Pozorujeme svět

Učte se, i když stárnete

Učit se na pracovišti zacházet s novými technologiemi, jako jsou počítačové a komunikační systémy, může být pro některé starší zaměstnance stresující, uvádějí noviny Toronto Star. Ann Ebyová, která je odbornicí na tendence vývoje v zaměstnání, říká, že problém spočívá častěji v tom, jakým způsobem se tito pracovníci učí, než v tom, co se učí. „Jak stárneme,“ vysvětluje Julia Kennedyová, prezidentka společnosti Axiom Training and Development, „naše nervové procesy se zpomalují, ale mozek zůstává zdravý.“ Kennedyová si všímá, že na rozdíl od dětí, které se obratně učí opakováním, aniž by věnovaly pozornost významu, „dospělí potřebují dát do souvislosti to, co už znají (životní zkušenosti), a to, co se právě naučili“. Ačkoli starším pracovníkům může trvat déle, než se naučí zvládat složité úkoly, stále mají schopnost učit se. Kennedyová předkládá pro starší pracovníky, kteří se pokoušejí naučit nové a obtížné úkoly, následující návrhy: Je-li to možné, naplánujte si vyučovací hodiny na dopoledne, snažte se pochopit spíše pojetí než každou jednotlivost a neporovnávejte se s ostatními.

Nový odhad světových zásob ropy

„Pracovníci v Americkém geologickém průzkumu [USGS] zvýšili po pětiletém studiu svůj předchozí odhad světových zásob surové ropy o dvacet procent, na celkem 649 miliard barelů,“ uvádí časopis Scientific American. „Tento odhad je pohledem do budoucnosti a předpovědí, kolik ropy bude objeveno v následujících 30 letech,“ říká Suzanne Weedmanová, koordinátorka programu Odhad světových zásob ropy v roce 2000 při USGS. Kromě nově nalezených zásob přispívají ke zvýšení světové zásoby ropy i pokroky v technologii ropných vrtů. Nové technologie ropným společnostem umožňují, aby „vytěžily více ropy z již existujících ropných polí,“ uvádí časopis.

Ležérní oblečení — ležérní práce?

Z celonárodního průzkumu v Austrálii vyplynulo, že někteří kancelářští pracovníci se domnívají, že oblékat se do práce ležérně vede k lenosti, uvádí list The Sunday Telegraph. Téměř 42 procent lidí, kteří v Austrálii pracují ve společnostech zabývajících se informačními technologiemi, se v současné době obléká do práce ležérně každý den, a 40 procent australských firem má „ležérní pátky“, kdy se tak zaměstnanci mohou obléknout, pokud chtějí. Ačkoli ležérní oblečení v práci získává u zaměstnanců popularitu, podle průzkumu si 17 procent vedoucích myslí, že ležérní oblečení nepříznivě ovlivňuje pracovní výkon. Toto číslo celkem přesně odpovídá názoru samotných pracovníků — 21 procent žen a 18 procent mužů totiž uvedlo, že ležérní oblečení má negativní vliv na výkonnost.

Škody způsobené povodněmi v Mosambiku

Záplavy v Mosambiku, k nimž došlo loni v únoru, připravily o střechu nad hlavou více než půl milionu lidí, zničily asi třetinu tamní úrody kukuřice a utopilo se při nich více než 20 000 kusů dobytka. Zatímco se národ zotavoval z této povodně, která je považována za nejhorší od roku 1948, mnoho lidí se ptalo, jak a proč k tomu došlo. Časopis African Wildlife uvedl, že přirozená schopnost pastvin a mokřin absorbovat vodu ze záplav byla zničena jednak rozvojem měst v sousedních zemích, v nichž jsou horní části vodních toků, a jednak obděláváním tamních pastvin a jejich přílišným spásáním. Potoky odtékající dešťové vody se proto nakonec stávají zuřivým přívalem. David Lindley, koordinátor projektu týkajícího se jihoafrických mokřin, říká: „To, co lidé ve své nekonečné povýšenosti a v neschopnosti předvídat udělali, vede k tomu, že porušují rovnováhu mokřin a zahrávají si se silou řek.“

Krávy a skleníkový efekt

Metan má na celosvětové oteplení údajně dvacetkrát větší vliv než oxid uhličitý. Odhaduje se, že asi dvě miliardy kusů dobytka, ovcí a koz vyprodukují na celém světě každý rok 100 milionů tun metanu. Podle listu The Canberra Times hospodářská zvířata vyrobí 13 procent z celkového množství emisí skleníkových plynů v Austrálii, kdežto  na Novém Zélandu to představuje asi 46 procent. Mikroorganismy v žaludku přežvýkavce rozkládají krmivo a vytvářejí metan, který pak vychází tlamou zvířete. Vědci se snaží podíl zvířat na globálním oteplování snížit, a proto v současné době experimentují se způsoby, jak zvýšit produkci mléka na jednu dojnici a přitom snížit množství metanu, který zvířata vytvářejí.

