Pozorujeme svět

Odpadky v moři

K tomu, aby se rozložila a zmizela skleněná láhev vhozená do moře, je zapotřebí tisíc let. U papírového materiálu jsou zapotřebí tři měsíce a u zápalek šest měsíců. Cigaretové nedopalky znečistí moře na jeden rok až pět let, plastikové sáčky na deset až dvacet let, výrobky z nylonu na třicet až čtyřicet let, plechovky na pět set let a polystyren na tisíc let. To je jen několik informací, které poskytla italská asociace na ochranu životního prostředí Legambiente, s cílem podnítit lidi, aby při pobytu na pláži chránili životní prostředí. „Není těch doporučení příliš mnoho?“ ptají se noviny Corriere della Sera. A odpovídají: „Těch 605 tun odpadků, které dobrovolníci ze sdružení Čisté pláže posbírali na italském pobřeží od roku 1990 až dodnes, říká, že ne.“

Děti a okultismus

„Děti ohrožuje satanský a okultní materiál přístupný na internetu,“ tvrdí podle londýnských novin The Independent svaz učitelů. Jeden britský průzkum provedený Sdružením učitelů a lektorů (ATL) ukázal, že více než polovina dětí ve věku od 11 do 16 let „se zajímá o okultismus a nadpřirozené věci“, skoro čtvrtinu jich to „zajímá velmi“ a každý šestý tvrdí, že je „vyděšen“, když okultismus zkoumá. Generální tajemník ATL Peter Smith varuje: „Mladí lidé mohou snadno navštívit stovky webových stránek o čarodějnictví, zaklínadlech a technikách pouštění žilou, aniž by dospělí měli jakoukoli kontrolu nad tím, co děti čtou... Tento trend u mladých lidí je mimořádně zneklidňující. Dříve než děti a mladí lidé hluboce zabřednou do okultismu, měli by je rodiče i učitelé poučit, že je nebezpečné si s tím zahrávat.“

Nebojte se dát do ledničky horké jídlo

„Je chyba nechat horké jídlo zchladnout předtím, než jej dáte do ledničky,“ říká Bessie Berryová, která je na ministerstvu zemědělství USA vedoucí horké linky pro dotazy ohledně masných a drůbežích výrobků. „Dokonce i jídlo, které je právě vyjmuto z trouby nebo odstaveno ze sporáku“, by se mělo okamžitě dát do ledničky, jestliže je ihned nebudete jíst. Jak vysvětluje bulletin Tufts University Health & Nutrition Letter, „čím dříve dáte uvařené jídlo do ledničky, tím dříve se přestanou množit bakterie, které tam mohou být“. Nepoškodí se však horkem lednička nebo nepřetíží se motor? Slečna Berryová říká, že ne. Moderní ledničky jsou konstruovány tak, aby v nich bylo možné zchladit i horká jídla. Myšlenka, že to nejde, pochází z doby, kdy ledničky byly plněny přírodním ledem a horko mohlo vést k tomu, že se led rozpustil. Je však třeba dát si pozor na dvě věci. Pokud chcete dát do ledničky velké množství potravin, jako například celé kuře, hrnec polévky nebo velký kastrol, měli byste jídlo nejdříve rozdělit do mělčích nádob, protože jinak by se celé neochladilo dostatečně rychle a začaly by se v něm množit bakterie. A mezi horkým jídlem a ostatními věcmi v ledničce by měl být určitý volný prostor, aby tam mohl proudit vzduch, kterým bude jídlo rychle ochlazeno.

Citově zabarvené hlasy na počítači

Vědci se snaží, aby hlasy na počítači zněly přátelštěji, a proto hledají způsob, jak dodat hlasu citové zabarvení. Podle německých novin Gießener Allgemeine jeden výzkumný tým na Technické univerzitě v Berlíně analyzoval, jak se hlasy při různých emocích mění. Herci přečetli věty s neutrálním obsahem různým způsobem — hněvivě, smutně, znuděně, radostně, bázlivě nebo znechuceně. U každé slabiky těchto vět byla potom analyzována výška, rychlost, základní frekvence, hlasitost a jasnost artikulace. Výsledky ukázaly, že radostná nebo hněvivá nálada zvyšovala rychlost mluvy i hlasitost. Slabiky byly zdůrazňovány a artikulace byla jasná. Při nudě, strachu nebo smutku byla řeč pomalejší a méně zřetelná a měnila se její výška. Strach působil, že hlas byl asi o jednu oktávu vyšší. Při smutku se hlasivky jemně chvěly a hlas byl zastřený a nižší. Tyto údaje byly využity při vytváření umělých hlasů, aby se mohlo zjistit, zda by posluchači dokázali  „správně rozpoznat emocionální stav“. Zájem o tento odvážný podnik projevili zvláště ti, kdo se zabývají syntézou a automatickou analýzou řeči.

