážím i toho, co pro svou dceru dělají.“ (T. G.)

„Když se cítím sklíčená, začnu být někdy sobecká, ale Loida se velmi zajímá o jiné lidi. I já se o to moc snažím. Musím se také více snažit, abych byla jako Loida, a modlit se k Jehovovi, když jsem zdrcená.“ (N. D.)

„Je mi čtrnáct let a mám astma. Někdy si myslím, že horší nemoc už být nemůže, ale když jsem si přečetla tuto zkušenost, uvědomila jsem si, že to tak není. Děkuji za tuto smutnou, ale zároveň radostnou zkušenost, která nám dává naději.“ (M. C.)