Jak to bude s kontrolou zbraní?

V POSLEDNÍCH letech diskutují vlády po celém světě o způsobech, jak potřít ilegální obchodování s malými zbraněmi. Touto otázkou se zabývalo Valné shromáždění OSN. Byly vypracovány zprávy, uvedena doporučení a přijaty rezoluce. Kritikové však poukazují na to, že bude-li se pozornost soustřeďovat pouze na černý trh, hlavní obchodníci se zbraněmi — vlády samotné — se kontrole vyhnou.

Hranice mezi legálním a ilegálním prodejem zbraní je totiž nejasná. Mnoho ilegálních zbraní bylo kdysi prodáno legálně. Zbraně, které byly původně prodány armádě nebo policejním oddělením, jsou často ukradeny a dostanou se na černý trh. Navíc není ničím neobvyklým, že zbraně jsou dalšímu majiteli prodány bez vědomí či povolení původního prodejce. Jeden článek v časopise Arms Control Today uvádí: „Obzvláště vlády jednotlivých  zemí budou muset udělat víc než jen podporovat potírání ilegálního trhu s lehkými zbraněmi, budou totiž muset prozkoumat svou vlastní roli v současném legálním obchodování se zbraněmi.“ Mnoho lidí sice doufá, že národy nakonec zamezí obchodování s malými zbraněmi, ale jeden novinář poznamenal: „Jen pět stálých členů Rady [bezpečnosti OSN] je zodpovědných za více než 80 % světového obchodu se zbraněmi, a tak bychom neměli s napětím očekávat, že se stane něco převratného.“

K problémům s kontrolou dodávky malých a lehkých zbraní přispívá i to, že tyto zbraně je relativně snadné vyrábět. Výroba  složitých zbraní, jako jsou tanky, letadla a válečné lodě, je omezena jen asi na deset zemí, ale lehké zbraně nyní produkuje více než 300 výrobců přibližně v 50 zemích. V důsledku velkého a stále rostoucího počtu výrobců střelných zbraní se nejen rozšiřuje arzenál dané země, ale také roste nebezpečí, že zbraněmi bude zásobována domobrana, povstalecké skupiny a zločinecké organizace.

Bouřlivě diskutované otázky

Dosud jsme se zaměřovali hlavně na používání malých zbraní v zemích zmítaných válkou. Otázky kontroly zbraní jsou však bouřlivě diskutovány i v relativně stabilních zemích, kde žádná válka neprobíhá. Lidé, kteří žádají přísné zákony na kontrolu zbraní, prohlašují, že více zbraní znamená více vražd. Tvrdí, že ve Spojených státech, kde kontrola není přísná a zbraní je hodně, mají vysoký průměr vražd na jednu osobu, ale v Anglii, kde jsou zákony v tomto ohledu přísné, je průměr vražd nízký. Odpůrci uzákonění kontroly zbraní naproti tomu pohotově namítají, že ve Švýcarsku má většina lidí ke zbraním snadný přístup, ale průměrný počet vražd je nízký.

Situaci ještě komplikují studie, jež ukazují, že procento vražd, které nebyly spáchány střelnou zbraní, je ve Spojených státech vyšší než celkové procento vražd v mnoha evropských zemích. Existují však jiné země, kde procento vražd, jež nebyly spáchány střelnou zbraní, je ještě vyšší než celkové procento vražd ve Spojených státech.

K podpoře určitého hlediska jsou běžně používány — a zneužívány — statistiky. A zdá se, že v otázce kontroly střelných zbraní je na každý argument zdánlivě přijatelný protiargument. Jedná se o spletité otázky. Avšak experti se všeobecně shodují v tom, že kromě vlastnictví zbraně souvisí s procentem vražd a trestných činů ještě mnoho faktorů.

Vlivná Národní asociace pro střelné zbraně ve Spojených státech často podotýká: „Lidé nejsou zabíjeni zbraněmi, ale lidmi.“ Podle tohoto názoru je sice zbraň konstruována k zabíjení, ale sama od sebe nezabíjí. Nějaký člověk musí úmyslně či neúmyslně stisknout spoušť. Někdo může samozřejmě namítnout, že lidi je snazší zabíjet střelnými zbraněmi.

Překovávání mečů v radlice

Problém, že lidé zabíjejí lidi, se podle Bible nevyřeší pouze tím, že lidem, kteří mají v úmyslu zabíjet, se vezme zbraň z rukou. Zločinnost není jen otázkou technického vybavení, ale je to problém společenský. Skutečné řešení vyžaduje změnu postojů a sklonů lidí jako takových. Prorok Izajáš byl inspirován, aby napsal: „[Bůh] jistě vykoná soud mezi národy a urovná záležitosti vzhledem k mnoha lidem. A budou muset překovat své meče v radlice a svá kopí v zahradnické nůžky. Národ nepozvedne meč proti národu ani se již nebudou učit válce.“ (Izajáš 2:4)

Tak nepravděpodobné, jak si to možná někteří lidé myslí, to zase není. Mezi pravými křesťany na celém světě se již dnes Izajášovo proroctví plní. To, že symbolicky přeměňují zbraně v mírové nástroje, odráží jejich vnitřní touhu líbit se Bohu a žít v míru s jinými lidmi. Pod vládou Božího Království bude jednou žít každý člověk na zemi v naprostém míru a bezpečí. (Micheáš 4:3, 4) Zbraně již nebudou zabíjet lidi. Ani lidé již nebudou zabíjet jiné lidi. Smrtící nástroje budou věcí minulosti.

[Obrázek na straně 10]

‚Překují své meče v radlice‘