Jakou mají města budoucnost?

„PODÍVEJTE se na naše města a uvidíte naši budoucnost.“ Tak se vyjádřil Ismail Serageldin ze Světové banky. Z toho, co jsme dosud viděli, se však zdá, že budoucnost není růžová.

Je chvályhodné, že se zlepšení života v mnoha městských oblastech věnuje značné úsilí. V New Yorku nedávno dokončili přestavbu Times Square na Manhattanu. Dříve bylo toto místo nechvalně známé erotickými podniky, drogovou kulturou a zločinností. Nyní jsou tamější ulice lemovány obchůdky a divadly lákajícími tisíce návštěvníků. Neapol v Itálii — podle časopisu National Geographic „skvělé, kultivované město, které bylo kdysi srovnatelné s Londýnem a Paříží“ — byla během druhé světové války zničena. Stala se v podstatě symbolem zločinnosti a chaosu. Když však bylo toto město vybráno k tomu, aby se zde v roce 1994 konala politická konference, došlo k jakémusi jeho znovuzrození a také k rozsáhlé obnově městského centra.

Mít bezpečnější, čistší města, to samozřejmě něco stojí. Větší bezpečnost často znamená zvýšení policejního dohledu. Navíc za to mohou platit svým soukromím. Některá veřejná místa jsou pod trvalou kontrolou televizních kamer a policistů v civilu. Jdete parkem, procházíte kolem fontán, soch nebo květinových záhonů a nevědomky možná míjíte bezpečnostní stanoviště.

Určitá vylepšení mohou někdy přijít draho i chudým lidem. Uvažujme o procesu jakéhosi ‚zušlechťování‘, kdy se rodiny s vyšším příjmem stěhují do čtvrtí, kde bydlívali chudí lidé. Je to důsledek měnící se ekonomiky — určitého „posunu od výroby ke službám, od běžné odborné práce k automatizaci“. (Gentrification of the City, Zušlechťování města, redigovali Neil Smith a Peter Williams.) O dělnické profese přestává být zájem a roste poptávka po odborných a technických pracovnících, s tím však roste i poptávka po bydlení vhodném pro střední vrstvu. Mnozí  dobře placení odborníci již nedojíždějí denně na předměstí, ale raději si v relativně zchátralé čtvrti upraví nějaký byt.

To má pochopitelně za následek podstatné vylepšení daného místa. Se zlepšujícím se prostředím však stoupají i ceny. A tak se stává, že chudí lidé již nemohou dále bydlet v místě, kde celá léta žili a pracovali.

Smrt města?

Města možná teprve začala pociťovat dopad změn vyvolaných novými technologiemi. Výrazný vliv může mít rostoucí popularita nakupování a podnikání po internetu. Díky těmto novým technologiím již nebylo pro některé podniky problémem opustit města — a odvedly s sebou mnoho pracovníků.

Vzhledem k tomu, že se nakupování a podnikání po internetu stalo běžným, lidé už nemají chuť cestovat do přelidněných obchodních čtvrtí. Kniha Cities in Civilization (Města v civilizaci) uvádí: „Dá se předvídat, že někteří zkušení pracovníci, zvláště ti se zkráceným úvazkem, budou pracovat výhradně doma nebo na pracovištích, která jsou v blízkém okolí, ... čímž se celkový objem dopravy sníží.“ Architekt Moshe Safdie uvažuje podobným způsobem: „V tomto novém prostředí možná budou roztroušeny miliony vesnic, jež místně lidem poskytnou pohodlí vesnického života, a prostřednictvím počítače kulturní bohatství velkých historických měst.“

Jakou budoucnost mají města?

