Pozorujeme svět

Mysl ovlivňuje srdce

Psychickým stresem nejen roste nebezpečí, že se infarkt bude opakovat, uvádí informační bulletin Tufts University Health & Nutrition Letter, ale „přibývají doklady, že mysl hraje roli také v rozvoji této srdeční choroby“. Nedávné studie ukazují, že „u lidí náchylných k hněvu je téměř trojnásobně vyšší riziko infarktu nebo úmrtí na srdeční chorobu“ a že „účinky těchto nepřátelských postojů se v životě začínají objevovat poměrně záhy“. Stres poškozuje srdeční sval i věnčité krevní cévy, které srdce vyživují. Při depresi může nebezpečí vzniku infarktu nebo jiných srdečních chorob stoupnout o více než 70 procent. Výzkumní pracovníci však říkají, že kvalitní společenské zázemí — rodina a přátelé — může účinky deprese snižovat.

Kontroverzní volba

Papež Jan Pavel II. v září roku 2000 blahořečil Pia IX. (papeže v letech 1846–1878). Francouzský historik René Rémond se v katolickém deníku La Croix zmiňuje o tom, že Pius IX. udělal „rozhodnutí, která šokovala nábožensky horlivou mysl — například dovolil popravu italských vlastenců, kteří byli odsouzeni na smrt za to, že zpochybnili jeho moc jako hlavy státu“. Noviny Le Monde jej nazvaly „posledním evropským absolutním monarchou“ a poukázaly na to, že tento papež-král projevoval nesnášenlivost a obzvláště bojoval proti „svobodě svědomí, lidským právům a zrovnoprávnění Židů“. Noviny dodaly, že Pius IX. „odsuzoval demokracii, svobodu náboženství a odluku církve od státu“, ale také „svobodu tisku, myšlení a spolčování“. Právě Pius IX. zahájil v roce 1869 první vatikánský koncil, kde byla definována doktrína papežské neomylnosti v otázkách víry a morálky.

Pilní kopáči

Chilští zemědělci se potýkají s coruro — malým černým chlupatým hlodavcem z čeledi osmákovitých, který dělá ve vrchní vrstvě půdy chodbičky, jež jsou až 600 metrů dlouhé. Nedávno byla provedena důkladná studie jejich široce rozvětveného systému chodeb. Jedna zooložka z Univerzity v Essenu v Německu společně se svým chilským kolegou úplně odkryli místo, kde žila kolonie 26 zvířat. V zásobních komorách našli 5 000 rostlinných hlíz, které si zde hlodavci uschovali na období sucha. K systému chodeb patřily také hnízdní komory, které byly vystlány trávou a igelitovými taškami. I když tito malí černí tvorečci s vystouplými předními zuby jsou roztomilí a úchvatní, pro zemědělce znamenají nesnáze. Dobytek si často zlomí nohu, když prošlápne jejich podzemní chodbu, která se zbortí.

Pampeliška — úžasný plevel

Noviny The News, které vycházejí v Mexico City, uvádějí, že pampelišky „jsou podle správců golfových hřišť i úzkostlivých majitelů trávníků všude pokládány za veřejného nepřítele číslo jedna a za plevel, jenž nelze vykořenit“. Pampeliška je však „pro zdraví jednou z nejprospěšnějších rostlin vůbec“ a může výrazně obohatit i váš jídelníček. Díky vysokému obsahu vitaminu A a draslíku má vyšší nutriční hodnotu než brokolice nebo špenát. Užitečné jsou všechny její části. Mladé listy lze použít do salátu nebo do téměř jakéhokoli receptu, kde má být špenát. Z usušených a opražených kořenů lze připravit nápoj podobný kávě a z květů se vyrábí víno. V minulosti byla pampeliška používána k posílení a pročištění jater, na čištění krve, na podporu krvetvorby a jako slabé diuretikum. Noviny The News uvádějí, že pampeliška patří mezi „šest hlavních bylin v čínské lékárně“. A pro lidi, kteří mají trávník nebo přístup k pastvině, je pampeliška zadarmo.

Obleva v Andách

Limské noviny El Comercio uvádějí, že za posledních 67 let ustoupily některé ledovce v peruánských Andách o 850 až 1 500 metrů. Ze studií francouzského glaciologa Antoina Erouta vyplynulo, že rozpuštěný led vytvořil za pouhých dvacet let více než 70 nových jezer a mnohé z nich se pravděpodobně přeplní a protrhnou své přírodní hráze. Ubývání ledovce a sněhu  znamená, že bude méně sladké vody, která se používá v zemědělství, při zavodňovacích projektech a v hydroelektrárnách. Tyto zásoby vody jsou také nejdůležitějším zdrojem pitné vody pro tři hlavní města v Latinské Americe: pro Limu v Peru, Quito v Ekvádoru a La Paz v Bolívii. „Umíte si představit, co by se stalo, kdyby tyto zásoby sněhu a ledu zmizely?“ ptají se noviny. Pan Erout se domnívá, že hlavní příčinou tohoto problému jsou klimatické změny spojené s jevem El Niño.

