Věž v Crestu

OD NAŠEHO DOPISOVATELE VE FRANCII

HISTORICKÉ věže mají rozmanité tvary, jsou různě velké a sloužily k mnoha účelům. Některé byly postaveny jako strážnice na strategických pozicích, jiné se využívaly jako vězení. Dnes je však již většina z nich jen turistickými atrakcemi. Věž, která je dominantou městečka Crest ležícího na březích řeky Drômy v jihovýchodní Francii, splnila všechny tři účely.

Věž v Crestu je díky své impozantní velikosti viditelná už zdálky. Se svým severovýchodním průčelím o výšce 52 metrů patří mezi nejvyšší věže ve Francii. Seshora se naskýtá skutečně nádherný panoramatický pohled na předhůří Vercors, hory v kraji Ardeche a údolí Rhôny.

Původ věže není přesně znám, ale zpočátku sloužila jako pevnost. Během křížové výpravy proti albigenským ve 13. století zabraly tento hrad katolické oddíly Simona de Montfort, podporované katolickými biskupy. Potom byl využíván jako základna v boji proti albigenským.

V průběhu náboženských válek (1562–1598) hrad při několika příležitostech čelil útoku protestantů, ale nikdy nebyl dobyt. V roce 1633 věž jen o vlásek unikla zničení, když byl hrad, s výjimkou své nejsilnější a nejbezpečnější části, na příkaz krále Ludvíka XIII. rozbořen. Od té doby byla věž používána jako vězení pro zločince, pro odpůrce monarchie a pro hugenoty. Doba, ve které byli tito francouzští protestanti vězněni, se shoduje s obdobím, kdy postupně ztrácel platnost nantský edikt, jenž ve Francii zaručoval alespoň určitou míru náboženské tolerance. Zdi vězení stále nesou nápisy od některých náboženských vězňů.

Dnes je věž v Crestu historickou památkou, do které zavítá v průměru 30 000 návštěvníků ročně. V roce 1998 byla zahrnuta do programu na památku čtyřstého výročí vydání nantského ediktu. Její zdi jsou ponurou připomínkou toho, co se může stát, když lidé připustí, aby se rozmohlo ovzduší náboženské nesnášenlivosti.