Mnozí pozorovatelé jsou přesvědčeni, že bez ohledu na techniku poskytují města služby a výhody, které budou pro lidi stále lákavé. Ať je ale budoucnost měst jakákoli, dnešní města mají problémy nyní. A řešení rozsáhlých problémů s bydlením a s hygienickými podmínkami pro další miliony chudých lidí ve městech není v dohledu. Také nikdo ani zdaleka nenašel prostředek, jak zabránit zločinnosti, ničení životního prostředí nebo městskému znečištění.

Někteří lidé mohou namítnout, že vlády by jednoduše měly poskytovat městům více peněz. Když ale vidíme, jak mnohé vlády hospodaří se svými prostředky, je realistické si myslet, že řešení problémů měst je tak jednoduché jako vypsání šeku? Před několika desetiletími bylo v knize The Death and Life of Great American Cities (Smrt a život velkých amerických měst) uvedeno: „Existuje jakýsi mýtus zakládající se na přání, že pokud bychom mohli vynaložit dostatek peněz..., dokázali bychom odstranit všechny chudinské čtvrti... Podívejte se však, co jsme za prvních několik miliard postavili: projekty určené lidem s nízkým příjmem, které se staly horšími středisky zločinnosti, vandalismu a všeobecné sociální  beznaděje než chudinské čtvrti, jež měly nahradit.“ Zdá se, že tato slova platí stále.

Jestliže ale řešením nejsou peníze, co tedy? Musíme si uvědomit, že města se neskládají jenom z budov a ulic, ale z lidí. To, co se musí změnit, aby se zlepšil život ve městě, jsou jednoznačně lidé. „Pro hospodaření města jsou nejlepším vkladem kulturní obyvatelé, kteří o město pečují,“ říká Lewis Mumford v knize The City in History (Město v dějinách). A k tomu, aby bylo odstraněno zneužívání drog, prostituce, znečištění, ničení životního prostředí, sociální nerovnost, vandalismus, graffiti a podobné věci, je zapotřebí více než jen zvýšit policejní hlídkování či opatřit budovy novými nátěry. Je třeba pomoci lidem, aby udělali zásadní změny ve svém uvažování a chování.

Změna ve správě

Uskutečnit takové radikální změny zjevně není v lidských možnostech. A tak pokusy řešit problémy dnešních měst — bez ohledu na to, jak dobře jsou míněny — nakonec selžou. Badatelé Bible však nepropadají beznaději, protože pokládají dnešní problémy měst jen za jeden z dalších příkladů lidské neschopnosti řádně spravovat tuto planetu. Dnešní rozrůstající se chaotická města výrazně podtrhují slova, která jsou zapsána v Bibli u Jeremjáše 10:23: „Pozemskému člověku nepatří jeho cesta. Muži, který kráčí, ani nepatří, aby řídil svůj krok.“ Pokusy člověka vládnout si sám měly za následek nesmírné utrpení — a v našich městech jsou tyto problémy ještě výraznější.

Obyvatelé měst po celém světě tedy mohou čerpat útěchu z biblického slibu zaznamenaného ve Zjevení 11:18, že Bůh ‚zničí ty, kdo ničí zemi‘. To zdaleka nepoukazuje na negativní, ale na pozitivní budoucnost lidstva. Je to slib, že Bůh převezme správu nad naší planetou prostřednictvím vlády neboli Království. (Daniel 2:44) Již nebudou existovat miliony lidí žijících v nepředstavitelné chudobě, bez řádného bydlení a základního hygienického vybavení, bez lidské důstojnosti či bez naděje. Pod panováním Boží vlády budou mít lidé hmotný blahobyt, vynikající zdraví a pěkné bydlení. (Izajáš 33:24; 65:21–23)

Tento nový svět je jediným realistickým řešením problémů dnešních měst.

[Obrázky na straně 8 a 9]

Zlepšení života v mnoha městských oblastech se věnuje značné úsilí

Neapol, Itálie

New York, USA

Sydney, Austrálie

[Podpisek]

SuperStock

[Obrázek na straně 10]

Boží nový svět nabízí obyvatelům dnešních měst řešení jejich problémů