Útok sovětské vlády na náboženství

SVAZ Sovětských socialistických republik vznikl v roce 1922 a největší a nejvýznamnější z jeho původních čtyř republik bylo Rusko. Nakonec se rozrostl na 15 republik a pokrýval skoro šestinu zemského povrchu. V roce 1991 se ale Sovětský svaz náhle rozpadl. * Je zajímavé, že to byl první stát, který se z mysli lidí pokusil vymýtit víru v Boha.

Vladimír Iljič Lenin, první představitel Sovětského svazu, byl stoupencem Karla Marxe, který popisoval křesťanství jako nástroj útlaku. Marx označil náboženství za „opium lidstva“ a Lenin později prohlásil: „Jakákoli náboženská představa, vůbec jakákoli představa Boha, ... jsou nevýslovně ohavné.“

Když v roce 1925 zemřel patriarcha ruské pravoslavné církve Tichon, církvi nebylo dovoleno, aby si zvolila jeho nástupce. Potom začal útok na náboženství, který měl za následek, že mnoho církevních budov bylo buď zničeno, nebo použito pro světské účely. Kněží byli posíláni do pracovních táborů, kde mnozí z nich zahynuli. „Pod vládou Josefa Stalina došlo koncem dvacátých let a v letech třicátých ke krvavému pronásledování církve, které si vyžádalo tisíce životů,“ uvádí Encyclopædia Britannica. „V roce 1939 mohli být oficiálně v činnosti jen tři nebo čtyři pravoslavní biskupové a 100 kostelů.“

Prakticky přes noc však došlo k pozoruhodné změně.

Druhá světová válka a náboženství

Nacistické Německo, tehdejší spojenec Sovětského svazu, napadlo v roce 1939 Polsko, a tím začala druhá světová válka. Během jednoho roku Sovětský svaz zabral poslední čtyři ze svých patnácti republik — Lotyšsko, Litvu, Estonsko a Moldávii. V červnu 1941 však Německo, k naprostému překvapení Stalina, provedlo rozsáhlý útok na Sovětský svaz. Koncem tohoto roku se německé jednotky dostaly až na předměstí Moskvy a zdálo se, že pád Sovětského svazu je neodvratný.

Stalin se zoufale snažil zmobilizovat národ k tomu, co Rusové označovali jako Velkou vlasteneckou válku. Uvědomoval si, že k tomu, aby získal podporu lidí pro válečné úsilí, musí poskytnout církvi určité úlevy, protože miliony lidí byly dosud věřícími.  K čemu vedl tento nápadný zvrat ve Stalinově přístupu k náboženství?

Ve spolupráci s církví se podařilo ruský lid zmobilizovat a Sovětský svaz v roce 1945 dosáhl překvapujícího vítězství nad Německem. Vzhledem k tomu, že útok sovětského režimu na náboženství byl zastaven, vzrostl počet pravoslavných kostelů na 25 000 a počet kněží dosáhl 33 000.

Obnovení útoku

Cíl sovětských představitelů, totiž vymýtit pojem Boha z mysli lidí, se však ve skutečnosti nezměnil. Dílo The Encyclopædia Britannica vysvětluje: „V letech 1959 až 1964 zahájil předseda vlády Nikita Chruščov nové protináboženské tažení a počet kostelů snížil na necelých 10 000. Po smrti Alexije byl v roce 1971 zvolen patriarchou Pimen, a přestože církvi byly stále oddány miliony lidí, její budoucnost byla nejistá.“ *

Později budeme mluvit o tom, jak ruská pravoslavná církev dokázala nový útok sovětského režimu přečkat. Jak se ale v Sovětském svazu dařilo jiným náboženstvím? Které z nich se stalo hlavním terčem útoku a proč? O tom bude pojednávat následující článek.

[Poznámky pod čarou]

[Obrázek na straně 3]

Lenin označil ‚jakoukoli představu Boha za nevýslovně ohavnou‘

[Podpisek]

Musée d’Histoire Contemporaine—BDIC