Pět set let ničení

Od doby, kdy přibližně před 500 lety začala kolonizace, ztratila Brazílie 37 procent tří hlavních ekosystémů. To uvádí nedávný průzkum Světového fondu na ochranu přírody (WWF). Noviny O Estado de S. Paulo uvádějí, že doposud „bylo zničeno 93 procent pralesa u Atlantiku, 50 procent savan a 15 procent amazonské oblasti“. Výkonný ředitel WWF v Brazílii Garo Batmanian říká: „Když sem přišli Portugalci, našli bujný prales a tolik vody, kolik nikdy neviděli. Tak vznikl mýtus, že všechno, co se tu zasadí, bude bujně růst a že evropskou technologii není třeba přizpůsobovat místní realitě.“ Tím podle pana Batmaniana začalo ničení brazilského pralesa u Atlantiku.

Budoucí doprava bez znečištění

Noviny The Australian uvádějí, že „na trh přichází technologie palivových článků, která má způsobit v celosvětovém automobilovém průmyslu zásadní převrat“. Technologie palivových článků se zvláště hodí pro městské autobusy, protože má mnohem nižší úroveň hluku a neprodukuje žádné znečišťující emise. Díky tomu autobusy budou mít dojezd až 300 kilometrů, nejvyšší rychlost 80 kilometrů v hodině a kapacitu 70 cestujících. Tyto autobusy budou nabídnuty dopravním podnikům po celé Evropě za zaváděcí cenu více než milion dolarů za kus. Očekává se, že tyto autobusy se začnou používat do konce roku 2002. Palivové články možná budou jednou pohánět i tramvaje, ale tento projekt zatím nedospěl do výrobní fáze. „Abychom mohli konkurovat spalovacím motorům, musíme snížit náklady, objem a hmotnost systémů s palivovými články,“ říká profesor Ferdinand Panik.

„Poštovní známky pro marnivé“

„V Kanadě měl debut nejnovější hit egocentrického věku, totiž poštovní známky pro marnivé,“ uvádějí noviny The New York Times. Lidé nyní mohou mít svou poštovní známku „s fotografií právě narozeného dítěte, čerstvého absolventa, šťastné manželské dvojice nebo věrného psa“. Žadatelé zašlou formulář spolu s fotografií a poplatkem. Za to dostanou arch, na kterém je vytištěno 25 samolepicích pozlacených rámečků, na nichž je vytištěno slovo „Canada“ a výška poštovného a k tomu dostanou druhý arch s reprodukcemi fotografie, které lze umístit do těchto pozlacených rámečků. Cena takové známky je však více než dvojnásobná. Jsou také nabízeny pozdravné nálepky, které „zákazníkovi dávají možnost korespondenci upravit podle obsahu nebo své nálady,“ říká Micheline Montreuilová, ředitelka odpovídající za výrobu známek. Austrálie, Británie, Singapur a Švýcarsko nechtěly zůstat pozadu a také vydaly svou verzi těchto známek. Pro sběratele známek mohou tyto nekonečné variace představovat velký problém.

Nemoci versus pohromy

Zpráva Červeného kříže říká, že ačkoli se největší publicitě těší pohromy, jako jsou záplavy a zemětřesení, daleko více lidí zemře na infekční nemoci. Noviny The New York Times k tomu uvádějí: „Počet obětí na životech v důsledku infekčních nemocí, jako je AIDS, tuberkulóza a malárie, je 160krát vyšší, než je počet lidí, kteří byli v minulém roce zabiti při zemětřesení v Turecku, při cyklonech v Indii a při záplavách ve Venezuele. ... Odhaduje se, že od roku 1945 zemřelo na uvedené tři nemoci asi sto padesát milionů lidí v porovnání s třiadvaceti miliony lidí, kteří ve stejném období zahynuli ve válkách.“ Autor zprávy, Peter Walker, se domnívá, že kořenem problémů je špatné zdravotnictví. „Téměř v každé zemi je jakási fasáda zdravotnického systému, ale mimo městská centra není vůbec nic,“ řekl pan Walker. Třinácti milionům úmrtí, k nimž minulý rok došlo v důsledku infekčních nemocí, se mohlo předejít, kdyby se na zdravotní péči pro každého člověka vydalo pouhých pět dolarů. Článek končí: „Peníze vynaložené na změnu lidského chování zachrání více životů než peníze na nákladná zařízení, jako jsou nemocnice a nejmodernější technické vybavení.“