Výjimečné vlastnosti našeho Slunce

V DOBĚ, kdy čtete tento článek, Slunce buď již vyšlo, anebo zanedlouho vyjde. Je to však důležité? Ano, protože bez slunečního záření by biliony živých organismů na Zemi — včetně nás — nebyly. Přestaly by existovat rozmanité formy života, což znamená miliony druhů, jednobuněčnou bakterií počínaje a obrovskými velrybami konče.

Je pravda, že k naší planetě se dostane pouze asi půl miliardtiny z celkového množství vyzářené sluneční energie. Přesto i těchto pár „drobečků“ ze slunečního „stolu“ stačí udržovat život na Zemi. A nejen to, pokud by byl ten tenký dopadající paprsek energie vhodně využit, mohl by snadno pokrýt spotřebu energie naší moderní společnosti, a ještě by z toho zbylo.

Většina astronomických knih uvádí, že naše Slunce je obyčejná hvězda, „poměrně běžný nebeský objekt“. Je ale Slunce v každém ohledu „běžný nebeský objekt“? Guillermo Gonzalez, astronom z Washingtonské univerzity v Seattlu, tvrdí, že naše Slunce je výjimečné. Mohl by tento fakt ovlivnit hledání života na jiných planetách? Gonzalez odpovídá: „Hvězd, které jsou schopny udržovat inteligentní život, je méně, než si lidé uvědomují.“ A dodává: „Pokud astronomové nezúží své hledání na hvězdy stejně výjimečné jako Slunce, plýtvají spoustou svého času.“

Jaké to jsou vlastnosti, díky nimž je naše Slunce vhodné k udržování života? Když budeme tyto činitele zkoumat, měli bychom mít na paměti, že mnohá tvrzení o fyzikálních zákonech platných ve vesmíru jsou ve skutečnosti teoretická.

Pozoruhodné vlastnosti

● Osamělá hvězda: Astronomové odhadují, že 85 procent hvězd, které jsou v blízkosti Slunce, se vyskytuje ve skupině dvou nebo více hvězd, které se navzájem obíhají. Takové hvězdy jsou k sobě vázány gravitačními silami.

Slunce je nicméně osamělá hvězda. „Případ Slunce jako osamělé hvězdy se tedy zdá být poněkud neobvyklý,“ píše astronom Kenneth J. H. Phillips ve své  knize Guide to the Sun (Průvodce po Slunci). Díky tomuto statutu osamělosti však má Země stabilnější oběžnou dráhu, a jak říká G. Gonzalez, to zase vytváří podmínky, jež přispívají k životu na zeměkouli.

● Masivní hvězda: Podle G. Gonzaleze je další charakteristickou vlastností Slunce to, že „ve svém okolí patří mezi 10 procent těch nejmasivnějších hvězd,“ uvádí časopis New Scientist. Kenneth Phillips poznamenává: „Slunce obsahuje 99,87 % hmoty sluneční soustavy, a to má za následek, že svou gravitací ovládá všechna tělesa, která ve sluneční soustavě jsou.“

Díky uvedené skutečnosti může být Země od Slunce relativně daleko — 150 milionů kilometrů —, a přece od něj není zavlečena pryč. Tato poměrně značná vzdálenost chrání život na Zemi před tím, aby nebyla sežehnuta Sluncem.

● Těžké prvky: Guillermo Gonzalez poznamenává, že Slunce má o 50 procent více těžkých prvků — uhlíku, dusíku, kyslíku, hořčíku, křemíku a železa — než ostatní hvězdy stejného stáří a typu. Tím je Slunce výjimečné. „Relativní zastoupení těžkých prvků ve Slunci je velmi nízké, ale některé hvězdy ... mají relativní zastoupení těžkých prvků ještě menší,“ říká Phillips. Hvězdy, které mají podobné množství těžkých prvků jako Slunce, patří do zvláštní skupiny nazvané hvězdy I. generace.

Jak se to týká existence života na Zemi? Těžké prvky jsou nezbytné k udržení života. Jsou ale vzácné, tvoří ve vesmíru méně než jedno procento. Naše Země se však skoro výhradně skládá z těžších prvků. Proč? Protože, jak tvrdí astronomové, Země obíhá neobvyklou mateřskou hvězdu — naše Slunce.

● Mírně eliptická oběžná dráha: Z toho, že Slunce je hvězdou I. generace, vyplývá další výhoda. „Hvězdy I. generace většinou obíhají po téměř kruhových dráhách okolo středu galaxie,“ uvádí kniha Guide to  the Sun. Oběžná dráha Slunce je méně eliptická než oběžné dráhy ostatních hvězd stejného stáří a typu. Proč by to ale mohlo ovlivnit existenci života na Zemi? Protože kruhovitost oběžné dráhy zabraňuje tomu, aby se Slunce nevřítilo do vnitřní části galaxie, kde se hojně vyskytují supernovy (explodující hvězdy).

● Kolísání jasu: To je další zajímavý fakt o hvězdě naší sluneční soustavy. Ve srovnání s obdobnými hvězdami kolísá sluneční jas výrazně méně. Jinými slovy, záření Slunce je mnohem stabilnější.