Mýtus o kouření vyvrácen

„Výrok, že kuřáci jsou z ekonomického hlediska pro systém zdravotní péče menší zátěží než ostatní lidé, protože předčasně umírají, je nepravdivý,“ uvádějí kanadské noviny Globe and Mail. Holandští odborníci, kteří studovali zdravotní stav asi 13 000 holandských a amerických občanů, zjistili, že nekuřáci stráví v pracovní neschopnosti méně času než kuřáci. Doktorka Wilma Nusselderová z katedry hygieny na Erasmově univerzitě v Rotterdamu píše: „Tím, že člověk přestane kouřit, si nejen prodlouží život a zvýší počet let, kdy bude žít bez pracovní neschopnosti, ale také omezí pracovní neschopnost na kratší dobu.“ Podle listu Globe „je na celém světě asi 1,15 miliardy kuřáků, to znamená jedna třetina dospělé populace naší planety. Přibližně 943 milionů těchto kuřáků žije v rozvojových zemích.“

Děti a sexuálně přenášené nemoci

„Na sexuálně přenášené choroby jsou léčeny již jedenáctileté děti,“ uvádí londýnský list The Times. Výskyt kapavky v jistém anglickém městě dvakrát převyšuje celonárodní průměr a jedna z osmi dospívajících dívek v tomto městě je nakažena chlamydiemi. Výskyt nákazy chlamydiemi se v Anglii od roku 1995 téměř zdvojnásobil a jen v minulém roce vzrostl mezi mladistvými o jednu pětinu. Celonárodní vzrůst případů kapavky o 56 procent, ke kterému došlo během pěti let, zahrnuje zejména mladistvé.

Používají hlavu

Mravenčí královny druhu Blepharidatta conops, který pochází z brazilské savany, mají velkou placatou hlavu kruhového tvaru. Podle brazilského vydání časopisu National Geographic mravenci využívají toto své neobvyklé příslušenství k tomu, aby zatarasili vchod do komůrky, kde jsou uložena vajíčka, larvy a kukly, aby je tak chránili před možnými dravci. Stěny královniny komůrky jsou tvořeny částmi mrtvých těl hmyzu, která posbíraly dělnice. Ty vysají tělní tekutiny, opatrně odstraní svaly a z těchto těl postaví kolem královny komůrku, přičemž v ní nechají volný otvor, který je přesně tak velký jako hlava královny. Dělnice pak získávají přístup do této zvláštní komůrky tak, že na hlavu královny lehce vyťukají určité heslo.

Zloději energie

Dodavatelské společnosti po celých Spojených státech začínají potírat vzrůstající problém — krádeže elektřiny. Před lety se zdálo, že elektřina je příliš levná na to, aby se kradla, uvádí list The Wall Street Journal, ale její cena v posledních letech prudce stoupla, což vede k častějším krádežím energie. Například společnost Detroit Edison Company odhaduje, že v roce 1999 přišla kvůli těmto krádežím o 40 milionů dolarů. Zloději si často neuvědomují nebezpečí a obvykle používají ty nejprimitivnější nástroje, jako jsou automobilové startovací kabely, prodlužovací šňůry používané v domácnosti a měděné trubky. Jiní zloději kopou v zemi, aby se napojili na podzemní vedení energetických společností.

Nikomu nescházel?

V Helsinkách ve Finsku byly nedávno v jednom bytě nalezeny seschlé pozůstatky jistého muže. Údržbář, který přišel do obytné budovy nainstalovat požární hlásič, si u jeho dveří všiml ohromné hromady pošty a odporného zápachu. Policie, která reagovala na jeho zavolání, zjistila, že 55letý důchodce, který tam bydlel sám, je mrtvý už více než šest let. Podle zprávy listu Helsingin Sanomat mu instituce sociálního pojištění po celou tu dobu vyplácela důchod a úřad sociální péče platil jeho nájemné, ale ze sociálních pracovníků ho nikdo nenavštívil. Nechyběl ani svým dospělým dětem, které bydlí v blízkosti hlavního města. „Šest let může člověk žít uprostřed lidské společnosti — tedy ne na pustém ostrově, ale ve velkoměstě — a nikomu nechybí natolik, aby se zajímal o to, kam se ta osoba poděla nebo co se s ní stalo,“ řekla paní Aulikki Kananojová, ředitelka odboru sociálních služeb v Helsinkách.