„Syndrom náhlého zbohatnutí“

Kanadské noviny National Post říkají, že „od roku 1997 počet milionářů ve Spojených státech a v Kanadě vzrostl na 2,5 milionu, tedy téměř o 40 procent“. Noviny také poznamenaly, že díky dnešnímu vysoce technizovanému světu velmi zbohatlo i mnoho mladých lidí. Podle psychologa dr. Stephena Goldbarta se však někteří z nich s tímto náhlým zbohatnutím nedokáží vyrovnat. „Může jim to zničit život, rozbít rodinu a mohou se začít chovat destruktivně. Peníze automaticky nepřinášejí pokoj a pocit naplnění,“ řekl Goldbart. Podle některých psychologů technicky vyspělý svět vytvořil „nové onemocnění — syndrom náhlého zbohatnutí“, které se projevuje těžkou depresí, záchvaty paniky a nespavostí. Noviny se zmiňují o tom, že „někteří z těch, kdo právě zbohatli, mají z tolika peněz pocit viny a domnívají se, že na ně nemají právo nebo že si je nezaslouží“. Jiní začnou být paranoidní a bojí se, že budou využíváni. Doktor Goldbart těmto nešťastným boháčům doporučuje, aby nejen vypisovali šeky na charitativní účely, ale také osobně něco pro společnost udělali.

Nadměrné užívání antibiotik

Časopis New Scientist uvádí, že „opakované varování představitelů zdravotnictví před nadměrným užíváním antibiotik nemá odezvu. Podle průzkumu, který byl proveden mezi 10 000 lidmi v devíti státech USA, je dosud 32 procent lidí přesvědčeno, že antibiotiky lze vyléčit nachlazení, 27 procent lidí si myslí, že užíváním antibiotik při nachlazení lze předejít závažnějším onemocněním a 48 procent lidí očekává, že když půjdou s nachlazením k lékaři, dostanou antibiotika.“ Avšak proti virové infekci, jako je nachlazení, antibiotika účinná nejsou. Působí pouze na bakteriální infekce. Nadměrné užívání antibiotik je pokládáno za hlavní příčinu toho, proč vznikají nemoce rezistentní na léky. (Viz Probuďte se! z 22. prosince 1998, strana 28.) Brian Spratt z Oxfordské univerzity říká: „Musíme najít lepší způsob, jak tuto informaci předat.“

Neobvyklý ‚sněžný brouk‘

Londýnské noviny The Sunday Telegraph uvádějí, že „v novém vydání publikace Handbook of Insects (Příručka o hmyzu) by se měl objevit jeden z prvních obrázků vzácného a nepolapitelného ‚sněžného brouka‘, který žije ve Skalnatých horách a v některých částech Ruska“. Tento druh cvrčkovce žije ve velké nadmořské výšce, živí se mrtvým hmyzem nebo jeho pozůstatky, které poletují ve vzduchu. Cvrčkovec má žlutohnědou barvu, dlouhá tykadla, je bezkřídlý a jeho nymfy se trochu podobají mladým škvorům. Měří až tři centimetry a patří do řádu, který byl objeven před necelými sto lety. „Je tak dobře přizpůsoben mrazivým podmínkám, že pokud jej člověk bude mít na dlani, cvrčkovec zemře přehřátím,“ vysvětlují noviny. Autor této příručky dr. George McGavin z Přírodovědeckého muzea při Oxfordské univerzitě říká, že dosud byla identifikována sotva pětina hmyzu na světě.

Proč je v nealkoholických nápojích kofein?

„Jestliže kofein nezlepšuje chuť nealkoholických nápojů, proč tam je?“ ptá se časopis New Scientist. „Vědci z Univerzity Johnse Hopkinse v Baltimore zjistili, že pouze dva z pětadvaceti lidí, kteří pijí kolu, dokázali rozlišit, zda nápoj obsahuje, nebo neobsahuje kofein.“ Přesto byl kofein v 70 procentech z celkem 15 milionů plechovek perlivých nápojů, které v roce 1998 Američané vypili. Psychofarmakolog Roland Griffiths s kolegy v jedné ze svých dřívějších studií zjistili „doklady o tom, že když děti nedostanou obvyklý přísun limonád s kofeinem, objevují se u nich abstinenční příznaky“. Griffiths tvrdí: „Do nápojů přidávají látku vyvolávající mírnou závislost, která zcela jistě vede k tomu, že lidé vypijí daleko více perlivých nápojů s kofeinem než bez něj.“