Tento poměrně stabilní světelný výkon je pro život na Zemi rozhodující. Vědní historik Karl Hufbauer říká: „Naše samotná přítomnost na této planetě svědčí o tom, že sluneční záření je jedním z těch stabilnějších činitelů životního prostředí.“

● Náklon oběžné dráhy: Oběžná dráha Slunce je pouze lehce nakloněná vůči galaktické rovině Mléčné dráhy. To znamená, že úhel mezi rovinou oběžné dráhy Slunce a rovinou naší Galaxie je velmi malý. Jak to přispívá k tomu, aby se životu na Zemi dobře dařilo?

Naši sluneční soustavu obklopuje obrovská kulová zásobárna komet nazvaná Oortovo mračno. * To sahá daleko za hranice naší soustavy. Předpokládejme, že by náklon oběžné dráhy Slunce vůči galaktické rovině byl větší. Potom by Slunce náhle protnulo rovinu Galaxie, čímž by mohlo rozvířit Oortovo mračno. Co by to mělo za následek? Astronomové říkají, že Země by byla bombardována ničivým deštěm komet.

Co nám mohou odhalit zatmění Slunce?

V naší sluneční soustavě je přinejmenším 60 měsíců. Obíhají kolem sedmi z devíti planet soustavy. Přesto je Země v naší sluneční soustavě zřejmě jedinou planetou, která se může těšit z podívané na úplné zatmění. Jak je to možné?

K zatmění Slunce dojde tehdy, když se Měsíc dostane mezi Slunce a Zemi. K tomu, aby  nastalo dokonalé překrytí, musí být zdánlivá velikost Slunce a Měsíce přibližně stejná. Tak může Měsíc téměř úplně zakrýt Slunce. A v našem případě je to skutečně tak! Ačkoli je Slunce v průměru 400krát větší než Měsíc, je také od Země skoro 400krát dále než Měsíc.

Vzdálenost Země od Slunce — a tedy zdánlivá velikost Slunce — však hraje důležitou úlohu nejen při vzniku úplného zatmění. Je také zásadní podmínkou existence života na Zemi. „Kdybychom byli o trochu blíže k Slunci nebo dále od něj,“ říká Gonzalez, „Země by byla buď příliš horká, nebo příliš chladná, a tedy neobyvatelná.“

To ale není všechno. Životu na této planetě napomáhá i nezvykle velký Měsíc, který svou gravitační silou zabraňuje tomu, aby precesní pohyb zemské osy neměl příliš velké výchylky. Takové vychylování by způsobilo prudké a ničivé výkyvy klimatu. K tomu, aby byl na Zemi život, je tedy zapotřebí přesné kombinace správné vzdálenosti mezi Sluncem a Zemí a také správné velikosti Měsíce — a to jenom jakoby navrch ke všem těm ostatním okolnostem, jež se týkají vlastností Slunce. Jaká je pravděpodobnost, že by to všechno byla náhoda?

Pouhá náhoda?

Dejme tomu, že si dáte seřídit auto u zkušeného a zručného mechanika. Ten pečlivě provede svoji práci a vy zkonstatujete, že je všechno v pořádku. Jak si myslíte, že bude reagovat, jestliže budete později tvrdit, že k přesnému seřízení vašeho auta došlo pouhou shodou okolností a že to bylo výsledkem naprosté náhody?

Tatáž otázka se může stejně dobře týkat výjimečných vlastností našeho Slunce. Někteří vědci by nás rádi přesvědčili o tom, že složení Slunce, jeho oběžná dráha, vzdálenost od Země a všechny jeho další vlastnosti jsou pouhou šťastnou souhrou okolností. Je to však rozumné? Myslíte si, že je tento závěr logický?

Právě jako perfektně seřízený motor vozidla něco napovídá o zkušenostech a dovednosti mechanika, tak i naše Slunce — mezi ostatními nebeskými tělesy — o něčem svědčí. Výjimečné vlastnosti naší mateřské hvězdy, která umožňuje na Zemi život, tlumočí jasnou zprávu o tom, že tato hvězda je výtvorem inteligentního a mocného Konstruktéra a Stvořitele. Apoštol Pavel to vyjádřil takto: „Jeho neviditelné vlastnosti jsou ... jasně patrné od stvoření světa, protože je lze pochopit z učiněných věcí, dokonce i jeho věčnou moc a Božství.“ (Římanům 1:20)

[Poznámka pod čarou]

[Praporek na straně 17]

K naší planetě se dostane pouze asi půl miliardtiny z celkového množství vyzářené sluneční energie

[Obrázek na straně 16]

Takovéto sluneční erupce neohrožují život na Zemi

[Podpisek]

Strany 2, 15 a 16: Foto NASA

[Obrázek na straně 17]

Náhoda? Díky přibližně stejné zdánlivé velikosti Slunce a Měsíce, může docházet k nádhernému zatmění

[Obrázek na straně 18]

Kdyby byla oběžná dráha Slunce jiná, Zemi by bombardoval smrtící déšť komet